Všech 23 horníků, kteří na dva dny uvázli v kolumbijském zlatém dole poté, co se tam zřítil vchod do šachty, se podařilo zachránit a dostat na povrch. U dolu La Reliquia čekaly jejich rodiny, které záchranu slavily potleskem i slzami, informovala ve čtvrtek ráno agentura AP.
Putovní výstava hornických fotografií Odcházíme…s hlavou vztyčenou! připomene konec těžby uhlí v Česku. K vidění bude postupně v Karviné, Ostravě a Praze. Těžební společnost OKD ji připravila ve spolupráci s regionálními fotografy Lukášem Kaboněm, Borisem Rennerem a Petrem Chodurou jako připomínku, že na přelomu roku 2025 a 2026 po více než 200 letech skončí těžba černého uhlí.
Mezi nejhorší důlní neštěstí na území dnešního Česka patří výbuch v karvinském dole Jan Karel, při kterém 5. března 1885 zemřelo 108 horníků. Exploze byla tak silná, že v jedné ze sousedních šachet sloužících k větrání vyvrhla důlní vozík až 20 metrů vysoko. Před nehodou havíři v dole razili nové chodby a podle všeho porušili zákaz používat výbušniny.
Hned první díl trilogie Šikmý kostel spisovatelky Karin Lednické z roku 2020 se stal hitem, ačkoliv se jednalo o její debut. Minulý týden vydala očekávanou závěrečnou část románové kroniky staré Karviné, která padla za oběť těžbě. Autorka nezklamala. Pokračuje v doplňování bílých míst historie a demytizaci regionu, to vše na pozadí poutavého i dramatického generačního příběhu.
Po první hodině kurzu jsem si říkal, proč jsem sem lezl, říká Tomáš Hisem. Skončil jako horník a díky rekvalifikačnímu kurzu se z něj stal programátor. Jindřich Andrš o jeho příběhu natočil dokument Nová šichta. Zajímalo ho, jak se to dá zvládnout, protože světy IT a hornictví jsou naprosto odlišné.
Digitální model starých Lidic. Jaká bude virtuální prohlídka? Zeptáme se ředitele památníku. Dlouhá fronta při otevření Primarku. Co lidi přitáhlo? Odpoví marketingová expertka Pavlína Louženská. Posledních 15 létajících britských stíhaček Hawker Hurricane a jedna z nich i v ČR. S pilotem natáčel Martin Veselovský. Na závěr interview k dokumentu Nová šichta o proměně horníka na programátora.
Těšínsko je opravdu region na okraji zájmu, šťastný havíř z normalizační znělky Televizních novin je jen zlomek reality, říká spisovatelka Karin Lednická, autorka oceňovaného románu Šikmý kostel. Příběh začíná velkým důlním neštěstím v roce 1894, dějová linka stojí na historických faktech. Mluvila jsem s hodně lidmi, méně než sto jich nebylo, s některými to byly i stovky hodin, líčí vznik románu.
Zatímco kmenoví zaměstnanci OKD v době zavření dolů pobírají plný plat, na 1700 horníků najímaných přes pracovní agentury jen jeho základní část. Další havíři zase kritizují přístup hygienické stanice - vadí jim, že na výsledky testů čekají i několik dní. Jeden se o své nákaze dozvěděl, až když se nemohl dostat do práce. Ministr zdravotnictví však tvrdí, že přes drobná selhání vše funguje správně.
Horníci měli nosit respirátory, když těžce nepracovali, v dolech měly být jiné podmínky v umývárnách. Na severní Moravě se situace zanedbala, nebylo ale možné vědět, kde přesně ohnisko vznikne, říká virolog Pavel Plevka k tomu, že společnost OKD přeruší od pátku těžbu ve všech dolech na Karvinsku. Dodává, že koronavirová epidemie je v Česku zatím pod kontrolou.
Na seznam světového kulturního dědictví UNESCO přibylo 23 památek. Z českých památek dostal kromě Národního hřebčína Kladruby nad Labem zvláštní ocenění i Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. Výbor UNESCO na jednání vyzdvihl, že šlo o komplikovaný, ale velmi dobře koordinovaný návrh. Oblast tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a 5 v českém Krušnohoří. Seznamte se s čerstvě oceněnou těžební oblastí ve videu.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří čítající na 22 míst v Česku a Německu se v sobotu stal oficiální součástí světového dědictví UNESCO. V Česku mezi ně patří Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník. Krušnohorský hornický region podává jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií.
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a hřebčín v Kladrubech nad Labem byly v sobotu zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v Baku. Česko tak už má na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 14 zápisů.
Říká se mu ostrov duchů a nachází se v japonské prefektuře Nagasaki. Hašima sloužila mezi lety 1887–1974 jako základna pro těžbu uhlí z mořského dna. Kus země ve tvaru bitevní lodi pokrývají betonové domy, které se tu stavěly od roku 1916. Během druhé světové války zde fungoval také koncentrační tábor. Původním vlastníkem ostrova byl koncern Mitsubishi, ten doly uzavřel v roce 1974 poté, co se do popředí dostala ropa. Betonové budovy dnes zejí prázdnotou a pomalu se rozpadají. Cesty na ostrov pro veřejnost byly obnoveny teprve 22. dubna 2009. Hašima se objevila i v bondovce Skyfall a od roku 2015 je také na seznamu UNESCO.
Těžební společnost OKD chce do konce týdne provést průzkum části míst v Dole ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku, kde v prosinci při výbuchu metanu zahynulo 13 lidí. Vyproštění prvních těl devíti mrtvých horníků, kteří jsou ještě pod zemí, očekává na konci dubna. Všechny mrtvé by mohla vyprostit do poloviny května. Novinářům to dnes řekl závodní dolu Kamil Blahut.
Polsko pozvolna upouští od těžby uhlí. Země je přitom na "černém zlatě" stále závislá. Jedním z uzavřených dolů je jeden z nejstarších v Polsku - šachta Wieczorek, která se nachází nedaleko Katovic poblíž českých hranic. Podívejte se, jak místo nyní vypadá.
Sbírku Nadace OKD na podporu rodin mrtvých horníků z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku podpořilo i několik dárců ze zahraničí. Řekla to ředitelka nadace Karolína Preisingerová. Podle ní však nelze určit, odkud dárci pocházejí. Celkem už lidé na dvě konta v Česku přispěli částkou přesahující pět milionů korun.
Úterní den svaté Barbory, patronky horníků, si do Prahy přijeli připomenout zástupci desítek havířských spolků z Česka a Slovenska. Zhruba dvě stovky havířů prošly centrem Prahy za zvuků dechové hudby, hornických písní a dvou čestných salv.
V 70. letech žilo město na západě Gruzie hornictvím. Během konfliktů země s Ruskem však většina jeho obyvatel postupně odešla a dnes tato opuštěná oblast připomíná spíše město duchů.
Ve východoukrajinském městě Hirske je mnoho pracovních míst závislých na uhelném dole. Nikdo do něho ale kvůli konfliktu nechce investovat.
Stávkující bolivijští horníci podle místní vlády ubili k smrti náměstka ministra vnitra Rodolfa Illanese, který s nimi přijel vyjednávat. "V tuto chvíli všechny indicie naznačují, že náš náměstek ministra Rodolfo Illanes byl zbaběle a brutálně zavražděn," uvedl jeho šéf, ministr Carlos Romero. Horníci požadují úpravu důlní legislativy, protesty se tento týden zvrhly v násilnosti. Policie dva demonstranty zastřelila, zraněno bylo i 17 policistů.
Dodavatelské firmy mají za OKD pohledávky dohromady za 1,8 až dvě miliardy korun. V Ostravě to řekli zástupci Hospodářské komory a vládní zmocněnec Jiří Cienciala. Situace vytváří nepříjemný řetězec: Firmy se dostávají do druhotné platební neschopnosti, nejsou schopny platit dále svým dodavatelům, kteří se následně dostávají do problému.
Pokud by půjčku vláda neschválila, tak by se mohlo stát, že zaměstnanci OKD nedostanou pravděpodobně v červenci výplaty a mohl by nastat nekontrolovaný pád firmy, řekl ministr průmyslu Jan Mládek. Podle ministra financí Andreje Babiše ale OKD miliardovou půjčku zřejmě nepotřebuje, už v srpnu by totiž měla mít kladné cash-flow.
Nárok na speciální příspěvek mají zatím jen propuštění zaměstnanci OKD. Ministryně práce Michaela Marksová chce, aby jej dostávali o propuštění horníci na Mostecku. Ministr financí Andrej Babiš ale uvedl, že Marksová jen vymýšlí, jak zatížit rozpočet.
Automobilky a automobily přebírají roli dominanty národního hospodářství, kterou kdysi plnilo hornictví.
Už je třeba jasně říct, v čem spočívá problém OKD. Střetávají se tu totiž dva proudy, které si nerozumějí a rozumět nechtějí. Na jedné straně zlý kapitalista, který likviduje podnikání v oboru, protože poměry na trhu mu nedovolují vydělávat. Na straně druhé vláda a odbory, jež žádají sociální ohledy, chtějí zachovat pracovní místa, ale nechtějí do nich nic investovat. Vzniká tak napětí, kterému se dalo docela dobře vyhnout, tvrdí komentátor Hospodářských novin Petr Fischer.
