Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance, oznámil švédský Karolínský institut ve Stockholmu.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
„Kdo se chce nechat naočkovat posilující dávkou proti covidu, měl by si nejdřív zjistit, kolik má protilátek. Do protektivní hladiny protilátek nemá smysl očkovat, dokonce to ani není úplně vhodné. Pokud je ale hraniční, nebo negativní, je očkování namístě,” říká imunoložka Blanka Říhová a dodává: „Když existuje lepší vakcína, mělo by se očkovat jen tou. Do starší, horší varianty bych už nešla.”
Dalšími hosty vysílání jsou imunoložka Blanka Říhová, fotografka Gabriela Kontra a Libor Votruba.
Argument, že by se něco po pěti až deseti letech po očkování mohlo člověku stát, je těžko vyvratitelný. Ale zrovna tak můžete říct, že když si budete čistit zuby novou zubní pastou, tak vám potom taky za deset let něco způsobí. V případě vakcín ale příklady z minulosti ukazují, že se za několik roků po jakémkoliv očkování lidem nic nestalo, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Kdyby se situace vyvíjela podle očekávaného scénáře, tak bychom měli v těchto dnech úplně zaplněné nemocnice. Naštěstí k tomu nedošlo. Je to pravděpodobně proto, že se tu sešel efekt pokračujícího očkování a toho, že stále ubývá lidí, kteří ještě mohou být nakaženi. Od úplného zahlcení nemocnic ale i tak nejsme daleko, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Další vlna covidové nákazy je velké zklamání, nepodařilo se prosadit nutná opatření. U varianty omikron se spojila spousta silných vlastností, vidíme u ní skokový nárůst nových mutací, říká česko-americký imunolog a profesor Alabamské univerzity Zdeněk Hel. Musíme doufat v nejlepší, ale připravit se na nejhorší. Jsem jednoznačně pro povinné očkování vybraných profesí, děti jsem naočkoval, uvádí.
Vlna epidemie koronaviru v Česku neustupuje. Jsme nepoučitelní? Česko-americký imunolog Zdeněk Hel v DVTV. Očkovací paradox u vysokoškolsky vzdělaných odhalili čeští sociologové. Jaký? Odpoví vedoucí výzkumného týmu Martin Kreidl. O norském remaku legendární české pohádky Tři oříšky pro Popelku promluví Češka žijící v Norsku. A na závěr vzpomínka na cestovatele Miroslava Zikmunda.
Počet Čechů, kteří se během druhé vlny epidemie nakazili a následně si vyvinuli protilátky, je mnohem vyšší, než tvrdí oficiální data ministerstva zdravotnictví. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje imunolog z Masarykovy univerzity Vojtěch Thon. Češi už jsou podle něj z velké části imunní, situace na podzim by tak nemusela být dramatická. “Je ale třeba co nejdříve doočkovat seniory," říká.
Třetí dávka není urgentní, opravdu nevíme, jak dlouho obranyschopnost vydrží, daleko víc je potřeba, aby se proočkovalo těch 400 tisíc nechráněných seniorů, to je ale jediný problém. Celkově je situace u nás nadmíru výtečná, dosáhli jsme jí ale za hroznou cenu, odnesla to spousta lidí, říká imunolog Václav Hořejší. Respirátory odložit nemůžeme, počkal bych, jaká bude situace do konce září, dodává.
Kdyby došlo k další vlně, byla by jiná, její charakter by se nejspíš podobal sezónní chřipce, velká část nejrizikovější skupiny je proočkovaná. Virus má ale pořád velké pole, je tu stále kolem čtyř až pěti milionů lidí, kteří nejsou chráněni vůbec, říká imunolog Václav Hořejší. U fotbalového Eura opakujeme to, co s Bergamem na začátku epidemie, tam to bylo hlavní ohnisko, dodává.
Nedostatečná proočkovanost mezi staršími ročníky je největším problémem, který tu nyní máme. Někdo si může myslet, že virus z populace zmizí. To bohužel není pravda. Virus zůstane v lidské populaci dlouho a bude dál představovat nějaké riziko zvláště pro starší občany a rizikové skupiny. Proto je velmi důležité, aby každý z nás měl určitou míru imunity, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Hel.
Očkovala bych lidi, kteří jsou zranitelní, když mladí lidé budou promořeni, tak nebudou takovým ohrožením pro očkované. Čím víc lidí onemocněním projde, tím víc si jich do dalších let navozuje komplexnější imunitu než právě z očkování, říká molekulární bioložka Irena Koutná z Centra buněčného a tkáňového inženýrství, která se svým týmem zkoumá imunitní odpověď na nákazu koronavirem.
Jsme na dobré cestě ke kolektivní imunitě? Téma pro vědkyni Irenu Koutnou. Anna Novák, Marie Dvořák… Poslanci schválili nepřechýlenou podobu příjmení pro ženy. Nezpůsobí to zmatky? Odpovídat bude češtinář Jarmil Vepřek. Horolezec Marek Holeček bude mluvit o tom, jak uvízl v Himalájích. A na závěr interview Michaela Rozsypala s jazzovým kytaristou Rudym Linkou.
Respirátory bude možné odložit ve všech prostorech až ve chvíli, kdy situace bude ještě mnohem příznivější než teď. Můj odhad je, že možná někdy během prázdnin by k tomu mohlo dojít. Už nyní by ale na akcích bylo jejich sundání možné, pokud lidé budou mít očkování nebo potvrzení o tom, že prodělali nemoc, říká pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Antigenní testy si politici přivlastnili pro plošné testování bezpříznakových lidí a z testů udělali nástroj, který nás zbaví epidemie, to považuji za jeden velký omyl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz imunoložka Zuzana Krátká. Podle ní jsou testy používané ve firmách často nekvalitní, a nakažené tak neodhalí. Dalším rizikem je podle ní značný počet falešně negativních testů.
Máme v populaci takovou virovou nálož, že lidé, kteří se dosud s virem nepotkali, končí ve vážném stavu a umírají. A umírají zcela zbytečně, teď už po tisících, říká imunolog Vojtěch Thon, spoluautor studie o výskytu protilátek v populaci. Je to fatální selhání těch, kteří tohle vůbec neměli dopustit. Mohli jsme proočkovat populaci jednou dávkou a nečekat na druhou, to je zásadní řešení, dodává.
Je úplně jisté, že v Česku už britská mutace převládla. Podle posledních studií skutečně více postihuje mladší lidi a ve větším množství případů způsobuje těžší průběh covidu-19. Současná situace v tuzemských nemocnicích s tím souvisí. Česko se ale nechtěně stává laboratoří toho, jak se to dělat nemá, říká pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Pro zjištění imunity po prodělání covidu-19 je nutné vedle protilátek měřit i další části imunitní paměti - tedy i takzvanou buněčnou imunitu. Je totiž možné, že i člověk s nízkou hladinou protilátek ji může stále mít. Buněčná imunita ho pak při dalším setkání s virem ochrání před těžkým průběhem a tělo bude připravené s virem účinněji bojovat, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Zadražil.
Skutečný počet mrtvých je kolem 18 tisíc, je to příliš mnoho, toto číslo se bohužel zvýší. Přitom není důvod, proč by to v Česku mělo být tak špatné. Pokud nezměníme náš přístup, tak dojde v březnu k promoření společnosti, to ale není a nikdy nebylo řešením epidemie, je neefektivní, neekonomické, neetické a nesmyslné, říká imunolog Zdeněk Hel. U očkování prý cení, že jdou politici příkladem.
ČT byla před Dvořákem, bude i po něm, není to o generálním řediteli, ale o instituci a o tu mám obavu. Kritika veřejnoprávních médií je dlouhodobá součást politického marketingu, říká René Kühn, který se rozhodl rezignovat na post předsedy Rady ČT. Od nových radních bych čekal komplexnější pohled na kontrolní činnost, ne kontrolu vybraných pořadů zpravodajství a publicistiky, dodává.
Podle systému PES by se dalo rozvolňovat ještě o něco víc, ale já bych byl zdrženlivý, situace je lepší, než jsem myslel, ale děti ve škole jsou riziko, říká imunolog Václav Hořejší. Testovat bychom měli víc, v práci až stonásobně, lidi by to měli dělat povinně, na Slovensku to zvládnou, ale tady se všechno dělá napůl, dodává.
Žáci základních škol se vrátí do tříd 30. listopadu. Správný krok, nebo epidemické riziko? Odpoví imunolog Václav Hořejší. Nouzový stav poslanci prodloužili zatím do 12. prosince, vládní návrh na stav nouze další měsíc neprošel. Je to dobře? A čeká nás hlubší krize? A jak ji využít? Hostem je ekonom Tomáš Sedláček. A na závěr odstupující předseda Rady České televize René Kühn. Proč rezignuje?
