Nejdražší románek Wall Street. Aféra Jensena Huanga srazila Nvidii ve chvíli, kdy trh už tak pochybuje o AI

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Minulý týden bylo na trzích opravdu rušno, a hlavně akcioví investoři mohli ve svých portfoliích zaznamenat silnější výkyvy. Čím byla volatilita způsobena? Byl minulý týden pouhou předzvěstí toho, co nás teprve čeká, nebo to bylo typické vydechnutí v podobě standardní tržní korekce? Dnes si rozebereme nejen to, ale podíváme se i na důvod, proč akcie Nvidie při pondělním otevření trhů ztrácely přes sedm procent, a také na dvě české společnosti, které v druhé polovině týdne představí výsledky hospodaření. 

Děkujeme, že nás čtete! 

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Proč se aféra Jensena Huanga dotkla akcií Nvidie? 

• Jak se daří předním českým společnostem? 

• Čím byla vyvolána tržní korekce z minulého týdne? 

Stručně 📻

Nejdražší románek na Wall Street

Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang čelí obřímu skandálu poté, co v interním memorandu přiznal mimomanželský poměr, pravděpodobně s bývalou manažerkou singapurské datacentrové firmy Megaspeed Alice Huang, kterou americké úřady podezírají ze špionáže pro Čínu. Představenstvo Nvidie okamžitě zahájilo nezávislé vyšetřování, ačkoliv uvedlo, že nemá důvod se domnívat, že by došlo k úniku citlivých informací či k ohrožení národní bezpečnosti. Načasování incidentu je navíc mimořádně nešťastné. „Trh už tak řeší udržitelnost tempa výstavby AI infrastruktury, otázky kolem jejího financování i riziko, že nový Kongres ovládaný demokraty výstavbu datových center zpomalí,“ dodává analytik Jakub Roschlitz z eToro. K tomu všemu je cítit nejistota před blížícím se zveřejněním čtvrtletních hospodářských výsledků firmy. Aféra sice přímo nenarušuje jádro byznysu Nvidie, představuje však obrovské reputační a geopolitické riziko, jelikož oslabuje Huangovu vyjednávací pozici v Bílém domě ohledně exportních kontrol čipů a nahrává zastáncům přísnější regulace. V reakci na zveřejnění aféry akcie Nvidie klesly až o 8,8 procenta v jednom obchodním dni, čímž se jen prohloubil výprodej od nedávných říjnových maxim, od nichž společnost odepsala už přes 30 procent, tedy 1,4 bilionu dolarů tržní hodnoty. 

CSG a ČEZ slibují silná čísla

Tento týden bude na poli tuzemských výsledků patřit skupinám ČEZ a CSG. Ve středu zveřejní svůj „trading update“ za prvních devět měsíců letošního roku skupina CSG, kde analytici očekávají solidní meziroční růst tržeb o 16,3 procenta na 5,21 miliardy eur, a to především díky silným prodejům velkorážové munice a pozemních systémů. Provozní zisk EBIT by se měl zvýšit o 18,3 procenta na 1,26 miliardy eur. Předpokládá se tak potvrzení dosavadního celoročního výhledu, přičemž pozornost investorů se zřejmě zaměří i na aktuální stav nevyřízených objednávek. Ve čtvrtek pak představí své výsledky za třetí čtvrtletí energetická skupina ČEZ. U provozního zisku EBITDA se odhaduje meziroční pokles o necelých 10 procent na 26,5 miliardy korun, za čímž stojí zejména nižší realizační ceny elektřiny na trhu. Na úrovni čistého zisku by však měl ČEZ vykázat naopak prudký nárůst o 42 procent na 7,7 až 7,8 miliardy korun. Tento výrazný růst je dán absencí daně z mimořádných zisků, kterou již společnost letos neplatí. Analytici zároveň očekávají, že vedení ČEZ přistoupí ke zvýšení celoročního cíle, do něhož by se měl promítnout mimořádný zisk na úrovni zhruba 2,4 miliardy korun z nedávného prodeje podílu ve slovenské společnosti JESS. 

Téma týdne 🗞️

Uplynulé dny přinesly na finanční trhy silnou volatilitu, jejímž hlavním zdrojem byly americké volby v polovině funkčního období, takzvané midterms. Historická „modrá vlna“ v podobě přesvědčivého vítězství demokratů, kteří získali kontrolu nad oběma komorami Kongresu, zcela změnila dosavadní rozložení sil. Tento výsledek sice omezí možnosti prezidenta Trumpa prosazovat svou domácí agendu, zároveň ale otevírá prostor pro další uvolňování fiskální politiky, jelikož demokraté se zřejmě zaměří na své výdajové priority v oblastech zdravotnictví, sociálních programů a čisté energie. 

Nejtvrdší zásah z důvodu změny politického směřování utrpěl technologický sektor, konkrétně oblast umělé inteligence. Akciový index Nasdaq 100 odepsal ohromných 2,5 bilionu dolarů tržní hodnoty, přičemž ušetřen nebyl ani ostře sledovaný S&P 500, který reagoval poklesem o téměř pět procent, ani tradiční Dow Jones, který ztratil čtyři procenta své hodnoty. Panika se rozlila i za oceán a zasáhla asijské i evropské akciové trhy – japonský index Nikkei 225 oslabil během jediného dne o téměř deset procent. Německý DAX reagoval mírněji a po středečním dosažení historického maxima odepsal do konce týdne 3,7 procenta. Proč si ale demokratická převaha v Senátu a Sněmovně reprezentantů vyžádala takovou odezvu? Trhy totiž s obavami reagují na to, že nově zvolení demokratičtí guvernéři v klíčových státech, jako jsou například Texas či Ohio, prosazují přísnější regulaci a možná moratoria na budování datových center. Gigantická spotřeba vody a enormní zátěž pro energetickou síť činí z těchto center politicky výbušné téma, což u investorů vyvolává strach ze zpoždění a prodražení celé infrastruktury nezbytné pro rozvoj AI. Výprodej tak tvrdě zasáhl i polovodičový sektor, kde se například index SOX propadl o 12 procent a akcie společností jako AMD či Intel zaznamenaly strmé ztráty. 

Nový politický kontext se však výrazně propsal i do komoditních trhů. Ropa Brent reagovala propadem až o 5,6 procenta a dostala se pod úroveň 94 dolarů za barel. Tento vývoj odráží optimismus investorů, že silnější demokratická pozice vyvine tlak na Washington, aby nalezl diplomatické řešení a ukončil válku s Íránem. K poklesu cen přispělo i vyjádření prezidenta Trumpa, že neplánuje rozsáhlé vojenské údery, pokud se nepodaří vyjednat „velmi silnou dohodu“. Podobně divokou jízdu zažilo zlato, které bezprostředně po volbách vzrostlo o téměř čtyři procenta, hnáno nadějemi na zmírnění geopolitického napětí a sázkami na to, že rozdělená vláda omezí další zadlužování. Tento růstový trend byl však v pátek rázně utnut zveřejněním zprávy z amerického trhu práce, která ukázala, že americká ekonomika v říjnu vytvořila 165 tisíc nových pracovních míst, čímž překonala očekávání na úrovni 65 tisíc míst. Takto robustní trh práce znamená, že američtí spotřebitelé mohou nadále utrácet, což udržuje při životě proinflační tlaky. Pro investory tak páteční data představovala další utvrzení v tom, že Fed přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb na prosincovém zasedání, což však trhy zaceňují již od říjnového zasedání, na němž Fed ponechal sazby na dosavadní úrovni čtyř procent. 

Složitou makroekonomickou mozaiku v tomto týdnu doplní ostře sledovaná data o inflaci, která dají investorům další vodítko k tomu, jak by se mělo prosincové zasedání odehrávat. V úterý trhy očekávají zveřejnění říjnového indexu spotřebitelských cen (CPI), u něhož se po dvou nepříjemných měsících predikuje mírné zpomalení. Meziměsíční nárůst by měl dosáhnout 0,3 procenta, což by znamenalo zklidnění po předchozím skoku o 0,6 procenta, jenž byl nejvýraznější od letošního dubna. U jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, se čeká zvolnění na 0,2 procenta, což by představovalo nejpomalejší tempo růstu za poslední tři měsíce. Drobnou anomálií tohoto reportu bude absence meziročních čísel, jelikož statistický úřad data za říjen 2025 nezveřejnil kvůli tehdejšímu uzavření amerických federálních úřadů. Zatímco vývoj spotřebitelských cen tak může přinést mírný optimismus, páteční index cen výrobců (PPI) by mohl naopak znamenat nemilé překvapení. U tohoto ukazatele, jenž měří inflační tlaky na straně firem, se totiž odhaduje meziroční zrychlení až na 6,6 procenta, což by představovalo nejprudší cenový nárůst ve výrobním sektoru za téměř čtyři roky. Takto silné přetrvávající tlaky v dodavatelských řetězcích v kombinaci se silnou zaměstnaností by potvrdily odolnost proinflačního prostředí a podtrhly očekávání trhu, že Fed v prosinci přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. Kombinace potenciálního utahování měnové politiky, nečekaně odolného trhu práce a nových politických bariér slibuje i pro nadcházející týdny velmi dynamické a volatilní obchodování. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

V pátek uplyne rok od historického milníku České národní banky, která jako první centrální banka vyspělého světa nakoupila do svého testovacího portfolia bitcoin. Záměr guvernéra Aleše Michla prozkoumat možnosti této kryptoměny jako nástroje pro diverzifikaci devizových rezerv však naráží na aktuální realitu, kdy hodnota bitcoinu od nákupu klesla zhruba o pětinu, a co víc, v kritických obdobích kopíruje propady akciových trhů, čímž ztrácí svou proklamovanou ochrannou funkci. Skutečně se bitcoin stane standardní součástí státních rezerv, nebo jde jen o drahý experiment, který nakonec potichu vyšumí? To se dozvíte v článku na webu e15. 

Proč investoři opouštějí vítězné akcie příliš brzy, zatímco ty ztrátové drží v portfoliu zbytečně dlouho? Odpovědí často není nedostatek tržních informací, ale naše vlastní lidská psychologie. Snadný přístup na burzu a neustálý tok zpráv totiž vytvářejí moderní investiční prostředí, ve kterém jsme mnohem náchylnější podléhat emocím, krátkodobým impulzům a kognitivním zkreslením. Dokážete se vyvarovat nejčastějších psychologických pastí, nebo si jako většina investorů škodíte na trzích úplně sami? Více na Investičním webu. 

Umělá inteligence spotřebovává obrovské množství energie a výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů. Jediný dotaz položený ChatGPT může spálit až desetkrát více elektřiny než tradiční vyhledávání přes Google. Největší technologické společnosti však přesná data o své uhlíkové stopě úzkostlivě tají, aby nemusely odhalovat citlivé technické parametry svých modelů. Tlak ze strany investorů, veřejnosti i přicházející legislativy v USA a Evropě ale neúprosně roste. Donutí nová pravidla tvůrce umělé inteligence konečně přiznat, jak vysokou ekologickou daň za tento technologický pokrok ve skutečnosti platíme? K přečtení na Bloombergu. 

Graf týdne 📊

Na grafu je vykreslen index postoje investorů vůči riziku na technologických akciích od společnosti TS Lombard, který se aktuálně nachází na úrovních, jakých dosahoval v období obav z celních válek. Je však důležité připomenout, že strach je pomíjivý a prudké oslabení indexu z let 2016, 2018, 2022 a 2025 bylo posléze „vykoupeno“ a po přirozené tržní korekci technologický sektor pokračoval v růstu. Zároveň je nutné sledovat i fundamentální nastavení technologického sektoru, které může přiblížit, zda se jedná o korekci vyvolanou sentimentem, či skutečným širším zhoršením finančních podmínek. 

index postoje investorů vůči riziku na technologických akciích od společnosti TS Lombard, | Zdroj: Patria

Zdroj: Patria

Osobnost týdne 👑

Adena Friedman (*1969) je americká finanční manažerka, která se zapsala do historie jako první žena, která vedla globální burzu jako generální ředitelka. Její akademická cesta začala na prestižní Williams College v Massachusetts, kde získala bakalářský titul v oboru politologie, a akademické vzdělání následně završila titulem MBA na Vanderbilt University. Do světa financí vstoupila na počátku devadesátých let, kdy bezprostředně po promoci v roce 1993 nastoupila do společnosti Nasdaq, původně jako stážistka, později jako produktová manažerka, přičemž klíčovým pro její další rozvoj se stalo řízení složitých burzovních produktů a firemní strategie. V Nasdaqu se zaměřovala na datové služby a díky svému talentu se vypracovala až na pozici finanční ředitelky, kde úspěšně dohlížela na zásadní globální akvizice elektronických platforem a dalších burz. 

Zásadní zlom v její kariéře nastal v roce 2011, kdy na čas opustila domovský Nasdaq a přešla do globální investiční společnosti The Carlyle Group na pozici finanční a výkonné ředitelky. Friedman zde rychle prokázala své schopnosti napříč finančním sektorem a získala cenné zkušenosti z prostředí private equity. V roce 2014 však ohlásila návrat do Nasdaqu, kde převzala roli prezidentky a o rok později i roli provozní ředitelky. V průběhu let tak v této instituci prošla snad všemi klíčovými patry, od produktového managementu přes firemní strategii až po řízení každodenních operací. Výraznou stopu zanechala při přípravě firmy na její novou technologickou éru. 

Její kariéra vyvrcholila v lednu 2017, kdy se oficiálně stala generální ředitelkou Nasdaqu a v roce 2023 pak ke své funkci přidala i roli předsedkyně představenstva. Pod jejím vedením burza postupně diverzifikuje své příjmy a profiluje se nejen jako trh s cennými papíry, ale především jako moderní poskytovatel finančních technologií, cloudových služeb a tržních dat. Adena Friedman je rovněž výrazným hlasem prosazujícím inkluzivní kapitalismus a rozmanitost ve vedení firem, díky čemuž pravidelně obsazuje přední příčky v žebříčcích nejmocnějších žen světa podle magazínu Forbes. 

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka