„Než jsem svého dnes už manžela potkala, musela jsem udělat asi milion a půl kroků,“ směje se Petra, která vyrazila na Stezku Českem kvůli změně v životě – a našla na ní víc, než čekala. Dva páry, dvě setkání na dálkové trase a důkaz, že láska přijde někdy tam, kde ji nečekáte – a dokonce i když ji ani nehledáte. Jak se na Stezce Českem krok za krokem rodí láska na celý život?
Hory čeká bolavá změna, která už na řadě míst začala. Boudaři a boudařky žijící a hospodařící mnohem blíž nebi než naprostá většina obyvatel republiky se smířili s tím, že zimy, jež si pamatují ještě z přelomu tisíciletí, už nepřijdou. Musí se tak přeorientovat na letní sezonu a zimní měsíce „přetrpět“. Jak nová realita vypadá, zjišťoval reportér deníku Aktuálně.cz na čtyřech slavných boudách.
Prvního prosince 1946 se osmnáctiletá Paula Welden vydala do lesů Vermontu - a už se nikdy nevrátila. Mezi lety 1945 a 1950 zmizelo v oblasti, která později získala název Benningtonský trojúhelník, celkem pět lidí. Rozsáhlá pátrání nepřinesla téměř žádné stopy. Tajemná zmizení se tak stala základem legendy, která oblast jihozápadního Vermontu učinila symbolem nevysvětlitelných událostí.
Jakmile se v obchodech začne objevovat vánoční výzdoba společně s nabídkou, vyvstane otázka, zda se letos dočkáme zasněžených svátků. A přestože do Štědrého dne zbývá ještě několik týdnů, první náznaky z meteorologických modelů i analýz ukazují, že letošní zima bude opět zajímavá. A to nejen kvůli teplotám.
Cestovatelé Kristýna Svobodová a Martin Suchý odletěli na rok pracovat do Japonska. "Získat working holiday víza bylo mnohem jednodušší než třeba na Nový Zéland," pochvalují si oba mladí lidé, z nichž se stali správci horské chaty nad olympijským Naganem. "V souhrnu během loňské zimy napadlo přes 10 metrů sněhu. Takový prašan jsme nikde na světě neviděli," pochvalovali si loňskou sezonu.
Kvůli silné inverzi ve čtvrtek na řadě stanic zejména na Šumavě či v závětří Jeseníků padly teplotní rekordy. Nejtepleji bylo v Kašperských Horách na Klatovsku, kde naměřili 20,6 stupně Celsia, jen o desetinu stupně méně hlásila stanice Pohoří na Šumavě v Novohradských horách. Český hydrometeorologický ústav to večer uvedl na facebooku.
Když se mladá rodina rozhodla postavit si chalupu v Jizerských horách, měla od začátku jasno: Chtěla, aby místo respektovalo tradiční horskou architekturu a zároveň nabízelo komfort současného bydlení. Z místa se tedy neměl stát jen rekreační dům, ale prostor, kde se budou potkávat přátelé u dlouhých večeří a všichni načerpají energii z okolní přírody.
V polovině října, teprve před pár dny, Jaromír vyrazil z legendární tatranské Chaty pod Rysmi. A už se nevrátil. Po dvou dnech pátrání ho záchranáři našli mrtvého pod stěnou. Příčina tragédie? Uklouznutí a třísetmetrový pád. Jeho příběh není raritou. Zledovatělé řetězy, mlha a podceňování počasí dělají z Rysů jednu z nejkrásnější a zároveň nejnebezpečnějších oblastí Tater.
Na úbočí prudkého svahu v srdci Krkonošského národního parku stojí bouda, která není jen běžným rekreačním domem. Je příběhem o propojení člověka s horami a o splněném snu, který vznikl bez kompromisů – a přesto s hlubokou pokorou k přírodě.
Ačkoliv se jejich profese váže na život ve městě, rozhodli se herci a manželé Petr Uhlík a Andrea Uhlík Berecková odejít na venkov. V Českém středohoří koupili starý sudetský mlýn a mají s ním velké plány. "První noc mě kdosi vytáhl z postele a musel jsem slíbit, že se k domu budeme chovat hezky," vypráví herec. Nahlédněte do galerie, jak se manželům Uhlíkovým žije takříkajíc "na konci světa."
Bylo pondělí 18. září 1916. Do Jizerských hor pomalu přicházel podzim a v údolích panoval obvyklý klid. Kolem čtvrté hodiny odpolední se však tichým krajem prohnala mohutná vodní vlna a s ní vše, co cestou stihla pohltit. Ani ne rok stará přehrada na Bílé Desné se nečekaně protrhla. Katastrofa, která smetla domy a vzala životy 65 lidem, se zapsala jako vůbec nejhorší svého druhu v českých zemích.
V malebné horské oblasti Kohútka vytvořil architektonický ateliér SENAA srub, který v sobě citlivě propojuje tradici a současnost. Detailně propracovaná chata respektuje charakter krajiny i valašskou architekturu, využívá moderní technologie a na první pohled zaujme proskleným i laťkovým štítem.
Markéta Staňková, turistka z Česka, zažila v Tatrách moment, který většina z nás zná jen z přírodopisných dokumentů. Během túry spatřila — a hlavně natočila — rysici se dvěma mláďaty. Video rychle obletělo sociální sítě i média. Pohled na divokou přírodu však nevyvolal jen dojetí - uživatelé platforem se rozdělili na dva tábory.
Sedmadvacetiletý syn ruské alpinistky Natalji Nagovicynové se odmítá smířit s tím, že kyrgyzské úřady ukončily operace na záchranu jeho matky. „Žádám, aby bylo pátrání obnoveno. Moje matka je zkušená horolezkyně. Jsem si jistý, že je stále naživu,“ řekl Michail Nagovicyn, jehož matka si před více než dvěma týdny při sestupu z vrcholu Džengiš Čokusu zlomila nohu.
Sousední Slovensko s malebnými horami a dalšími přírodními krásami přitahuje rok co rok mnoho návštěvníků z Česka. Na co si dát pozor na silnicích či v národních parcích, aby se nám dovolená neprodražila? Na chráněných územích se může pokuta pohybovat až do výše tisíc eur.
V italských Dolomitech v pátek odpoledne zahynul český turista, uvádí agentura ANSA a veřejnoprávní stanice Rai. Muž, který byl na výstupu ve skupině, se podle médií zřejmě nešťastnou náhodou odchýlil z trasy a zřítil se. Jeho smrt v sobotu potvrdilo české ministerstvo zahraničí.
Byli sehraný tým – zkušená horolezkyně a šerpa, který ji doprovázel už na Dhaulágirí. Na Nanga Parbat se vydali znovu spolu. Když se Kolouchová rozhodla výstup vzdát, nesl její výbavu. "Řekla mi: Máš těžký batoh, jdi pomalu. Já půjdu napřed počkám na tebe v C2, ano?" popsal Taraman Tamang. O pár minut později uslyšel výkřik a uviděl Kolouchovou, jak se bez zajištění fixním lanem kutálí ze srázu.
Tragická smrt horolezkyně Kláry Kolouchové na Nanga Parbat zasáhla veřejnost. Zároveň však připomíná i bolestivou historii českého a československého horolezectví. Vysokohorské lezení si od expedice v Peru roku 1970 až po současnost vyžádalo desítky obětí mezi ostřílenými milovníky hor. Připomeňte si vybrané příběhy odvážných horolezců, kteří zaplatili nejvyšší cenu za svou vášeň.
Miri Jirková a Jan Trávníček jsou horolezci, průvodci a parťáci v životě i v horách. Každoročně stráví půl roku v Nepálu, kde se mimo jiné podílejí na chodu Czech Pubu. Jejich vztah k horám je mnohem víc než jen sportovní. V osobním rozhovoru reagují na smrt kamarádky Kláry Kolouchové na Nanga Parbat a sdílejí pohled na riziko, rozhodování a odpovědnost, kterou si do hor nakonec nese každý sám.
Desítky lidí zmizely, ti, co se vrátili, byli jiní. Pověst, kterou dnes na Slovensku zná téměř každý. Zprávy o podivných zmizeních, světlech v lese a narušeném čase znějí lákavě. Jenže všechno je výmysl blogera Viktora Lošťáka z roku 1999. Mýtus ovšem přežil a posílila jej kniha Trhlina i stejnojmenný film. Jak vznikají moderní legendy? A jak vznikl pověstný slovenský bermudský trojúhelník?
"Byl to klukovský sen," vypráví majitel trampovny v Oldřichovském sedle v Jizerských horách Josef Heindorfer, kterému nikdo neřekne jinak než 'Koza'. Z trosek bývalé hájenky, kterou v roce 1993 koupil, vybudoval během let vyhlášený podnik. Na pečené vepřové koleno sem z hor slézají po setmění trampové i horolezci. "Teď se ale všechno hroutí, trampové vymírají," dodává vzápětí třiasedmdesátník.
Čang-jie Tan-sia nebo také Duhové, Krvavé či Rudé hory. Tak se označují hory v čínské provincii Kan-su, které jsou známé pro svou až neuvěřitelnou kombinaci sytých barev. Jeden z nejúchvatnějších geologických divů světa vypadá, jako by ho někdo upravil ve Photoshopu. Na svědomí ho má ale sama příroda.
Co kdybychom vám řekli, že existují hory tak gigantické, že Mount Everest by vedle nich vypadal jako pouhý kopec. Zdá se vám to jako pouhá fantazie? A i přesto je na tom kus pravdy. Háček je pouze v tom, že tyto hory nenajdeme na povrhu Země, ale pod ním.
Měsíc jim trvalo založit tři výškové tábory, uhýbali padajícímu ledu i kamení. Přesně před 40 lety se kanadsko-polská výprava dostala na vrchol Tyrkysové bohyně, jak zní tibetský výklad hory Čo Oju. Poprvé v zimním období a jihovýchodní stěnou. I když tady hlavním hrdinům přálo štěstí, později některé z nich dohnal tragický osud.
