Umělá inteligence, která patří miliardáři Elonu Muskovi, popírala holokaust. O plynových komorách - nástroji systematického vraždění - tvrdila, že sloužily k dezinfekci. Společnost X, na níž AI operuje, příspěvky ve francouzštině později smazala, přesto nabraly miliony zhlédnutí. A úřady ve Francii začaly vše vyšetřovat. Není to poprvé, kdy Muskova AI šířila krajně pravicové konspirační teorie.
Jeruzalémský památník holokaustu Jad Vašem po desetiletích práce zjistil jména pěti milionů z více než šesti milionů obětí nacistického vyhlazování Židů. Vědci k identifikaci obětí používají také umělou inteligenci (AI), která by podle jejich odhadů mohla odhalit dalších 250 000 jmen, informovala v pondělí agentura Reuters.
Ve věku 96 let zemřela v Jeruzalémě Dita Krausová, jedna z posledních pamětnic holokaustu. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Rodačka z Prahy byla v mládí vězněna v Terezíně, Osvětimi, Hamburku a Bergen-Belsenu. Na motivy její autobiografie Odložený život vznikl román Osvětimská knihovnice španělského autora Antonia Gonzáleze Iturbeho.
„Nikdy jsem nebyla v synagoze, ale přitom mám spoustu přátel židovského původu. Jsem šťastná, že se tam konečně podívám – z úcty k nim,“ říká Jitka Vodňanská během naší procházky po pražských ulicích. Už teď je jasné, že tahle vycházka nebude jen o Praze Dana Browna, ale i o hlubších příbězích, které se ve městě a jeho ulicích skrývají.
Památku obětí romského holokaustu připomíná v centru Prahy výstava fotografií i videí. Je součástí pietní akce Leperiben: My nezapomínáme, která se koná k připomenutí vyhlazení takzvaného cikánského tábora v Osvětimi-Březince v noci z 2. na 3. srpna 1944.
Ve stínu hradeb terezínské pevnosti stojí budova staré vojenské nemocnice. Její zdi pamatují mnohé - poslední dny atentátníka Gavrila Principa, který tu coby vězeň skonal stejně rychle jako sláva habsburská říše i útrapy obyvatel židovského ghetta, které v Terezíně vzniklo za druhé světové války. Místo dodnes vábí turisty i ty, kteří věří, že se za jeho bránou skrývá víc než jen pohnutá historie.
Budova někdejšího Spolkového domu v Brně je spojená s pozoruhodnou židovskou historií minulého století. Za poslední desítky let, kdy je objekt ve správě státu, však notně zchátral. Nyní se snad konečně rýsuje naděje na jeho lepší budoucnost. Premiér Petr Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura pro Aktuálně.cz uvedli, že problém chtějí co nejdříve vyřešit.
Prodej věcí spjatých s nacisty je dodnes kontroverzní záležitostí. Spojenci se po válce snažili zabránit glorifikaci pohlavárů třetí říše i tím, že bránili uchovávání jejich osobních věcí jako relikvií. I tak se později v aukcích objevily kuriozity jako Göringovy hedvábné trenýrky či Hitlerovy ponožky. Na ostrově Sylt je nyní na prodej vila, která patřila válečnému zločinci Hermannu Göringovi.
Tento týden jsme si připomněli 82. výročí tragické události - prvního hromadného transportu Romů a Sintů z protektorátu Čechy a Morava do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II - Birkenau. Transport proběhl 11. března 1943, bylo v něm 642 mužů, žen a dětí. Jednalo se o počátek systematické likvidace romské populace v českých zemích. Tento seriál vzniká díky spolupráci s Pamětí národa.
