Koncem roku 1942 se otevřely brány sovětských pracovních táborů gulagu československým občanům z Podkarpatské Rusi, kteří v letech 1939-1941 padli na útěku před okupací do rukou Stalinovy státní bezpečnosti NKVD. Ačkoliv amnestii Moskva vyhlásila již v lednu, v lágrech gulagu v těžkých pracovních i existenčních podmínkách lidé z nejvýchodnějšího cípu meziválečné republiky živořili téměř rok.
Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Armáda, politici a rodinní příslušníci v pondělí před budovou generálního štábu v Praze uctili památku generála Heliodora Píky, oběti komunistické justiční vraždy. Od popravy československého vojáka a legionáře uplynulo 72 let. Piety se zúčastnili zástupci Senátu, ministerstva obrany, církve, pražského zastupitelstva i městské části Praha 6.
Právníky obviněné z korupce v justici spojuje krom dnešních problémů i předlistopadové členství v komunistické straně. Zdá se, jako by jejich současné potíže se zákonem kořenily právě v tom.
Advokát František Polák mezi válkami hájil komunisty, později v Sovětském svazu zažil jejich totalitní metody. O novodobých otrocích v lágrech gulagu svědčil v OSN, kde posléze pracoval jako noční hlídač, aby dále mohl upozorňovat na represivní povahu komunistického sytému. Marně. Klíčovou výpověď pak přinesl i v mediálně sledovaném sporu tří francouzských komunistů.
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Válečný veterán, český a slovenský generál Milan Píka zemřel ve středu večer v Bratislavě ve věku 96 let. Pohřeb se bude konat na Slovensku. Informovala o tom Jana Horáková, kurátorka pozůstalosti po generálu Heliodoru Píkovi, otci zemřelého, jehož popravil komunistický režim.
Mimořádnou odvahu a nasazení projevovali za druhé světové války někteří řadoví čeští a slovenští vojáci jako například Bohumír Krézek či Gertruda Engelová. Představuje je třetí díl seriálu Aktuálně.cz ke 100 letům výročí vzniku Československa. Řada z těchto nenápadných hrdinů byla přitom za odvahu i hrdinství po válce "odměněna" komunistickými kriminály.
"Žít život, který nezahnívá" aneb Pár důvodů, proč si připomenout Den památky obětí komunistického režimu.
Slavnostní bohoslužbu ke cti svaté Anežky České sloužil kardinál Pietro Parolin, vatikánský státní sekretář.
U Národního památníku v Praze na Vítkově se držela minuta ticha za všechny, kteří položili životy za svobodu Česka.
Do generálské hodnosti Milana Píku, jehož otce zavraždili v roce 1949 ve zmanipulovaném procesu komunisté, jmenuje prezident Miloš Zeman.
Prokurátor Karel Vaš může jít znovu k soudu
