Uzavřela se hlavní část kauzy manipulací se zakázkami ve Správě úložišť radioaktivních odpadů. Aktuálně.cz to potvrdila místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 1, jenž bez pozornosti veřejnosti schválil dohodu o vině a trestu. Přiznala se podnikatelka, která se podílela na stanovení podmínek soutěže za 107 milionů korun, o niž se ucházela její firma. Dostala pokutu a zákaz činnosti.
Na severu Švédska, daleko za polárním kruhem, se v hlubinách pod městem Kiruna skrývá bludiště tak spletité jako téměř nikde jinde na světě. Je tady největší podzemní důl na železnou rudu. Prastaré horniny zde na sebe působí už stovky milionů let. Mohou tak o sobě vědcům prozradit víc než při kdejakém experimentu v laboratoři. Třeba jak v Česku bezpečně ukládat radioaktivní odpad.
Potrvá ještě desítky let, než bude mít Česko své vlastní hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Do té doby se část nebezpečných látek skladuje v úložišti Richard u Litoměřic. Původně zde byl vápencový důl, nacisté jej plánovali přestavět na podzemní vojenskou továrnu. Od 60. let zde ukládají například zářiče z nemocnic i požární hlásiče. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu Skrytá místa.
Už od 90. let čekají obyvatelé Dolní Cerekve na Vysočině na rozhodnutí, zda se u nich bude stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu. To ale stále nepřichází, místní se tak dál strachují o osud přírody, už tak poničené kůrovcem. Starosta Zdeněk Dvořák však má jiné obavy. "Na úložišti bude pracovat 450 lidí. Chceme tedy vědět, kdo to bude. Kde bude bydlet? Co bude pít?" ptá se.
Ve vesnici Bure na východě Francie je ve všední den před polednem vidět víc krav než lidí. Pár jedinců, kteří stojí venku, se však zvědavě otáčí za každým autem a autobusem. Neprojíždí jich tu málo na to, že ve vesnici nežije ani sto lidí. Sjíždějí se sem ale aktivisté vystupující proti úložišti jaderného odpadu, které má vzniknout jen pár kilometrů odtud.
Kauza údajné manipulace zakázek na Správě úložišť radioaktivních odpadů byla chybou jednotlivce, zesílíme ale kontrolu korupce, říká nový ředitel úřadu Lukáš Vondrovic. Zatčení jeho předchůdce Jana Prachaře podle něj projekt hlubinného úložiště za 110 miliard neohrožuje. "Díky technologickému pokroku naopak věřím, že by mohlo být hotovo dříve, než se původně předpokládalo," uvádí pro Aktuálně.cz.
Zatímco Česko bude ještě několik let hledat místo, kam uloží odpad ze svých jaderných elektráren, Švédsko už svou finální lokalitu má. Než se na ni přesunou, podnikají vědci v laboratořích poslední experimenty. Například na kontejnerech, do kterých uskladní vyhořelé palivo. Odpad se z nich nesmí dostat ven ani v případě zemětřesení nebo další doby ledové - a to další stovky tisíc let.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) má za sebou první velké jednání - s Poláky řešila kauzu dolu Turów. Stojí si za tím, že pod jejím vedením Česko ve vyjednávání přitvrdilo. Změnu komunikace ministerstva slibuje i v jiných oblastech, plánuje mluvit se starosty i aktivisty. "Kdybych byla mladší, možná bych za klima demonstrovala s nimi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
S šéfkou jaderného dozoru o startovním poli v předvečer závodu o dostavbu atomové elektrárny na jihu Moravy a o trvalosti zákonů lidských i fyzikálních.
Zajistit skladování jaderného odpadu v hlubinném úložišti do roku 2050 stanovila Evropská komise jako jednu z podmínek zařazení jádra mezi zelené investice. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková tento plán označila za "fikci", podle vedoucího úseku přípravy Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáše Vondrovice to ale možné je. Česko je na tom ještě dobře, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Hlubinné úložiště jaderného odpadu má v Česku vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. V pondělí o tom rozhodla vláda, jak v tiskové zprávě uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
První kontejner s vyhořelým jaderným palivem z černobylské jaderné elektrárny převezli do modernějšího skladu. Prozatímní skladovací zařízení 2 (ISF-2) se nachází uvnitř vyloučené zóny poblíž 4. reaktoru, který v roce 1986 explodoval. Jeden dvouplášťový kontejner pojme celkem 93 kazet s vyhořelým palivem ze tří reaktorů, které nebyly zničeny při katastrofě.
Kde bezpečně pohřbít více než 28 tisíc metrů krychlových smrtícího radioaktivního odpadu na příštích milion let? To je otázka, která se nyní intenzivně řeší v Německu. Vláda se rozhodla, že v nadcházejících letech všechny své jaderné elektrárny uzavře. O možnostech řešení informuje web CNN.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) poskytne obcím dotčeným výběrem hlubinného úložiště jaderného odpadu v součtu kompenzaci 53 milionů korun. Každá obec by měla dostat jeden milion.
Úložiště Onkalo na jihozápadním pobřeží Finska, nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto, je první skutečně hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na světě. Od loňského dubna se testuje jeho provoz. První měděné kontejnery s vyhořelým jaderným palivem sem začnou Finové ukládat v roce 2025. Do roku 2145 se jich má v Onkalu uskladnit kolem 3000, pak se zasypou.
Vylepšování jaderného střediska v Jongbjonu dokazuje analýza skupiny 38 North, která sleduje severokorejské aktivity.
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kritizuje projekt laboratoře Bukov, za nímž stojí Správa úložišť radioaktivních odpadů.
Města protestují proti rozhodnutí ministerstva prodloužit Správě úložišť radioaktivních odpadů povolení k průzkumu oblastí, kde by mohla vzniknout jaderná úložiště.
Ministerstvo životního prostředí prodloužilo žádost o vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu v lokalitách Březový potok, Čertovka, Čihadlo a Magdaléna na Vysočině. Aktivisté z Platformy proti hlubinnému úložišti tvrdí, že je to protizákonné. Podle ní resort pouze napravuje nedbalost úředníků, kteří předchozí výzkum nestihli včas dokončit. Správa úložišť radioaktivních odpadů však tvrdí, že cíle prodloužení je pouze detailnější průzkum oblastí. Úřad má příští rok vybrat právě čtyři místa, kde úložiště nakonec budou vybudována.
V jaderném komplexu v Hanfordu na západě USA se v úterý zhroutila část tunelu, ve kterém je skladován radioaktivní odpad. Na místě byl vyhlášen poplach, radiace ale neunikla a nikdo ze zaměstnanců neutrpěl zranění, uvedlo ministerstvo životního prostředí státu Washington. Úřady se podle stanice CBS News domnívají, že část tunelu se zřítila kvůli stavebním pracím, které dělníci nad podzemním komplexem provádějí. V době neštěstí nebyli v tunelech, ve kterých jsou odstaveny vagony s radioaktivním odpadem, žádní lidé. Reaktor B v Hanfordu vyprodukoval plutonium pro první jaderný výbuch, který se uskutečnil ve státě Nové Mexiko 16. července 1945, a pro bombu svrženou na Nagasaki 9. srpna 1945.
Finsko je první evropskou zemí, která staví hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Finové se jej rozhodli vybudovat v těsné blízkosti jaderné elektrárny Olkiluoto na jihozápadním pobřeží Finska. Úložiště v hloubce 420 metrů pod povrchem bude v provozu do roku 2145, do té doby se tady uskladní kolem tří tisíc kontejnerů s vyhořelým palivem. Následně se opět zasype.
Lidé z Lubence na Lounsku v sobotu debatovali o hlubinném úložišti jaderného odpadu. Lokalita Čertovka u Lubence na hranici Ústeckého a Plzeňského kraje je totiž jednou ze sedmi vytipovaných oblastí. Lidé úložiště u obce nechtějí, bojí se radioaktivity. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová je uklidňuje, že radioaktivita ionizujícího záření je aspekt, který lze zvládnout.
Ministerstvo životního prostředí loni v říjnu povolilo průzkum pro úložiště ve všech místech, o která správa úložišť žádala.
Radioaktivní odpad by se mohl skladovat u Horažďovic, na Táborsku, na Jindřichohradecku, na Žďársku, na Jihlavsku či u Velkého Meziříčí.
Úřad má do konce roku 2018 vybrat v Česku dvě lokality pro hlubinné úložiště
