K 80. výročí Pražského povstání přináší Aktuálně.cz unikátní multimediální galerii, kde pomocí pokročilé umělé inteligence Kling AI ožívají historické fotografie pořízené v květnu 1945. V animovaných sekvencích můžete spatřit dramatické okamžiky boje Pražanů proti nacistickým okupantům v pohybu - technologie 21. století dává nový rozměr historickým událostem, které formovaly osud našeho národa.
Když si vás jako fotografa vyberou světové celebrity, jakými ve své době byli herečka Sarah Bernhardtová nebo spisovatel Jack London, musíte být opravdu mistrem svého řemesla. A to Arnold Genthe byl. Kromě portrétů celebrit ho proslavily také snímky z čínské čtvrti v San Franciscu a taneční fotografie. Dnes se o něm dokonce říká, že patřil k jejím průkopníkům. Pohyb a krása těla ho fascinovaly.
Fotil jako paparazzo už v roce 1872. O jeho skandálech se vyprávělo v Japonsku i ve Vídni. Dnes je baron Raimund Stillfried z Ratenic uznávaným umělcem konce devatenáctého století. Jeho fotografie figurují ve sbírkách Metropolitního muzea v New Yorku, nizozemského Rijksmusea, Gettyho muzea v Los Angeles a dalších prestižních galerií po celém světě. Příběh tohoto rodáka z Chomutova je fascinující.
Život dívky zachycený na fotkách od narození po dospělost, záběry od zubaře z dob císaře pána, luxusní auta, prvorepubliková kráska v posteli. A také snímky z válek a z Pražského povstání. Všechny tyto vzácné dokumenty doby mohly být ztraceny, nebýt snahy fotografa a sběratele Martina Wágnera zachovat je pro budoucnost. Nyní vydal knihu, která tento fotografický poklad představuje veřejnosti.
Jovan Dezort patří ke špičkám československé fotožurnalistiky a jeho fotografie nejsou jen prostým dokumentem doby, vyznačují se i lidskostí, krásnými kompozicemi, výtvarným viděním a obrovským citem pro takzvaný "rozhodující okamžik". Právě nyní slaví 90. narozeniny, což připomíná i tato fotogalerie sestavená z ukázek jeho práce ze šedesátých a sedmdesátých let.
Kdo by neznal pražské zlodějíčky, lehké holky i zabijáky, které vykresluje oblíbený televizní seriál Hříšní lidé města pražského. Skutečný policejní fotograf Antonín Friedrich se s takovými setkával každý den. Jeho práci na oddělení, kde pracoval i předobraz seriálového rady Vacátka, popisuje Jiří Koliš v nové knize ze série Starých pověstí fotografických.
Fanoušci romantických filmů si určitě vzpomenou na hollywoodský snímek Anna a král. Britská učitelka, kterou hraje Jodie Fosterová, na konci 19. století přijme práci vychovatelky na dvoře siamského krále Mongkuta (toho ztvárnil herec Chow Yun-Fat). Jak ale vypadal král Mongkut a dávný Siam ve skutečnosti? Ukazují to jedinečné snimky skotského fotografa Johna Thomsona.
Tolik se za posledních 140 let změnil svět? Zdá se to téměř neuvěřitelné. Kolorované fotografie z konce devatenáctého století, které pořídil Šiniči Suzuki, ukazují japonské krásky, samuraje, lučištníky a nabízejí i pohled do tehdejších domácností. Ukazují, jak vypadala návštěva lékaře, jak si tátové hráli s dětmi i jak vypadalo dopadení zloděje.
Raketonosná ponorka K-141 byla chloubou ruského námořnictva. Říkalo se, že je nepotopitelná. Tragédie, ke které došlo 12. srpna 2000 v Barentsově moři, ale dokázala opak. Výbuchy na palubě poslaly stroj ke dnu a nikdo ze 118členné posádky nepřežil. Ponorka byla pojmenovaná po ruském městě Kursk ležícím v oblasti u hranic s Ukrajinou, do které minulý týden překvapivě pronikli ukrajinští vojáci.
Československu byly pouhé tři roky, když se ho vydala prozkoumat skupina amerických "korespondentů", tedy zahraničních zpravodajů. Byl mezi nimi i fotograf firmy Keystone View Company. Právě on na stereografických snímcích zachytil bahnité moravské "highways", ženy s nůšemi, výrobu automobilů Laurin & Klement, tramvaje na Václavském náměstí i chudobné vesnice na Slovensku.
Protékaly tudy slavné peřeje Svatojánských proudů, ve známé osadě Ztracená naděje se scházeli a scházejí trampové. Ve 40. letech v těchto místech vznikla vodní nádrž Štěchovice, druhé nejstarší dílo Vltavské kaskády. O letošních prázdninách se po modernizaci vrací do plného provozu. Ve fotogalerii Aktuálně.cz se můžete podívat na snímky z jeho stavby.
V září to bude sedmdesát let, co se antropolog Leopold Pospíšil poprvé dostal ke kmeni Kapauků na Nové Guineji. Žil s nimi, naučil se jejich řeč, a aniž to v tu chvíli tušil, adoptoval téměř padesát synů, o které se pak staral. Kromě vědeckých objevů si přivezl také mnoho unikátních barevných fotografií. Přináší je nová kniha Obchodníci z "doby kamenné".
Lidé žijící po velké hospodářské krizi v naprosté chudobě. Sotva přežívající zemědělci. Klienti za mřížemi psychiatrické léčebny. Ženy, které vyrábí bombardéry, protože muži jsou na frontě. Fotograf ukrajinského původu Jack Delano rozhodně nefotografoval zářivé pozlátko takzvaného amerického snu. Letos 1. srpna uplyne 110 let od jeho narození. Ve fotogalerii přinášíme výběr z jeho snímků.
Horko, pole zničená suchem, děsivé písečné bouře. Statisíce zoufalých lidí opouští své domovy a vydávají se na cestu někam, kde se dá žít. Mohlo by se zdát, že to je katastrofická vize budoucnosti. Ale není. Odehrálo se to v USA ve třicátých letech, za hospodářské krize. Spisovatel John Steinbeck to popsal v Hroznech hněvu. Těžkou dobu zachytila stejně mistrně také fotografka Dorothea Langeová.
Byla to doba velkých nadějí, splněných snů, bezohledných zlatokopů, neskrývané erotiky i krachů státních velkých firem. Devadesátá léta měla svoji specifickou náladu. Fotografka Dana Kyndrová ji dokázala velmi věrně zachytit na svých černobílých snímcích, které jsou nyní k vidění v pražské Leica Gallery a v nové knize nazvané Devadesátky.
Americký Detroit není jen městem automobilů. Kdysi byl také domovem mohutné kolekce kolorovaných fotografií a pohlednic, která zahrnovala snímky těch nejlákavějších turistických cílů celého světa - tak jak je lidé vnímali kolem roku 1900. Vlastnila je dnes už dávno zaniklá Detroit Publishing Company. Nahlédli jsme do této kolekce a vybrali dávné turistické hity z Čech a Slovenska.
Kolem roku 1850 umělci běžně malovali akty a pařížská smetánka je obdivovala na výstavách Salonu. Když však Felix Jacques Moulin začal fotografovat nahé ženy, setkal se s jinou reakcí. Zatkla ho policie, soud jeho díla označil za obscénní a poslal ho v roce 1851 na měsíc do vězení. Dnes jsou Moulinovy snímky ve sbírkách nejslavnějších galerií světa a dočkaly se i přirovnání k Boticelliho Venuši.
Po zlaté horečce, která zasáhla americké Colorado v roce 1859, přišla o třicet let později druhá vlna honby za bohatstvím. Zatímco první proud zlatokopů mířil do okolí hory Pike's Peak, ten druhý směřoval ke Cripple Creeku. Unikátní snímky v této fotogalerii byly pořízeny právě v době druhé vlny, spadající do let 1890-1910. Pojďte se podívat do drsně krásné krajiny kovbojů, osadníků a zlatokopů.
"Když vidíš fotografii, kde jsou čtyři vojáci v posteli skoro oblečení a vedle nich leží pod peřinami dvě venkovské holky, hned si představuješ, co se asi stalo potom," přemýšlí v podcastu Za závěrkou fotograf a kurátor Jaroslav Kučera nad jedním ze snímků, které nám zanechali čeští fotografové první světové války. Jsou mimořádně cenné, protože ukazují každodenní život na frontě a v jejím okolí.
Před sedmdesáti lety zemřel Auguste Lumiére, který s bratrem Louisem vynalezl nejen kinematograf, ale také barevnou fotografii vytvářenou takzvaným autochromovým procesem. Díky tomu se fotografovalo barevně už před více než sto lety. Na vybrané autochromové snímky z celého světa se můžete podívat v naší fotogalerii. Najdete na nich mimo jiné i mladého budoucího československého prezidenta Beneše.
Je to přesně 55 let od doby, kdy se do ulic mnoha měst v Československu vyhrnuly do ulic davy. Lidé 28. března 1969 slavili "hokejovou pomstu" za okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Porážku sovětského mužstva na mistrovství světa v Stockholmu lidé brali jako symbol odporu. Fotogalerie ukazuje, jak tyto události zachytili významní fotografové Miloň Novotný, Emil Fafek a Miroslav Hucek.
Fotografie slavných osobností z 50. až 80. let. pořízené reportéry časopisu U.S. News & World Report vyprávějí jen oficiální část příběhu. Některé věci však za nimi zůstávají skryty. Třeba to, že budoucí britskou premiérku Margaret Thatcherovou museli v USA v roce 1977 zachraňovat ze zamčené hotelové koupelny nebo že prezident Eisenhower šel raději golf, než by se setkal s Fidelem Castrem.
V létě roku 1959, tedy před pětašedesáti lety, se v Moskvě odehrála slavná "kuchyňská debata" mezi sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem a americkým viceprezidentem Richardem Nixonem. Chruščov tam řekl, že Sověti už jsou v mnohém před USA a do sedmi let budou ve všem daleko před nimi. Fotoreportéři amerického časopisu, kteří přijeli s Nixonem, ale viděli Sovětský svaz a jeho satelity úplně jinak.
Jak vypadala Amerika od padesátých do sedmdesátých let? Ukazují to unikátní zpravodajské fotografie z té doby. Lidé v tehdejším Československu se však na ně ve většině případů nemohli podívat. Komunistům nebylo po chuti ukazovat výrazně vyšší životní úroveň na Západě. Tehdejší cenzura proto pečlivě vybírala jen to, co podporovalo obraz USA jako imperialistické mocnosti, kde se nežije dobře.
Na to špatné zapomínáme rychle, dobré vzpomínky si chráníme. Postupem času tak z šedivé doby nesvobody a strachu vzniknou nostalgické Pelíšky. Výstava fotografky Dany Kyndrové v chebské Galerii 4 připomíná, jak to skutečně bylo v době, kdy se nesměla říkat pravda, lidé končili za své názory ve vězení a vládnoucí strana měla vlastní ozbrojené jednotky. A ukazuje také, jak se tento režim rozsypal.
Úmrtí devíti ruských horolezců, kteří v únoru 1959, přesně před 65 lety, zahynuli za podivných okolností na Uralu, už roky zaměstnává fantazii amatérských badatelů i tvůrců konspiračních teorií. Členy Ďatlovovy výpravy na túře zaskočilo špatné počasí, záchranná akce ale začala až o několik dní později, když se ozvali jejich příbuzní. Tragický osud expedice připomínají kolorované historické snímky.
