Povinné předměty srazili na naprosté minimum. Místo toho se na gymnáziu da Vinci rozhodli dát studentům co nejvyšší míru svobody. A podpořit je v jejich vlastních projektech. Za přístupem, který se odvrací od klasické výuky, si tu učitelé stojí. Přiznávají však, že se nehodí pro každého. Jak funguje jedno z nejstarších alternativních gymnázií v Česku, zjišťovala redakce Aktuálně.cz v reportáži.
Je to projekt, který byl v mnohém výjimečný. Do úsilí Nadačního fondu Eduzměna se na Kutnohorsku zapojilo 59 mateřských, základních a středních škol. Fond do jejich rozvoje investoval 163 milionů korun. Ještě důležitější než peníze byl však pro školy osobní rozvoj kantorů a vzájemných vztahů. Školy, které se do Eduzměny na Kutnohorsku zapojily, projekt po pěti letech hodnotí jako velmi přínosný.
Ve čtvrtek 8. května si připomínáme 80 let od ukončení druhé světové války v Evropě. Snad každý Čech si při vzpomínce na tento konflikt vybaví základní letopočty, Hitlera nebo české letce v Británii. Víte ale, komu říkali "Pouštní liška", jaký stroj nesl jméno Enola Gay nebo kde na českém území došlo k poslední větší bitvě? Zkuste si ve sváteční den osvěžit paměť v krátkém kvízu Aktuálně.cz.
Revize Rámcového vzdělávacího plánu (RVP) přináší školám více svobody, adaptační období pro prvňáčky či změnu výuky hudební a výtvarné výchovy, jež se slučuje s novými obory. Kritika RVP sice sílí, ale ministerstvo školství a Národní pedagogický institut uklidňují: Rámec se mění, výuka zůstává. Cílem je modernizovat výuku v mateřských a základních školách a přizpůsobit ji současným potřebám dětí.
Dát výpověď v práci, pronajmout byt, nacpat děti do karavanu a vyrazit na cestu kolem světa. Utopie? Mezi českými občany se najde hned několik rodin, které brázdí zahraniční destinace právě v tuto chvíli. Magazín Aktuálně.cz s několika takovými dobrodruhy mluvil, podívejte se, jak vypadá život s malými i dospívajícími dětmi "on the road".
Konference FutureEdu už tři roky usiluje o vytvoření vize českého vzdělávacího systému sdílením příkladů dobré praxe, pořádáním debat s profesionály z oboru, ale i diskuzí o trendech ve vzdělávání. Letošní ročník, který se uskuteční v úterý 19. září, se zaměří na význam prolínání formálního i neformálního vzdělávání.
České školy se mění. V některých už vyučování vůbec nevypadá tak, jak si na něj pamatují rodiče dnešních školáků. Pohled na moderní a inovativní výuku nabídne od středy divákům České televize desetidílný pořád Jak se dělá dobrá škola. Dokumentární cyklus vznikl jako protiklad k oceňovanému seriálu Ochránce s Lukášem Vaculíkem, který upozorňoval na problémy ve školském systému.
Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
V posledním roce do českých škol přibylo více než padesát tisíc žáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Školy se zatím soustředily na to, aby noví žáci zapadli. Větší zapojení do výuky je výzvou až pro toto pololetí. Ukázala to velká studie vědců z Národního institutu SYRI mezi desítkami žáků, učitelů, rodičů a ředitelů.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
Čeští učitelé i žáci mohou cítit naštvání z agresivního útoku Ruska na Ukrajinu, mohou mít obavy, že se násilí rozšíří dál, ale zároveň musí zvládnout udržovat dobré vztahy ve třídě, kam třeba chodí školák původem z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Učitelé by podle expertů měli mluvit s dětmi o jejich pocitech a vysvětlit jím, že obavy i zmatek, které cítí, jsou normální.
Česká pobočka UNICEF a agentura STEM/MARK zkoumaly v červenci až září 2021 postoje dětí ve věku 9-17 let. Podle průzkumu polovina malých a dospívajících Čechů míní, že se život v Česku během pandemie zhoršil, dalších jedenáct procent uvádí, že je dokonce mnohem horší. Z ankety také vyplynulo, že nejméně věří politikům, nejvíce rodičům a lékařům. Jen 60 procent uvedlo, že chce zůstat v Česku.
Na sociálních sítích lze najít kromě roztomilých štěňátek i lidi, kteří se na svých účtech snaží předávat své znalosti. Sledují je tisíce lidí, především však žáci a studenti, kteří se ve škole trápí s učivem matematiky, chemie, fyziky nebo nerozumí pravidlům českého pravopisu. Řeč je o učitelích a studentech, již se rozhodli pomáhat žákům s výkladem učiva přes sociální sítě.
Počet lidí nakažených koronavirem znovu roste, nejvíce ve skupině mezi 12 až 15 lety, tedy u žáků druhého stupně základní školy. Své o tom vědí učitelé, kteří ani tento rok nezažívají normální výuku. Nevědí, kdy se některá z jejich tříd ocitne v karanténě kvůli kontaktu s nakaženým. Některé třídy učí ve školách, jiné na dálku a někdy musí učitelé zvládat dokonce oboje najednou.
Zajistit kvalitní školství pro všechny regiony i žáky bez ohledu na jejich původ zatím Česko nedokázalo. Do chudších krajů, jako jsou Karlovarský nebo Ústecký, se vysokoškolsky vzdělaným učitelům nechce, často tu proto učí nekvalifikovaní lidé. Špatné vzdělání dává místním horší podmínky při hledání práce a roste tak další neperspektivní generace. Přečtěte si 3. díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Přes lepšící se koronavirovou situaci na začátku školního roku předpokládá epidemiolog Rastislav Maďar, že v karanténě skončí řada tříd. Někde i celé školy. Ředitelé naopak doufají, že nový rok bude co nejvíce normální, navzdory všem covidovým opatřením. Neměl by se podle nich opakovat loňský scénář, kdy většina žáků a studentů zůstávala doma, učila se na dálku a školy byly zavřené.
Osmnáctiletý student pražského gymnázia Na Vítězné pláni Marek Pavlica získal zlato v celosvětové olympiádě v biologii i zeměpisu a stříbro v chemii. "Fakt, že stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," říká.
Pavlína Loňková se stala třetí nejinspirativnější učitelkou Česka. Ocenění získala v soutěži Global Teacher Prize. Působí jako třídní učitelka na brněnské soukromé Základní škole Labyrinth. Kromě toho je i lektorkou a píše blog pančelčino.cz. "Snažím se o vzájemný respekt, čitelnost, jasně daná pravidla. Díky tomu pak můžeme s dětmi fungovat na přátelském principu," vysvětluje.
Waldorfské lyceum sice leží uprostřed panelového sídliště na pražském Opatově, rozhodně se ale neutápí v šedi a jednotvárnosti. Na výuku jde po svém. Chce především rozvíjet člověka, ne do něj sypat učení. Jeho alternativní praktiky někteří vyhledávají, jiným vyhovovat nemusí.
Letošní národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnější učitele bylo specifické. Vítězové museli vyniknout v roce, kdy řadu měsíců potřebovali zaujmout žáky na dálku, přes obrazovku svého počítače. Museli také zvládat rychlé střídání prezenční a distanční výuky nebo problémy dětí jako: "Teď nemohu mluvit, protože mluví moje sestra" nebo "Táta si vzal notebook do práce".
Zejména soukromé základní školy mívají ve zvyku zápis do prvních tříd spojit s přijímacím pohovorem, kde bodově hodnotí schopnosti dětí. Jenže takovéto kritérium přijetí považuje Česká školní inspekce za diskriminační. Tam, kde nemohla rozhodnout jiná kritéria, doporučila děti losovat. To se ale nelíbí dotčeným školám ani mnohým rodičům.
Děti ze školního roku 2020/2021 zažily situaci, kterou nepamatují celé generace před nimi. Téměř rok se mnohé nepodívaly do školy a zůstaly zavřené doma. Prošly si depresemi, úzkostmi či traumaty ze ztráty blízkého. Nyní se vrací do třídního kolektivu, který se bude muset znovu poskládat a ony si v něm musí zpět vybojovat své místo.
Po dvou termínech jednotných přijímacích zkoušek na čtyřleté střední školy zaplavily sociální sítě stížnosti rodičů na přílišnou obtížnost testů. Vadí jim, že Cermat nezohlednil složitý rok, který mají žáci za sebou. Za pravdu jim dávají i někteří učitelé a experti, jiní se ale domnívají, že na obtížnosti až tolik nezáleží.
Do škol se zatím vrací jen část žáků a studentů, druhý stupeň v šesti krajích a Praze, středoškoláci pouze na praktickou výuku, stejně jako poslední ročníky vysokých škol. To, že si studenti mohou dříve dojít ke kadeřníkovi a na fotbal než do školy, vadí nejen učitelům, ale i vědcům či ekonomům. Zbývající žáci 2. stupně by mohli vrátit 10. května, středoškoláci a vysokoškoláci termín nemají.
Žáci se často po dlouhých měsících postupně vrací do škol. Zatímco mnohé učitele trápí především skluz v učivu či málo známek, Česká školní inspekce i ministerstvo školství je nabádají, ať se zaměří především na duševní pohodu, sociální kontakty a pohyb. Nejde totiž o nic menšího než psychické i fyzické zdraví dětí.
