Izraelské nálety v Pásmu Gazy podle místních zdravotníků zabily dalších 78 lidí a dalších 14 Palestinců za posledních 24 hodin zemřelo kvůli podvýživě. Nejméně 25 lidí bylo podle místního ministerstva zdravotnictví zabito, když se snažili získat humanitární pomoc z konvoje projíždějícího jihem pásma. Informovala o tom agentura AP.
Podvýživa prudce stoupá a hladovění klepe na každé dveře v Pásmu Gazy, řekl Radě bezpečnosti OSN šéf světové organizace António Guterres. Situaci v úzkém pobřežním pásmu, kde v extrémně těžkých podmínkách přežívají více než dva miliony Palestinců, označil podle agentury Reuters za "hororovou podívanou".
Pásmo Gazy čelí uměle vytvořenému suchu, oznámil v pátek Dětský fond OSN (UNICEF). Jen 40 procent zařízení na výrobu pitné vody zůstává funkčních. Lékaři v pásmu hospitalizovali kvůli podvýživě jen za květen přes pět tisíc dětí.
Na vojenských letištích vyrostou skleníky a továrny mají místo nábojů vyrábět traktory. Nový plán vůdce Kim Čong-una má pomoci Severní Koreji s tíživou situací a nedostatkem potravin, který je podle odborníků nejhorší od 90. let, kdy při velkém hladomoru zemřel až milion lidí.
Nemocniční oddělení v Keni, kde lékaři poskytují akutní pomoc lidem trpícím podvýživou, se v posledních letech plní malými dětmi. Hlad, který se šíří africkou zemí s 54 miliony obyvatel, má příčiny v suchu, nejhorším za čtyři desetiletí. Situaci v zemi přibližuje další text ze seriálu Aktuálně.cz Ohroženi klimatem, který představuje země nejvíce sužované klimatickou změnou.
Podívejte se na výběr virálních videí z druhého červnového týdne. Redakci videotýmu zaujal děsivý pád z balkonu na stadionu, neodbytný pštros a kocour s tajuplným vzhledem.
Rusko drží pšenici jako rukojmí. Blokádou ukrajinských přístavů v Černém moři se snaží donutit Západ k ústupkům a požaduje zrušení sankcí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že tisíce tun ukrajinských potravin hnijí v tamních skladech. Ceny chleba v mnoha zemích světa přitom vyskákaly o desítky procent.
Jednatřicetileté Alině Beskrovnové se s matkou před několika dny podařilo uprchnout z obléhaného Mariupolu do Polska. V rozhovoru pro agenturu Associated Press označila situaci v přístavním ukrajinském městě za “humanitární krizi”. Podle jejího svědectví tam nefungují telefonní služby a lidé žijí ve sklepích bez pitné vody, plynu, elektřiny a topení. "Je to masová vražda v režii Rusů," uvedla.
Kritický hlad napříč východní Afrikou může bez finanční injekce nejzranitelnějším komunitám přerůst v katastrofu. Před nezlepšující se krizí podle agentury AP varovala mezinárodní charitativní organizace Oxfam.
Afghánci Ehsanullahovi a jeho ženě se nedávno narodila trojčata. Muž, který pracuje jako dělník na stavbě, říká, že nemá dost peněz, aby rodinu uživil. Nezbývá mu prý nic jiného, než jedno nebo dvě z novorozených dětí prodat. Po ovládnutí země Tálibánem trpí podle OSN hladem téměř 24 milionů lidí, tedy asi 60 % obyvatel. Více než 1 milion afghánských dětí je ohroženo podvýživou.
Dříve ustoupily automobilům, nyní se tramvajové linky vrací do evropských měst. Jednotlivé vlády tím chtějí snížit emise přispívající ke klimatické změně. Některá města jdou ale ještě dál - například Atény chystají velkou proměnu, která by snížila teploty během léta. Snaží se tak předejít extrémnímu suchu. Server Aktuálně.cz přináší květnové novinky o klimatu.
Novodobý styl života je poznamenán stresem a tlakem na výkon, snažím se všechny pokusy o zlepšení života zpětně vyhodnotit. Může to být třeba genový screening, díky němu nahlédneme pod pokličku toho, co se nám děje, odhalí třeba zhoršený metabolismus. U stravování je důležitý pocit hladu, pomáhá organismu nastartovat regeneraci, říká nakladatel z Jan Melvil Publishing a lifehacker Tomáš Baránek.
Americká ekonomika se po první světové válce roztáčela na plné obrátky a spolu s ní rostly i ceny akcií. Vidina snadného zisku přilákala i širokou veřejnost, která neznala rizika investování. Když v říjnu 1929 celý systém zkolaboval, zůstaly po světě miliony zchudlých. Mezi nimi i ti, kteří si po ztrátě úspor sáhli na život.
V průmyslovém Norilsku ležícím v severní části Sibiře se objevila vyhladovělá a vysílená lední medvědice, která urazila stovky kilometrů ze svého přirozeného prostředí v Arktidě. Medvědice, která působí apaticky a je zřejmě nemocná, dnes hodiny ležela na zemi na předměstí Norilsku a jen občas se zvedla a čenichala kolem sebe, zda nenajde potravu, napsala agentura Reuters. Podle Olega Kraševského, místního odborníka na divoká zvířata, není jasné, proč šelma do města čítajícího asi 180.000 obyvatel zamířila. Tvrdí, že je možné, že se medvědice ztratila, protože zřejmě špatně vidí. Podle místních ochránců přírody se lední medvěd v Norilsku naposledy objevil před 40 lety.
V oblasti Turkana na severozápadě Keni zemřelo hlady deset lidí. Místní obyvatelé tvrdí, že politici tamní situaci podceňují, podle vlády ale nejde o nic výjimečného. V Turkaně čelí hladu 1,1 milionu lidí, píše BBC.
Nevím, kde na to stát vezme, v rozpočtu máme na příští rok sekeru 40 miliard, tvrdí Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 v duelu DVTV. Hladovějících dětí je více než 100 tisíc, nejspravedlivější by bylo vytvořit pro všechny stejnou příležitost, oponuje bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD. Její návrh zřejmě podpoří i koaliční hnutí ANO. Pan premiér to použil jako mlhu pro důležitější věci, kritizuje Adamová. Pomoc rodinám by neměla být více a více komplikovaná a byrokratizovaná, říká Valachová.
V Afghánistánu postiženém nejhorším suchem za několik desetiletí některé rodiny, jimž hrozí hladovění, prodávají své velmi malé děti do manželství, aby splatily dluhy nebo aby si mohly koupit jídlo. Podle agentury AFP na to dnes při tiskové konferenci v Ženevě upozornila mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) Alison Parkerová.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro si dopřával v istanbulské restauraci slavného tureckého šéfkuchaře.
Jedna třetina potravin, které se na světě vyrobí, se každoročně vyhodí. To představuje téměř 1,3 miliardy tun potravin v celkové hodnotě 750 miliard dolarů, což odpovídá hrubému domácímu produktu Švýcarska, říká Adam Podhola, spoluzakladatel sdružení Zachraň jídlo. Více v dalším díle DVTV Apel.
Nejmladší země světa čelí hladu. Ve dvou okresech na severu Jižního Súdánu je hladomorem zasaženo více než 100 tisíc obyvatel, dalším pěti milionům vážný nedostatek potravin hrozí. V pondělí to na tiskové konferenci v jihosúdánské metropoli Džubě oznámili představitelé vlády a Organizace spojených národů.
Více než 100 tisíc obyvatel Jižního Súdánu trpí hladomorem. Uvedla to v pondělí jihosúdánská vláda a tři orgány OSN. Podle těch vláda prezidenta Salvy Kiira blokuje dodávky potravinové pomoci do některých oblastí. "Tento hladomor způsobili lidé," sdělil ředitel Světového potravinového programu (WFP) v Jižním Súdánu Joyce Luma. Problém se navíc může rozšířit. Vážnému nedostatku potravin a riziku smrti může v nadcházejících měsících čelit až polovina z celkového počtu zhruba 11 milionů obyvatel země. Těžce podvyživených a v ohrožení života je i přes 250 000 dětí. Jižní Súdán je zmítán tříletým konfliktem a související hospodářskou krizí. Zemi sužoval hladomor už v roce 1998.
Aktivisté bojující za práva zvířat obviňují vedení a zaměstnance zoo v indonéském Bandungu z týrání zvířat hladem. Zveřejnili videa, na kterých jsou zachyceni místní medvědi malajští v zuboženém stavu a žebrající o jídlo, navíc mají ve výběhu závadnou vodu a z hladu jedí vlastní výkaly. "Fakt, že vidíte jejich žebra, není normální. Jsou podvyživení,“ uvedla pro BBC Gabriella Fredrikssonová z Mezinárodního svazu ochrany přírody. Ochránci také tvrdí, že hladem v zoo trpí i jeleni a že sloni jsou krutým způsobem přivázáni řetězy. Podle vedení zoo jsou ale zvířata v pořádku a dostatečně krmena. Medvědi prý žebrají, protože jim návštěvníci hází jídlo i přes upozornění, aby to nedělali.
Přestože obyvatelé nejmladšího státu světa dlouho bojovali za svoji nezávislost, nyní se po tisících vracejí zpět na sever - do Súdánu. Žene je hlad, který je způsoben krvavou občanskou válkou. Ta Jižní Súdán sužuje přes dva roky. Obnovené boje v hlavním městě se sice v úterý pozastavily, humanitární situace ovšem zůstává tragická. Lidem chybí jídlo a pitná voda. Podle odhadů tamní vlády ze země uprchlo už více než 100 000 obyvatel.
Amnestii pro ně ve čtvrtek vyhlásil tamní prezident Robert Mugabe. Třináctimilionová země na jihu Afriky je sužována katastrofálním suchem, kvůli němuž je již přes čtyři miliony lidí závislých na potravinové pomoci. Mezi propuštěnými vězni má být také na 350 lidí z věznice s nejvyšší ostrahou na předměstí metropole Harare. "Celkem 46 věznic je přeplněných. Mají kapacitu pro 17 tisíc lidí a je v nich přes 19 tisíc," zdůvodnil mluvčí vězeňské služby. V zimbabwských věznicích jsou časté vzpoury kvůli špatným podmínkám. Amnestie se týká všech mladistvých bez ohledu na závažnost zločinu, za nějž byli odsouzeni. Propuštěni budou také všichni ti, kteří dostali doživotí před 25. prosincem 1995.
Až 5,3 milionu lidí bude mít v Jižním Súdánu sužovaném občanskou válkou letos potíže se sháněním potravin, a to kvůli očekávané špatné úrodě. Uvedli to zástupci Světového programu pro výživu (WFP). Je to téměř dvojnásobek oproti prvním třem měsícům tohoto roku, kdy se nedostatek potravin týkal asi 2,8 milionu osob. Přímo hladem z toho trpělo přibližně 40 tisíc lidí. Občanská válka, která v této nejmladší zemi světa zuří od prosince 2013, zabránila obyvatelům na mnoha místech obdělávat svá pole. V konfliktu proti sobě stojí síly loajální prezidentovi Salvu Kiirovi a povstalci podporující svého vůdce Rieka Machara. Násilnosti mají nejen politické, ale i etnické pozadí.
