Případ zadržené české aktivistky v Izraeli se komplikuje. Podle diplomatických zdrojů redakce Aktuálně.cz totiž odmítla podepsat souhlas o deportaci, čímž si měla oddálit návrat do své vlasti. Češka z gazanské humanitární flotily přitom tvrdí, že byla unesena izraelskou armádou, a nyní žádá Černínský palác o to, aby ji dostal domů. Ve výsledku o její deportaci musí ale rozhodnout až tamější soud.
Izraelské síly na svátek Jom kipur zastavily 14 lodí s humanitární pomocí pro Gazu, včetně lodi se švédskou aktivistkou Gretou Thunbergovou, která je nyní v bezpečí na izraelské pevnině. Přesto dalších 23 plavidel pokračuje k blokované palestinské enklávě navzdory opakovaným varováním Izraele.
Propalestinská flotila mířící do Pásma Gazy uvedla v noci, že vplula do oblasti, kde jí hrozí zvýšené nebezpečí kvůli možnému zásahu izraelských sil. Píše to agentura Reuters. Jedná se o oblast, kde předchozí snahy vplout do Pásma Gazy zmařila izraelská armáda. Flotilu, jejíž mezinárodní název je Global Sumud Flotilla, tvoří desítky lodí.
Italská premiérka Giorgia Meloniová v úterý vyzvala mezinárodní námořní flotilu, která navzdory izraelské blokádě veze humanitární pomoc do Pásma Gazy, aby se zastavila. Nastal podle ní čas odpovědnosti, uvedla na síti X s tím, že by flotila mohla přiživit konflikt.
Flotila více než 50 lodí s propalestinskými aktivisty z celého světa směřuje k Pásmu Gazy navzdory izraelskému zákazu. Evropané varují své občany před nebezpečím a část vyslala do oblasti záchranné lodě. Plavidla s potravinami a léky chtějí dorazit přímo k břehům Pásma Gazy, i přes obavy z útoků a zásahu izraelských ozbrojených sil.
Propalestinští aktivisté z flotily směřující do Pásma Gazy tvrdí, že se jejich lodě staly v noci na středu terčem útoků bezpilotních prostředků a rušení komunikace. Uvádí to agentury. Útok odsoudily Evropská unie i OSN. Itálie vyslala na pomoc flotile, jejíž plavby se účastní na šest desítek Italů včetně čtyř zákonodárců, vojenskou loď.
Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí. Podle OSN je však zapotřebí dovézt alespoň dvojnásobek. Česká republika letos poskytla Palestincům přes 41 milionů korun a prosazuje otevření dalších koridorů, zatímco pokračující výstavba izraelských osad u Jeruzaléma ohrožuje naději na řešení dvou států.
Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby.
Francie poslala do Pásma Gazy 40 tun humanitární pomoci prostřednictvím čtyř letů z Jordánska. V pátek to uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Stejným způsobem ji tam začaly dodávat také Německo a Španělsko. Do Pásma Gazy mezitím dorazili americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff a americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee.
Letadla Jordánska a Spojených arabských emirátů shodila nad Pásmem Gazy tuny potravinových balíků, které mají pomoci vzrůstajícímu počtu hladovějících obyvatel. Některé z dopadajících balíků zranily místní lidi a k mnohým se zásoby ani nedostaly. V této kritické situaci americký prezident Donald Trump nečekaně změnil postoj, přiznal možnost hladomoru a slíbil zřízení distribučních center.
Izraelské nálety v Pásmu Gazy podle místních zdravotníků zabily dalších 78 lidí a dalších 14 Palestinců za posledních 24 hodin zemřelo kvůli podvýživě. Nejméně 25 lidí bylo podle místního ministerstva zdravotnictví zabito, když se snažili získat humanitární pomoc z konvoje projíždějícího jihem pásma. Informovala o tom agentura AP.
Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech pásma, uvedly tiskové agentury. Podle portálu The Times of Israel bude armáda tyto humanitární přestávky v hustě osídlených oblastech Gazy vyhlašovat každý den na deset hodin, a to od 10:00 do 20:00 místního času (od 9:00 do 19:00 SELČ).
Izraelští vojáci zadrželi loď takzvané flotily svobody s propalestinskými aktivisty mířící k Pásmu Gazy s humanitární pomocí a přiměli ji změnit směr k izraelskému pobřeží. Píše o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení aktivistů a izraelského ministerstva zahraničí.
Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Pásma Gazy. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na zdroje v Gaze. Izraelská armáda předtím uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům Pásma Gazy a že v hustě osídlených oblastech armáda vyhlásí takzvané humanitární přestávky v boji.
Humanitární činnost Lékařů bez hranic v Gaze ovlivňují především přesuny obyvatelstva, říká psychiatrička Zahra Legris, která v organizaci pracuje jako manažerka pro oblast duševního zdraví. "Máme síť logistiky a operačních týmů, které komunikují s místními úřady a vyhodnocují, jestli je bezpečné na daném místě nadále působit," dodává.
Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN.
Izraelská armáda poprvé vjela do Deir al-Balah, kde dle OSN útoky zasáhly sklady a rezidence Světové zdravotnické organizace (WHO). Zaměstnanci i jejich rodiny byli ohroženi, někteří muži spoutaní a vyslýchaní se zbraní u hlavy. Oblast je přeplněna statisíci přesídlených Palestinců. Zdravotní sektor je na kolenou, do nemocnic proudí podvyživení. WHO hlásí kolaps pomoci, apely na příměří sílí.
V Pásmu Gazy bylo od konce května zabito nejméně 798 Palestinců, kteří čekali na rozdělování humanitární pomoci u distribučních středisek či u kamionů s touto pomocí. Podle agentury Reuters to sdělil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Izraelská armáda připustila, že při střelbě ze strany izraelských vojáků u center rozdělujících humanitární pomoc v Pásmu Gazy byly oběti mezi palestinským civilním obyvatelstvem, píší izraelská média.
Z italské Katánie vyplula v neděli humanitární loď s potravinami a další pomocí pro Pásmo Gazy, kterou organizuje mezinárodní nevládní hnutí Koalice flotily svobody. Na palubě plachetnice Madleen je i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či francouzská europoslankyně Rima Hasanová a cílem akce je také upozornit na humanitární krizi v Gaze.
Pomoc ve zničeném Pásmu Gazy má podle amerického plánu zajišťovat švýcarská nadace a její zabezpečení mají obstarat dvě soukromé vojenské firmy. První žoldnéři už do země dorazili. OSN se obává, že se pomoc nedostane ke všem a že je zároveň podmíněna politickými a vojenskými cíli.
Když Izrael krátce po útoku Hamásu ze 7. října 2023 vyhlásil začátek operace Železné meče, nejčastěji odhadovanou délkou celé akce byly týdny, maximálně měsíce. Optimistické výhledy brzdili odborníci, kteří upozorňovali na fakt, že Hamás nebude jednoduché rychle zničit ani nahradit.
Na den přesně tři roky se Ukrajina brání ruské agresi. Kromě států Západu jí pomáhají také dobrovolníci. Podle šéfa organizace Team4Ukraine Jana Heřmánka tu chuť pomáhat stále je. "Už to není tak živelný, že rychle něco někdo sežene a hned se to odveze. Už je to spíš dlouhodobější práce a vyjednávání," popisuje ve Spotlightu.
Ukrajina krvácí už tři roky. Napadená země nepřestává být závislá na humanitární, finanční i vojenské pomoci od západních demokracií. Čechy ovšem vůle pomáhat opouští, a to o poznání rychleji než jiné evropské národy.
Ani tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu nevyschl proud pomoci, kterou Kyjevu poskytují především euroatlantické země. Jen za loňský rok suma dosáhla téměř 97 miliard eur, tedy 2,4 bilionu korun, ukazují čerstvá data. Česko patří do druhé desítky nejštědřejších dárců.
Evropské neziskové organizace byly z výběru Jozefa Síkely do funkce eurokomisaře pro mezinárodní partnerství zpočátku nervózní. Někdejší ministr průmyslu a obchodu vypadal spíš jako byznysový kandidát než obhájce lidských práv a demokracie. "Obavy se potom zmírnily nebo rozplynuly po slyšení v Evropském parlamentu," popisuje Veronika Zdrálková Grossová z organizace Člověk v tísni.
