Nově objevená "rohatá" včela žije v Austrálii. Vědce zaujala svým neobvyklým vzhledem. Její příbuzní ale létají i v Česku. Od běžných včel medonosných je odlišuje například jejich samotářský styl života, ale také určitá odolnost.
Že komáři neměli ani kapku vína, víme z lidové písničky. A ačkoli už je po komáří sezoně, teď se jasně ukazuje, že nejde jen o nepodloženou spekulaci. Nová vědecká studie naznačuje, že víno komárům opravdu moc nevoní. Zato pivo a trocha vášně? To je jiná liga.
"Tak co, rostou?" Tuhle otázku teď houbaři pokládají všude - v práci, v hospodě i na benzince. A odpověď zní: ano, rostou. Než ale vyrazíte do lesa, je dobré vědět pár věcí od někoho, kdo to s houbami myslí opravdu vážně - a hlavně o nich hodně ví. Jan Wipler, mykolog z poradny Karlovarské krajské nemocnice, radí, jak na houby.
Živý vstup britské reportérky televizní stanice Sary O’Kaneové vyvolal na sociálních sítích značný rozruch. Novinářka se totiž minulý týden při živém vysílání začala bránit proti dotěrné vose, která jí přistála na obličeji.
Na jižní Moravě odborníci v polovině července potvrdili první výskyt nepůvodního druhu včely známé i jako čalounice v Česku. Jedná se o velkého zástupce čeledi čalounicovití původem z východní Asie. Druh byl v posledních letech zaznamenán v různých evropských státech a odborníci čekali, že se objeví i v Česku.
Mouchy poletující po nemocničních pokojích mohou roznášet bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům. Tvrdí to nový výzkum z Nigérie, o kterém informoval server The Guardian. Do konce roku 2050 by kvůli tomu mohlo zemřít více než 39 milionů lidí.
Její obrazy jsou jako vystřižené z fantasy světa. Maluje hmyz, rostliny i smyšlené postavy nebo stvoření inspirovaná mytologií. Náměty mohou znít banálně, za nimi jsou ale až existenciální úvahy o spojitosti životních cyklů motýlů a lidí. Anna Ruth, jedna z nejzajímavějších malířek mladé generace, do 11. ledna příštího roku vystavuje v pražské Bold Gallery.
Někteří si v zahradách pěstují houby, které krmí vlastními výkaly. Jiní zas dokážou v případě ohrožení vybuchnout a některé útočníky tak i zabít. Čeští i zahraniční vědci zkoumali látku, která to termitům umožňuje. "Termit se na počátku snaží s protivníkem vypořádat kusadly, ale když nic nepomůže, obětuje se pro dobro kolonie," říká biolog Jan Šobotník, který se na výzkumu podílel.
V sobotu se to v Česku bude hemžit komáry. Před vysokou až mimořádnou aktivitou tohoto hmyzu varuje Český hydrometeorologický ústav. Zvýšené riziko poštípání bude v celé zemi, nejvíce na jihu Moravy, kde budou panovat pro komáry ideální podmínky.
Nejen klíšťata mohou houbařům a turistům v lese připravit nepříjemné chvíle. Mezi otravný a nebezpečný hmyz patří i létající kloš jelení. I když není přenašečem boreliózy jako klíště, jeho kousnutí může kromě nepříjemných puchýřů a otoků také přenést bakterii bartonellu, která způsobuje onemocnění zvané bartonelóza.
Larva nosatce palmového je ve východní a jižní Africe považována za jeden z nejlepších druhů hmyzu k snědku. Obsahuje hodně tuku, železa nebo draslíku a je možné ji konzumovat jak za syrova, tak osmaženou na pánvi. Podívejte se, jak ji pěstují na farmách a pak nabízejí v restauracích v Kinshase, metropoli Demokratické republiky Kongo.
Cestuje nákladními loděmi nebo se z Itálie sveze autem s turisty až do Česka. Invazní komár tygrovaný původem z Asie se touto dobou může objevovat hlavně na jižní Moravě. Přenáší závažné tropické nemoci, jako je horečka dengue nebo žlutá zimnice. Podle odborníka je potřeba komára sledovat, ale epidemie zatím pravděpodobně nehrozí.
Nad pravěkými močály se vznáší hmyz obřích rozměrů a šesti křídly kmitá v tropickém vzduchu. V krajině zarostlé plavuněmi a přesličkami se po zemi plíží dvoumetroví stonožkovci. Ve vodě plavou gigantičtí mořští štíři. Z tohoto období, vzdáleného 300 milionů let, pochází i zkamenělina hmyzu, který nyní prozkoumali čeští vědci. Podle nich nabízí odpověď na otázku, jak se hmyzu vyvinula křídla.
Žerou vajíčka a larvy konkurenčních druhů. Samečci jsou tak aktivní, že se občas snaží pářit i s mrtvými samičkami. Vyhovuje jim pobyt ve městě a původní druhy vytlačují do přírody. Slunéčko východní je v Česku invazním druhem a rychle se šíří. S blížící se zimou se snaží dostat do lidských obydlí. Odborník ale radí je z bytu či domu vyhodit, vyhladovělý hmyz totiž může lidi i poštípat.
Po dvaceti letech od prvního výskytu v Evropě se invazní druh hmyzu z jihovýchodní Asie dostal poprvé i do Česka. Sršeň asijská, kterou vědci poprvé objevili minulý čtvrtek v Plzni, může být rizikem pro včelařský průmysl. Mnohem zásadnější dopad by ale její rozšíření mělo na životní prostředí, varuje entomolog Jiří Skuhrovec. Podle něj musí v boji proti predátorovi zasáhnout hlavně veřejnost.
Hasiči zlikvidovali v pondělí odpoledne velké hnízdo sršní asijských, které bylo v koruně akátu v plzeňských Předních Skvrňanech. Bylo ve výšce zhruba 15 metrů, o trochu větší než lidská hlava. Hnízdo tam našli ochránci přírody v neděli v podvečer, další hnízda neobjevili. Podle přírodovědců se sršeň asijská do ČR dostala zřejmě kamionem ze Španělska.
Zobonoska, kněžice či páteříček. Někteří z nich připomínají kolibříky, jiní vás zas mohou v obraně potřísnit páchnoucí tekutinou. Žijí v trávě, na kompostu nebo v jezírku. Opylují květiny, odpočívají ve ztrouchnivělém dřevě či ryjí v hlíně. Přesto jich podle entomologů v Česku ubývá. Tyto druhy bezobratlých můžou žít i u vás na zahradě. Poznáte je?
Startupová společnost Sens Food, která se zaměřuje na zpracování hmyzího proteinu, přišla kvůli dezinformacím o důležitého obchodního partnera.
Světelné znečištění za stále větší problém považuje astronom a iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy Jan Kondziolka. Hrozbou je především přibývající LED osvětlení ve studených tónech. Světelný smog podle něj škodí nejen přírodě, ale i lidem, kterým může způsobovat například potíže se spánkem.
Světelné znečištění v Evropě zasahuje 99 procent obyvatel a za poslední čtvrtstoletí vzrostlo o polovinu. Ohrožuje lidské zdraví a rizikem je také pro přírodu. I proto si jej vybralo Česko jako jednu z priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie. Na rozdíl od ostatních problémů životního prostředí má poměrně snadné řešení - méně svítit, říká za české předsednictví Anna Pasková.
V evropských městech se začínají objevovat zastávky, které kromě prostředků hromadné dopravy obletují včely a motýli. Na svých stříškách totiž mají záhonky plné macešek, divokých jahod nebo vlčích máků, které opylovače lákají. Cílem je zabránit poklesu populace hmyzu a přispět k ochlazování ovzduší v letních vedrech.
„Když se invazní druh namnoží, nemáte šanci ho eliminovat, pouze omezit. Aby populace byla zaznamenatelná, musí se přemnožit, vidíme to se zpožděním. Za každým druhem je speciální příběh,“ říká entomolog Jiří Skuhrovec, koordinátor projektu Najdije, který mapuje invazní druhy v Česku. „Momentálně máme 11 pátracích akcí, zapojit se může každý, chceme i vzdělávat,“ dodává.
Psi budou do budoucna registrováni v centrální evidenci, kterou bude provozovat Komora veterinárních lékařů. Veterináři do evidence zanesou identifikační údaje chovatele a jeho zvířat při jejich očipování nebo očkování. Schválil to Senát v novele veterinárního zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Přístup do evidence mají mít veterináři, ale i orgány veřejné moci a částečně chovatelé.
Mezi 139 novými druhy, které vědci z australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO) v uplynulém roce popsali, je slepý nosatec žijící v jeskyních, mravenec, který chrání housenky jednoho z nejvzácnějších australských motýlů, či první mnohonožka, která má více než 1000 nohou.
Včely nejsou jen hmyzem, který přispívá k opylování květů a udržování biodiverzity. Patří také mezi mimořádně inteligentní živočichy s rozvinutým emočním prožíváním, schopností plánování a smyslem pro individuální identitu. V nové knize The Mind of a Bee o tom píše německý přírodovědec Lars Chittka.
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.
