Pavel Tykač, uhlobaron a vlastník fotbalové Slavie, má problém s tím, jak o něm mluví Jakub Michálek. Podal na něj proto žalobu, kterou v úterý otevřel pražský soud. Hned na začátku se ukázalo, že miliardář se s pirátským poslancem nedomluví mimosoudně. Kauza se tak do sněmovních voleb, v nichž bude na posledním místě pražské kandidátky i Michálek, nestihne uzavřít.
Titul největšího znečišťovatele v Česku loni připadl elektrárně Chvaletice. Z jejích komínů se dlouhodobě valí více toxické rtuti nebo oxidů dusíku, než povolují limity. Podnik je navíc bude moct překračovat i nadále, získal výjimku. Ekologové nesouhlasí a věc chtějí dostat až k Ústavnímu soudu. Místní jsou smířlivější. Hlavně že už tady není všude bílý popel jako v 80. letech, shodují se.
Stěna, která má chránit spodní vodu před vlivem těžby v polském dole Turów, funguje, uvedly v pondělí Česká geologická služba a ministerstvo životního prostředí. Na polské straně podle dat ze čtyř vrtů hladina skutečně roste. Jenže v Česku vody dále ubývá, někde je její stav dokonce na historickém minimu. Podle geologů není jasné, jestli stěna svoji funkci vůbec splní.
Dohoda, o jejíž přijatelnosti panují oprávněné obavy, je velmi smutným koncem českého protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu. Pokud se tam proti všemu rozumu bude těžit až do roku 2044, spor co nevidět propukne znovu. A bude silnější.
Měl to být rychlý rozhovor. Nakonec dvě ministryně životního prostředí, česká Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a polská Anna Moskwová, mluvily bezmála pět hodin. Obě vládní představitelky spolu jednaly úplně poprvé. Nyní se sešly kvůli neutichajícímu sporu o pokračování těžby hnědého uhlí v polském pohraničním dole Turów.
Na první pohled může část polské Bogatynie působit jako filmová kulisa. Úzkou, mírně stoupající ulici lemují malebné domky s upravenými předzahrádkami. Nad jejich střechami se ale otevírá jiný pohled. Tyčí se tam obří komíny uhelné elektrárny Turów. Místním nijak nevadí, jsou zvyklí. A co je nejdůležitější: elektrárna a nedaleký povrchový důl jsou pro ně zdrojem obživy.
Severočeské doly ze skupiny ČEZ přestanou těžit hnědé uhlí nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. V rozhovoru s ČTK to řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Nevyloučil možnost, že těžba může kvůli situaci na trhu skončit ještě dříve.
Hnědouhelná elektrárna Mělník III je od úterý definitivně odstavená, od spuštění v roce 1981 do roku 2015 byla největším uhelným blokem v zemi, a to výkonem i stavebně. Uhelné elektrárny Mělník I a II jsou zatím v provozu, ale lokalitu čeká proměna na ekologičtější provoz. Do roku 2030 zde skončí uhelné zdroje.
Ruce pryč od Turówa, žádali na konci května polští demonstranti. Na čtyři hodiny svým protestem zastavili provoz na česko-polské hranici u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Akce ukázala, jak moc části místních záleží na další existenci sporného dolu a elektrárny Turów, kde pracuje několik tisíc lidí.
"Proč chcete připravit mou rodinu o živobytí?" ptá se dívka se smutnýma očima na plakátech v centru Prahy a Bruselu. Slogan je součástí kampaně polské státní těžařské firmy PGE, která provozuje mimo jiné hnědouhelný důl Turów v polsko-německo-českém pohraničí. Těžaři v reklamě varují, že jeho uzavření by bylo katastrofou pro místní lidi. Česká vláda i ekologové ale na ukončení trvají.
Online debata webu Studenta.cz o situaci a vyhlídkách mladých lidí ve třech nejchudších českých krajích k celoročnímu projektu Proměny českých (post)uhelných regionů.
Evropská komise dala částečně za pravdu Česku ve sporu s Polskem o prodloužení a rozšíření těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Exekutiva Evropské unie dospěla k závěru, že Polsko nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nedostatečně informovalo o svých záměrech sousední státy. Kvůli sporu, jenž se nepodařilo vyřešit dohodou, má ČR možnost obrátit se na Soudní dvůr EU.
Společnost EP Power Europe (EPPE) z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského se stane jediným vlastníkem německé hnědouhelné elektrárny Schkopau, informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Německá energetická společnost RWE by mohla získat kolem dvou miliard eur (přes 50 miliard Kč) jako odškodné za vládní nařízení, podle kterého musí do konce roku 2022 vyřadit z provozu elektrárny na hnědé uhlí s kapacitou 2,5 gigawattu. O odškodné usiluje i český miliardář Daniel Křetínský, jehož firmy v Německu vlastní doly i elektrárny. O jejich vypínání se však vede náročná licitace.
Česko pošle příští týden nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Zároveň doplní další podmínky týkající se ochrany vody a ovzduší a hluku pro případ, že by polská strana chtěla i přes český nesouhlas v záměru pokračovat.
Měla by česká vláda dělat víc, pomoci Liberecku v boji proti rozšiřování polského příhraničního dolu? Jistě, jenže i Česko má uhelné elektrárny a vlastně je klika, že se nějaký soused nebouří proti nám.
Stále tu běží staré a málo účinné elektrárny a spousta uhlí jen zbytečně proletí komínem. Kdyby byly vypnuty, tak by byl uhlí dostatek, míní programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Ministerstvo životního prostředí nedávno vydalo souhlasné stanovisko s prodloužením těžby v severočeském lomu Bílina o pět let do roku 2035. Stavět energetickou bezpečnost na uhlí a na tom, že budeme vyvážet elektřinu, není dobrá cesta. Tomu jdou naproti spíše obnovitelné zdroje energie, tvrdí Koželouh.
Ekologická organizace Greenpeace považuje souhlas ministerstva životního prostředí (MŽP) s prodloužením těžby uhlí v povrchovém dole Bílina do roku 2035 za nezákonný. Po ministru Richardu Brabcovi (ANO) požaduje zrušení souhlasu, uvedlo Greenpeace v tiskové zprávě.
Pokuty až do 15 000 korun hrozí aktivistům, kteří v sobotu vnikli do lomu Bílina u Braňan na Mostecku. Policie v areálu zajistila 133 lidí, většinu z nich už propustila, sdělil krajský policejní mluvčí Daniel Vítek. Další potíže už policie neřešila.
Vláda schválila surovinovou politiku Česka. Ta nově definuje čtyři hlavní strategické suroviny. Jednou z nich je i lithium. Tradice českých geologů má být součástí české ekonomické diplomacie.
Myšlenka mít se lépe, moderněji je univerzální. Jejím výsledkem může být jak socialistické plundrování, tak dílo Le Corbusiera nebo betonování krajiny.
Firmy uzavřou novou kupní smlouvu na dodávku sokolovského hnědého uhlí a ČEZ zároveň prodá Sokolovské uhelné svoji elektrárnu v Tisové.
Švédská vláda prodej dolů a tepelných elektráren státní švédské firmy Vattenfall v Německu schválila přes protesty ekologů počátkem července. Prodávané aktivity zaměstnávají v Sasku a Braniborsku kolem 8000 lidí.
Automobilky a automobily přebírají roli dominanty národního hospodářství, kterou kdysi plnilo hornictví.
Více peněz na řešení následků povrchové těžby má přinést zvýšení poplatku, které dnes schválila vláda. Ministerstvo očekává, že změna od příštího roku posílí státní pokladnu o 427 milionů korun oproti roku 2013.
Kontrola vzduch špinícího topeniště je podle ODS návrat socialismu. Levné. Ústavní právo na znečišťování neexistuje.
