Konference FutureEdu už tři roky usiluje o vytvoření vize českého vzdělávacího systému sdílením příkladů dobré praxe, pořádáním debat s profesionály z oboru, ale i diskuzí o trendech ve vzdělávání. Letošní ročník, který se uskuteční v úterý 19. září, se zaměří na význam prolínání formálního i neformálního vzdělávání.
Projekt Dotkni se vesmíru chce žákům a studentům ukázat, jak fungují kosmické lety a jak zábavné a dobrodružné dokážou být školní předměty jako matematika, fyzika či přírodní vědy. A také jak jsou spolu propojeny a lze je učit společně. Děti si sestaví sondu, osází ji čidly a pošlou na stratosférickém balonu do vesmíru. Po jejím návratu ji vyhledají pomocí GPS signálu, často ve složitém terénu.
Cyril Brom vede Laboratoř pokročilého multimediálního vzdělávání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zkoumá zde vliv moderních technologií na výuku. Ověřil si například to, že skvělá grafika a zábavný obsah nemusí nutně vést k lepším výsledkům. Důležité jsou hlavně kvalitní učitel a kvalitní obsah.
Informační technologie prostupují většinou oborů i běžným životem. Přesto se stále daří mýtům o "technice pro kluky" a "umaštěných ajťácích". Rodiče tam pak často nechtějí poslat své dcery. Česku patří poslední příčka v EU v podílu žen v IT oborech i v obsazení IT pozic. "Jen s kluky to neutáhneme, ajťáků je potřeba hodně," říká proděkanka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Barbora Bühnová.
Nová podoba "školních osnov", přesněji Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, přináší řadu změn. Ubude memorování, předměty se více zaměří na rozvoj logického myšlení. Informatika získá na významu na úkor třeba Newtonových zákonů ve fyzice. První stupeň ZŠ tak musí začít učit nejpozději od září 2023, druhý stupeň o rok později. Kdo je ale připraven, může začít už letos.
Letošní pololetní vysvědčení probíhalo v krajně improvizovaných podmínkách. Kromě prvňáků a druháků totiž děti zůstávaly doma na on-line výuce a učitelé tak museli poprvé řešit, jak předat tento dokument na dálku. Každý na to šel trochu jinak a jejich řešení ukázala, jak moc je výjimečná situace spojená s pandemií koronaviru a lockdownem naučila kreativně řešit problémy a improvizovat.
Tereza Vítková učí na Základní škole Úhonice v okrese Praha-západ. Hned od začátku zavření škol nasadila on-line výuku, do níž se nakonec zapojili všichni její třeťáci, což na jaře byl nadstandard. I na dálku učila pomocí projektů a bádání, většinu aktivity totiž nechává na žácích. V listopadu vyhrála v anketě vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku v kategorii Mimořádný výkon.
Petr Curko je učitelem přírodopisu a chemie na základní škole Blatenská v Horažďovicích. Daří se mu nadchnout děti pro vědu, ve svém badatelství jde napříč předměty. Nenadálé zavření škol z něj udělalo takřka přes noc youtubera. Jeho veřejně přístupná výuková videa používají učitelé z celé republiky. Suverénně proto ovládl anketu vydavatelství Economia Hvězdy výuky na dálku.
Učitelé i žáci se těší, až se zase potkají ve škole, sociální kontakt naživo jim totiž žádná aplikace nenahradí. K mnohým věcem se ale již nevrátí. "Pedagogové začali využívat on-line nástroje naplno, museli jsme posílit servery," říká šéf firmy, jež vyvinula školní informační systém Edookit. "Snažíme se, aby učitelky nemusely už nikdy vláčet stohy papírů, na vše by jim měl stačit mobil," dodává.
Členové Učitelské platformy upozorňují, že úroveň distanční výuky se značně liší škola od školy. To znevýhodňuje mnohé deváťáky, které čekají přijímací zkoušky. Varují také před nejistou situací pro pořádání jednotných zkoušek. Podle nich je nutné mít plán B, pakliže se epidemiologická situace výrazně nezlepší.
Mnozí rodiče chtějí, aby výuka probíhala on-line. Nemají totiž čas řešit školní povinnosti. Mnozí učitelé namítají, že nejde překlopit celý rozvrh do on-line prostředí - žáci pak dlouho vysedávají u počítače. Navrhují kombinaci samostatné práce a on-line konzultací s pedagogem. Se čtenáři na toto téma chatovala šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová, učitelka angličtiny a matka čtyř dětí.
Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
