Šicí stroje, látky, krajky, škroby, mašle. Bývalé dětské pokojíky přetvořila 59letá Alena Pláteníková z Vrbice na svou šicí dílnu, kde pod jejíma rukama vznikají dívčí kroje typické pro oblast Hanáckého Slovácka. S ohledem na množství práce, které má, je vidět, že krojová tradice mezi mladými lidmi neumírá. Naopak.
Letos je to deset let, co začala malovat. Přiznává, že na začátku postupovala metodou pokus-omyl. „K malování mašlí neexistuje žádný manuál,“ směje se mladá malérečka Štěpánka Veverková z Velkých Pavlovic. O tradiční řemeslo se s ní navíc nikdo nepodělil, na všechno si tak musela přicházet sama a postupně.
O víkendu se na Hodonínsku konaly tradiční Vracovské hody, jako každý rok třetí víkend v říjnu. Na letošní krojovaný průvod si však obyvatelé Vracova museli počkat, loni se hody kvůli epidemii covidu-19 nekonaly. Nechyběla dechovka, tance a dobré jídlo. Tradičně se události účastní okolo 500 krojovaných, jde tak o největší akci svého druhu v celém Česku.
Před měsícem se přehnalo částí jihomoravských obcí Moravské Nové Vsi, Hrušek, Lužic. Mikulčic a Hodonína tornádo, které poničilo či zničilo kolem 1200 domů a připravilo o život šest lidí. V první zmíněné obci si lidé po vyčerpávající několikatýdenní práci dokázali uspořádat menší oslavu hodů. Aktuálně.cz se po měsíci do těchto míst o víkendu vrátilo a pozorovalo, jak tady nyní život vypadá.
Rozhovor s českým etnografem o budoucnosti tradic a období posvícení na českém venkově.
