Vysvětil základní kámen budoucí katedrály svatého Víta, znal se s králem Janem Lucemburským, studoval s Karlem IV., později působil jako jeho diplomat a zástupce, málem se stal papežem, zakázal boží soudy, byl posledním pražským biskupem i prvním arcibiskupem. Arnošt z Pardubic byl pohřben v polském Kladsku a mezinárodní tým badatelů nyní vyzvedl jeho ostatky.
Místo kamenných hrobů stromy, místo plastu květy a vosk. Adam Vokáč, známý na Instagramu jako Hrobníček luční, ukazuje, že i smrt může být laskavá. S Památkou zesnulých, lidově Dušičkami, na dohled mluví mladý hrobník o tom, proč se nebát smrti - a jak se rozloučení dá prožít jinak. S úctou, lehkostí a v souladu s přírodou.
V noci z 18. na 19. června 1945 se na Švédských šancích u Přerova odehrál jeden z nejděsivějších masakrů poválečného Československa. Vojáci 17. pěšího pluku pod vedením Karola Pazúra a Bedřicha Smetany tam brutálně zavraždili 265 karpatských Němců – převážně ženy a děti. Nová zjištění historika Pavla Kreisingera a vydání publikace Temné obilí odhalují šokující detaily dlouho zamlčované tragédie.
Při osvobozování Československa od nacistů padlo asi 144 tisíc vojáků Rudé armády. Kvůli tomu na mnoha místech v zemi vznikla čestná pohřebiště. Aktuálně.cz se podívalo na dva hřbitovy, v Praze a v Brně, aby zjistilo, jak se Češi o hroby starají tři roky poté, co potomci některých z tehdy padlých válčí na Ukrajině.
Hrob ve skleněné vitríně, osamělý náhrobek uprostřed parkoviště, železná klec proti zombíkům nebo osmnáctimetrová hrobka, která údajně roste. Objevte s námi 15 fascinujících míst posledního odpočinku, jež popírají konvence a vypráví neuvěřitelné příběhy.
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
Karel Čapek varoval před populistickou politikou, a je tak aktuální i nyní, uvedl při středeční vzpomínkové akci u spisovatelova hrobu na pražském Vyšehradě literát a scenárista Pavel Kosatík. Setkání se pravidelně koná ve výroční den Čapkova úmrtí, k němuž došlo roku 1938. V posledních letech se ho vždy účastní desítky lidí.
Hřbitov Na Skalce sice přímo sousedí s oblíbeným pražským parkem Stromovka, jen málokdo ale ví, že vůbec existuje. Už skoro 150 let se nevyužívá a postupně chátrá. V příštích letech by však měl opět získat důstojnou podobu. Praha chce zapomenutý hřbitov přetvořit v pietní místo pro pozůstalé zemřelých, kteří z různých důvodů nemají svůj hrob. První obřady by se zde mohly konat už příští rok.
Třetí místo obsadili na mezinárodní soutěži v kopání hrobů v maďarské Pécsi mladí hrobníci z Hřbitovů města Olomouce. V mezinárodní konkurenci uspěli díky precizně vykopaným, vyzdobeným a následně úhledně zaházeným hrobům.
Největší známé pohřebiště z doby stěhování národů Mušov-Roviny se stalo místem nového objevu. Archeologové tam kromě zachovalých koster Langobardů a šperků ze 6. století našli stříbrné mince pocházející z oblasti severní Itálie. Ty ukazují na význam lokality pod Pálavskými vrchy na mocenské mapě tehdejší Evropy.
Při mučení svých obětí projevovali výjimečnou krutost a soucit jim scházel. Mnozí z nich přitom vynikali nadprůměrnou inteligencí, a někteří dokonce s gustem sledovali, jak po nich policisté pátrají. Sadistické zločiny sériových vrahů dodnes budí hrůzu, a možná právě proto o nich tak rádi vyprávějí filmaři.
Zakladatel české moderní architektury Jan Kotěra je autorem nejen velkých staveb. Příkladem jsou hroby a hrobky, které najdeme po celé České republice, především pak na významných hřbitovech v Praze.
Na hřbitově v Thiais u Paříže byla dokončena renovace hrobu českého malíře Josefa Šímy. Slavnostní ceremonie za vydatného deště se zúčastnili český velvyslanec ve Francii Michal Fleischmann a zhruba dvě desítky hostů.
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
Od smrti bratrů Spytihněva I. a Vratislava I. uplynulo už více než 1000 let. Přesto byli nyní vědci schopni vrátit těmto dvěma nejstarším nalezeným Přemyslovcům tvář. Díky analýze DNA se dokonce podařilo zpřesnit některé dosud nejasné příbuzenské vztahy a zjistit i barvu očí a vlasů sourozenců. Podívejte se, jak vypadali zakladatel Pražského hradu a otec svatého Václava.
To, že hrobníci vykonávají své povolání pod značným vlivem alkoholu, Tomáši Novotnému vyvrátili hned v úvodní větě. Původem herec je čerstvě certifikovaný hrobník. Jeho případ dokazuje vážnost situace, v jaké se ocitli umělci, kterým vláda, letos už podruhé, zakázala vykonávat svou profesi: "Je to lepší než sedět doma a vzdychat, že nemůžu nic dělat, nejsem ten typ," vysvětluje v reportáži herec.
Oblast ve Východní Jávě za trest nařídila osmi lidem, kteří odmítli nosit roušky, pomáhat hrobníkům na hřbitově. Kopou tu hroby pro oběti covidu-19.
Archeologové objevili v místech stavby železničního koridoru u Doubí na Táborsku pozůstatky žárových hrobů a pohřebních mohyl. Jde o nálezy ze starší doby železné z let od šestého do pátého století před naším letopočtem.
Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky budou v laboratořích zkoumat antropologové, řekli vedoucí průzkumu Petr Dresler a archeoložka Renáta Přichystalová.
Situace byla komplikovanější. Objevili jsme dvě hrobové jámy a odkryli 12 rakví. V jedné z nich byly pozůstatky starší ženy, nálezy ale nekorespondovaly s údaji, které o Zdeně Mašínové starší máme k dispozici, oznámili archeologové. Praha chce místo na ďáblickém hřbitově upravit. Mělo by být svědectvím o režimech, které si nevážily lidí a podle toho s nimi zacházely, řekla radní Milena Johnová.
Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.
Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
Občas srovnáváme nynější pandemii se španělskou chřipkou. Jenže to byla jiná nemoc i jiný svět. Na snímcích to vypadá občas podobně jako dnes: roušky, plné nemocnice, zavřené školy a divadla. Jenže tehdy to bylo mnohem horší. Končila světová válka, mnohde panoval hlad, neexistovala antibiotika, a úmrtnost byla velmi vysoká. Unikátní snímky dovolují nahlédnout do ulic a nemocnic v letech 1918-1920
Tragický příběh Jana Palacha, který se upálil před 51 lety, neskončil jeho smrtí. Zásadní události se odehrávaly i v jeho druhém, posmrtném životě. A nebyl to svět mimo, byl naopak velmi reálný, drsný a bezohledný. Především k Palachově rodině, ale i studentovým ostatkům, které byly potajmu vykopány a zpopelněny. Zlikvidován byl také Palachův hrob. Režim se bál i mrtvého Jana Palacha.
