V Kaliningradu byl 1. září, symbolicky v den výročí začátku druhé světové války, slavnostně otevřen park historických miniatur s názvem Zachráněná Evropa. Vznikl v tamním Parku vítězství a nabízí bronzové kopie sovětských památníků, které byly v posledních letech odstraněny v různých evropských zemích – od Prahy přes Varšavu až po Sofii.
Pražským Žižkovem od loňského října už nevede Koněvova ulice, nýbrž Hartigova. Místo sovětského maršála, který se podílel na osvobození Československa, ale následně potlačil maďarské povstání a připravoval invazi do Československa v roce 1968, nese nově jméno po prvním žižkovském starostovi Karlu Hartigovi.
Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Z českých politiků začaly podle těchto informací ruské úřady stíhat starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka a jeho předchůdce Ondřeje Koláře.
Pražským Žižkovem od října už nepovede Koněvova ulice, ale Hartigova. Rada města v pondělí odsouhlasila přejmenování tři a půl kilometru dlouhé ulice. Místo sovětského maršála Koněva ponese jméno po prvním žižkovském starostovi Karlu Hartigovi. Zhruba pět tisíc obyvatel ulice si tak bude muset vyměnit doklady. Budou na to mít čas do března příštího roku.
Novou adresu v občanském průkazu mohou mít od října lidé z Koněvovy ulice na pražském Žižkově. Přejmenování na Hartigovu podle českého vlastence, prvního žižkovského starosty Karla Hartiga, se blíží do finále. Názvem se teď budou zabývat pražští radní. Pokud nové jméno schválí, půjde o jednu z nejvýraznějších změn od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Mnoho lidí si to tehdy neuvědomilo, ale veškeré dění kolem pomníku sovětského maršála Ivana Koněva byla velice dobrá hybridní operace Ruské federace proti Česku, míní vojenský historik Eduard Stehlík. Rusové tím podle něj jen chtěli zastavit obnovu českých válečných hrobů na svém území. "O nic jiného jim nešlo," podotýká.
Vypadají jako obyčejné průmyslové haly, dovnitř by se ale nedostali ani nejchytřejší zloději. Depozitáře umění, které v areálu u Prahy postavila firma Artex, mají složité bezpečnostní systémy se skenerem dlaně a krevního řečiště. Pro uložení obrazů, soch nebo knih je využívají umělci, soukromí sběratelé i veřejné instituce. V bunkrech je dnes uloženo několik miliard korun.
Místo sundaného pomníku sovětského maršála Koněva stojí nově v Praze na stejném místě socha Vladimira Putina. Ruský prezident je tu připodobněn ke skřetovi na kohoutku s plynem. Zdvižená ruka přitom nápadně připomíná nacistický pozdrav. "To ať si každý vysvětlí sám," říká podnikatel Dalibor Dědek, který akci inicioval. Socha bude později vydražena iniciativou Zbraně pro Ukrajinu.
Praha 3 požádá magistrát hlavního města, aby přejmenoval Koněvovu ulici na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. V úterý o tom rozhodli zastupitelé městské části. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí.
Sovětský maršál Ivan Koněv přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto.
Radní Prahy 3 začátkem dubna odsouhlasili záměr přejmenovat Koněvovu ulici, souhlasí s tím i odborná komise magistrátu. Kromě Prahy mají ulici pojmenovanou po tomto sovětském maršálovi v dalších více než deseti městech. Aktuálně.cz zjišťovalo, zda také plánují změnu. Nikde se k ní ale nemají. "Když jsme se ptali lidí, každý říkal, ať to necháme tak, jak to je," uvádí starosta severočeského Dubí.
Po změně názvu části Korunovační ulice v Praze 6, kde sídlí ruská ambasáda, na Ukrajinských hrdinů, má k přejmenování blízko další z ulic hlavního města – Koněvova. Shodla se na tom pražská místopisná komise i radnice Prahy 3, kde se ulice pojmenovaná po sovětském maršálovi nachází. Zjišťovat ale bude ještě názor místních. Na jejich nesouhlasu dřívější návrhy na přejmenování ztroskotaly.
Extremistická scéna a skupiny, jejichž ústředním tématem je šíření xenofobních myšlenek, v loňském roce ovlivnila pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to ze zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka ministerstva vnitra, kterou v pondělí projedná vláda. Příznivci těchto subjektů podle ministerstva často kritizovali vládní opatření proti šíření koronaviru a přejímali dezinformace.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty, které se věnují roli Sovětského svazu při osvobozování Česka v roce 1945. Materiály jsou na webu pod titulem "A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat". Autoři píší, že se Češi v posledních letech "aktivně pokoušejí bagatelizovat rozhodující roli Rudé armády při osvobozování země za druhé světové války".
Už druhý týden je středobodem tuzemské politické debaty postoj České republiky k Rusku. Důvodem je zjištění tajných služeb a policie, že příslušníci ruské vojenské rozvědky se angažovali ve výbuchu muničních skladů ve Vrběticích roku 2014. Před rokem ovládala zdejší veřejnou diskusi jiná kapitola česko-ruských vztahů. Osud sochy maršála Koněva. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak je to se sochou nyní.
Česko kvůli podezření o zapojení Moskvy do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 vyhostí 18 ruských diplomatů. Oba státy se v posledních letech dostaly do sporu několikrát - vztahy komplikoval například případ vydání hackera Nikulina nebo stržení sochy maršála Koněva. Aktuálně.cz připomíná ty nejzásadnější spory Česka a Ruska posledních let.
Zeman pracující pro Rusy a proti našim zájmům chápe, že vidina babišovlády se rozpadá, covid jí nepřeje. O to víc tlačí a tlačí, aby Rosatom dostal do hry a nás do maléru.
V Praze přibyl další velký pomník historické osobnosti - habsburské císařovny Marie Terezie, která vládla rakousko-uherské monarchii v letech 1740-1780. Pět a půl metru vysoký pomník byl v úterý slavnostně odhalen v parku při ulici Milady Horákové, v místech kde jsou výjezdy z Brusnického tunelu. Jde o první sochu Marie Terezie v Česku. Autorem díla je sochař Jan Kovářík.
Extremistická a xenofobní hnutí v prvním pololetí letošního roku výrazně ovlivnila koronavirová pandemie. Radikálové vystupňovali kritiku Evropské unie a NATO a poukazovali na neschopnost demokratického systému adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Xenofobně zaměřené skupiny označily uprchlíky za přenašeče virové nákazy. Vyplývá to ze zprávy o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Rozjitřené vztahy mezi Českem a Ruskem mají zklidnit vzájemné konzultace. Za českou stranu je povede šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. Kdy odstartují, zatím není jasné. Podle informací Aktuálně.cz se jejich termín bude odvíjet i od vývoje dramatické situace v Bělorusku. Poslanci si pak budou v září chtít pozvat Jindráka, aby je o stavu konzultací informoval.
Bořením a obnovováním starých pomníků jen ukazujeme, jak prázdný je náš aktuální český panteon. Měli bychom stavět nové sochy. Jenže komu?
Ministerstvo obrany podle ministra Lubomíra Metnara (za ANO) nepochybilo v kauze odstranění pomníku maršála Ivana Koněva v Praze 6 - Bubenči. Jeho socha nesplňuje podmínky zákona pro to, aby byla považována za válečný hrob.
