Exploduje ještě ve vzduchu a rozpadne se na desítky menších náloží. Ruská armáda od začátku války na Ukrajině opakovaně využila smrticí kazetovou munici, podle nových dat lidskoprávní organizace Human Rights Watch jimi zabila stovky civilistů. Konvenci o jejím zákazu z roku 2008, kterou přijala víc než stovka států světa, Kreml nepodepsal.
Jednatřicetiletá Olha z Charkovské oblasti se ukrývala spolu s rodinou ve sklepě místní školy, když dovnitř vtrhli ruští vojáci. Jeden z nich ji odvedl do druhého patra, kde ji opakovaně znásilnil a pořezal na krku a obličeji. "Je toho víc, než kolik dokážeme spočítat," popisuje Andrew Stroehlein z organizace Human Rights Watch, která na Ukrajině vyšetřuje válečné zločiny.
Organizace Human Rights Watch (HRW) vyzvala sponzory zimní olympiády v Pekingu, aby vysvětlili, proč i přes porušování lidských práv v Číně hry nadále podporují.
Soud na Ruskem anektovaném Krymu poslal na dvanáct let do vězení ukrajinskou seniorku, kterou shledal vinnou z vlastizrady. Šestašedesátiletá žena podle něj shromažďovala informace pro ukrajinské ministerstvo obrany o leteckém pluku ruské Černomořské flotily na okupovaném poloostrově. Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denysovová obvinění ženy označila za vykonstruovaná.
Posíláte rodině své fotografie a zadáváte číslo bankovního účtu při nákupu on-line? Pokud nejste opatrní, vaše data mohou být ukradena a zneužita. Nová hra ukazuje, jak tomu lze zabránit.
Teroristé se snaží rukojmí využít při vyjednáváních se syrskou vládou a jejich spojencem Ruskem.
Syrská vláda přijímá zákony, které jí umožňují zabrat soukromý majetek, vysídlit občany a odradit uprchlíky před návratem do původních domovů. Oznámila to organizace Human Rights Watch (HRW). Zmiňuje se o zákonu přijatém v Sýrii letos v dubnu. Umožňuje úřadům konfiskaci majetku bez náhrady a možnosti odvolání. Zákon se zdůvodňuje jako prostředek umožňující plán obnovy zničených oblastí. HRW upozorňuje, že vláda je využívá k demolici domů oponentů režimu. Mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová označila konfiskaci majetku uprchlíků za cynický plán. Libanonský ministr zahraničí Džibrán Básil řekl, že uprchlíci, kteří přijdou o majetek, nebudou mít důvod se vrátit. Vyzval ke změně zákona.
Ochránci lidských práv organizace Human Rights Watch chtějí pátrají po dceři šajcha Muhammada bin Rašída Maktúma princezně Latífě. Ta se měla v únoru pokusit uprchnout ze země, ale byla dopadena a zřejmě proti své vůli přivezena zpět.
Čečenští policisté v civilu ho jednoho dne zastavili na ulici a odvlekli do auta. Chtěli po něm přiznání, že je homosexuál. Když to 30letý Maxim Lapunov odmítl, začalo bití, mučení a 12denní pobyt v krví nasáklé cele. O pronásledování gayů v Čečensku informoval ruský magazín Novaja Gazeta poprvé před půl rokem. Tamní režim podle lidskoprávních organizací zadržel a mučil už stovku lidí. Maxim je první z nich, kdo o své zkušenosti otevřeně promluvil.
Přijetí Konga mezi členy Rady OSN pro lidská práva popudilo aktivisty za lidská práva, kritizují ho i Spojené státy. Poukazují na násilnosti v provincii Kasai, kde byly nalezeny desítky hromadných hrobů po násilnostech připisovaných vládním bezpečnostním složkám. Pro schválení Konga do rady hlasovalo 151 ze 193 členů Valného shromáždění.
Ázerbájdžánská policie zatkla a mučila desítky lidí, které považuje za příslušníky komunity LGBT, tedy za homosexuály, bisexuály či transgenderové osoby. Uvedla to organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Homosexualita nepatří v Ázerbájdžánu mezi trestné činy od roku 2000, v zemi však i přesto panuje vůči místní LGBT komunitě silná nevraživost. Podle HRW zadržela policie od poloviny září na základně pochybných obvinění desítky lidí, které pak bila, mučila elektrošoky a vnucovala jim úplatky výměnou za zprávy o dalších homosexuálech. Ázerbájdžánské úřady přitom uvedly, že policie zasahovala pouze proti případům "špatné morálky" a pro "dobro veřejného zdraví".
Filipínské ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje smrt sedmnáctiletého studenta, kterého policie zastřelila při jedné z protidrogových razií. Případ, který zvedl vlnu protestů, může podle některých vyústit ve zlom v krvavém boji proti drogám, který před rokem vyhlásil prezident Rodrigo Duterte. Je to poprvé, co Duterte zpochybnil práci policistů. Doposud odmítal jakoukoliv kritiku. Ve válce proti drogám zemřelo už přes 7000 lidí. K lidovým demonstracím se přidává i katolická církev, která volá po ukončení násilí.
Ve Rwandě se v pátek konají prezidentské volby. Současný prezident malé východoafrické země Paul Kagame pravděpodobně znovu obhájí svůj post. Předvolební průzkumy ukazují, že až 90 procent obyvatel ho hodlá podpořit. Kagame vyvedl zemi z masové genocidy v roce 1994 a stal se symbolem rwandského vzestupu. Zahraniční kritici ale upozorňují, že jeho vládu provází zastrašování a útisk opozice.
V Mosulu obsazeném teroristickou organizací Islámský stát neexistovalo, aby si děti jen tak hrály na ulici před domem. V ulicích iráckého města se popravovalo a trestalo bičováním. Děti žily v permanentním strachu. Jejich rodiče, ať už stáli na kterékoliv straně konfliktu, jim umírali před očima. Po osvobození města se tisíce dětí musí vypořádat s traumaty. Potřebná péče ale chybí. Ve společnosti navíc panuje nesmiřitelná atmosféra a touha po pomstě. Sirotci, jejichž rodiče byli členy Islámského státu, jsou poznamenaní stigmatem. Patří k "nepřátelům".
Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal s představiteli Libye o vytvoření jednotné libyjské vlády, která by zavedla v zemi pořádek. Dva ústřední rivalové, premiér mezinárodně uznané libyjské vlády Faíz Sarrádž a libyjský maršál Chalífa Haftar, se na schůzce v pařížském zámečku dohodli na příměří a volbách příští rok na jaře. Podle odborníků je ale jejich dohoda vágní a někteří se obávají růstu vlivu Haftara. Macron ale považuje vytvoření společné vlády v Libyi za důležité.
Bývalí úředníci nebo příslušníci armády jsou mezi více než stovkou lidí, kteří stanuli před soudem v Thajsku. Zatím 62 z nich bylo shledáno vinnými z obchodování s lidmi. Generál Manas Kongpen, jedna z klíčových figur procesu, dostal 27 let vězení, informovaly agentury Reuters a DPA. Thajsko bylo historicky zdrojem, destinací i tranzitní zemí pro pašování mužů, žen a dětí. Pašeráci je mimo jiné převáželi z chudých oblastí v Laosu, Kambodži a Barmy do Thajska nebo Malajsie, kde je prodali do moderního otroctví. Využívali je přitom jako dělníky nebo je nutili k prostituci.
Asi 170 iráckých rodin pobývá od neděle v táboře u Mosulu, který vznikl pro příbuzné členů tzv. Islámského státu. Tamní úřady označují kemp za rehabilitační zařízení, ve kterém by lidé měli projít ideologickou převýchovou. Nacházejí se v něm hlavně ženy a děti. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch ale upozorňuje, že ne všichni šli do tábora dobrovolně.
Organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch obvinila syrské vládní síly, že nejspíš podnikly tři útoky s chemickými zbraněmi na různé cíle v zemi před incidentem z 4. dubna. S posledním obviněním přišla organizace na základě svědectví získaných od místních obyvatel i zasahujícího zdravotnického personálu. Syrská vláda, která stále popírá, že používá chemické zbraně, na nynější obvinění prostřednictvím své mise v OSN zatím nereagovala.
Peking pokračuje v omezování práv ujgurské muslimské menšiny ve východočínské provincii Sin-ťiang. Na začátku dubna ženám zakázal zahalovat si obličej na letištích nebo vlakových nádražích. Muži tu zase nesměli nosit dlouhé vousy. Nově Čína zakázala pojmenovávat děti jmény, která by příliš souvisela s muslimským vyznáním. Peking opatření zdůvodňuje bojem proti islámskému extremismu.
Maďarsko na základě nového zákona začne omezovat svobodu pohybu migrantům, kteří do země přišli požádat o azyl. Ti budou muset pobývat v táborech na jižní hranici. Opatření se přitom týká i mladistvých ve věku 14 až 18 let, kteří přijdou bez doprovodu dospělé osoby. Budapešť si kvůli tomu vysloužila kritiku. S vládními představiteli o novém zákoně diskutoval v úterý eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos.
Maďarský parlament schválil nová přísná pravidla pro uprchlíky, kteří překročí hranice země. Všichni musejí povinně do sběrných táborů. Tam budou čekat na vyřízení svých žádostí o azyl - bez možnosti volně se pohybovat po Maďarsku, jako je to dosud. Nový zákon sklízí kritiku od humanitárních organizací. Evropská unie zatím mlčí.
Desítky tisíc státních zaměstnanců v Turecku přišly o zaměstnání a tisíce dalších zůstávají ve vězení kvůli obvinění z terorismu po loňském nepovedeném pokusu o státní převrat. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil ze zosnování puče islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA. V měsících po puči byly v Turecku rozpoutány čistky. O práci přišli armádní představitelé i policisté, ale také mnoho novinářů, akademiků a státních úředníků. "Vláda s námi nejedná jako s rovnoprávnými občany této země," říká Fatma Özerová. "Vypadá to, že chtějí, abychom zmizeli. Cítím se jako pohřbená zaživa."
Syrská vláda odmítla obvinění ze zprávy organizace Human Rights Watch, podle níž loni v boji o Aleppo použila chemické zbraně. Režim Bašára Asada i jeho spojenec Rusko podobné informace popřela už v minulosti. Human Rights Watch v pondělní zprávě konstatuje, že od loňského 17. listopadu do 13. prosince došlo k nejméně osmi chemickým útokům, při nichž mělo zemřít devět lidí včetně čtyř dětí a dvě stovky obyvatel údajně utrpěly zdravotní komplikace.
Volební úspěch Donalda Trumpa v USA a vítězné tažení populistů v Evropě představuje vážnou hrozbu pro ochranu základních lidských práv. Ve své výroční zprávě to dnes uvedla mezinárodní organizace pro ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Populističtí politici podle ní vyvolávají ve veřejnosti dojem, že je správné obětovat ochranu lidských práv výměnou za vlastní bezpečnost. Zároveň nahrávají politice autoritářských vůdců Ruska, Turecka a dalších zemí. Nejviditelnějším evropským příkladem úspěchu populismu je podle prý vítězství zastánců takzvaného Brexitu v Británii.
Barmská armáda pokračuje v útocích na muslimské etnikum Rohingyů, kteří žijí na severozápadě země. Podle OSN se tím dopouští zločinů proti lidskosti. Kritici barmského režimu mluví dokonce o hrozící genocidě. Události následují jen rok po prvních demokratických volbách v Barmě na jihovýchodě Asie. Po volbách rezignovala vojenská vláda v zemi. Vyhrála naopak dlouholetá bojovnice za demokracii a nositelka Nobelovy ceny míru Su Ťij. Osud muslimských Rohingyů jí ale příliš nezajímá.
Podle organizace Human Rights Watch využívá čínský režim v rámci boje proti korupci nelegální systém zadržování, mučení a vykonstruovaných procesů. Lidskoprávní aktivisté tvrdí, že jen v loňském roce vedla komunistická strana celkem 330 tisíc vnitřních vyšetřování protikorupčních případů. Některé z nich ale zřejmě zakrývají stranické čistky. Oběti jsou v tajných zařízeních mučeny a nuceny k doznání. Od roku 2010 na tyto praktiky zemřelo minimálně 11 činitelů strany.
