Tomáš Škoda je posledním z fotografů pracujících pro vydavatelství Economia, kteří se zapojili do seriálu Fotky roku 2023. Pro svůj výběr zvolil jedno téma - fotografie z Kuby, které pořídil před několika dny v Havaně a dalších tamních městech. "Tato země je na tom nyní, kvůli dopadům koronavirové pandemie, ekonomicky ještě hůře než předtím," říká fotograf.
Mezi mrtvými je i těhotná žena a dítě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zprávu kubánské prezidentské kanceláře na Twitteru. Dalších 64 osob bylo převezeno do nemocnice, z toho 14 dětí. Stále se pohřešuje 19 lidí.
Komise amerických zpravodajských expertů neidentifikovala jedinou příčinu zjevných neurologických problémů amerických úředníků ve světě, spojovaných s takzvaným havanským syndromem. V úvahu připadá několik možných příčin, včetně cílených útoků s použitím zařízení vysílajících paprsky energie. Sdělily to podle agentury AP nejmenované oficiální zdroje.
Zdravotní problémy označované souhrnně jako "havanský syndrom", na které si v posledních letech stěžovaly stovky amerických činitelů v různých částech světa, lze ve většině případů vysvětlit jinak než útokem nepřátelské mocnosti. Takový je předběžný závěr vyšetřování americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Některé případy nicméně zůstávají neobjasněné.
Pomůže-li teď americký prezident lidem Kuby, pomůže i sobě a Spojeným státům. Mnohokrát už řečnil o tom, že v konkurenci s autokratickými režimy musí Západ prokázat svoji životaschopnost a sílu. Teď má příležitost, aby k tomu výrazně, konkrétně přispěl.
"Už žádné lži, můj lid volá po svobodě," zpívají kubánští muzikanti ve virálním hitu s názvem Domov a život. Píseň umělců žijících na Kubě i v exilu v USA se stala symbolem sílících protestů na ostrově, který od roku 1959 ovládají komunisté. V neděli se v zemi odehrála největší demonstrace za posledních 30 let. Kubáncům dochází trpělivost s útlakem, špatnou ekonomickou situací i řádící pandemií.
Tisíce Kubánců vyšly v neděli do ulic v řadě měst tohoto karibského ostrova protestovat proti autoritářské vládě, kterou kromě potlačování lidských práv viní i z ekonomické krize prohloubené pandemií covidu-19.
Novou kubánskou ústavu podpořilo v nedělním referendu 87 procent hlasujících. Informovala o tom dnes kubánská volební komise, podle níž k urnám přišlo přes 7,8 milionu voličů a účast tak překročila 90 procent. Oponenti kubánského režimu vyzývali k bojkotu referenda či odmítnutí ústavy, která uzákoňuje soukromé podnikání, ale zároveň zachovává vůdčí roli komunistické strany.
V sobotu zemřel v Bolívii generál Gary Prado Salmón, který 8. října 1967 zajal kubánského revolucionáře Ernesta "Che" Guevaru. Den na to nechal hlavního strůjce kubánské revoluce popravit. Slavnému revolucionáři se stala osudnou snaha šířit levicovou revoluci i v Bolívii.
Na Kubě tento týden zpřístupní uživatelům internet v mobilu. Provozování této služby zahájí ostrov jako jeden z posledních států na západní polokouli. Vzhledem k ceně si ale tuto službu mnozí obyvatelé země nebudou moci dovolit. Průměrný plat je asi 30 dolarů a za balíček 600 MB zaplatí lidé zhruba sedm dolarů měsíčně. Mobilní telefon používá na komunistické Kubě téměř polovina z 11,2 milionové populace. Podle agentury AP však doteď měli Kubánci na mobilu přístup jen ke státem nabízené emailové službě. Do roku 2013 byl internet veřejnosti přístupný pouze v turistických hotelech, poslední tři roky se Kubánci mohou připojovat prostřednictvím veřejných Wi-Fi hotspotů.
V kubánské metropoli Havaně se v pátek krátce po startu z mezinárodního letiště Josého Martího zřítil letoun Boeing 737. Informovala o tom kubánská státní tisková agentura Prensa Latina. Letadlo mířilo do města Holguín na východě ostrova. Český konzul v Havaně potvrdil, že na palubě zříceného letadla nebyli žádní Češi, informovala o tom Česká televize.
Spojené státy stahují z ambasády na Kubě 60 procent zaměstnanců. Na velvyslanectví zůstane pouze nezbytný personál. Důvodem jsou záhadné, dosud nevyjasněné incidenty, při kterých američtí i kanadští diplomaté v Havaně utrpěli různé zdravotní potíže. Někteří z nich mají například poškozený sluch. Kuba odmítá, že by za incidenty stála.
Na bolesti hlavy a zhoršení sluchu si stěžoval nejméně jeden kanadský diplomat na ambasádě v Havaně. Jedná se o stejné příznaky, kvůli kterým museli zemi loni opustit zaměstnanci amerického velvyslanectví na Kubě. Média spekulují, že se jedná o útok zvukovým zařízením, které vysílá neslyšitelné zvukové vlny poškozující sluch. Kubánské úřady to odmítají. Historie vztahů mezi Havanou a Washingtonem je plná vzájemných provokací.
Kvůli fyzické újmě, kterou utrpělo několik pracovníků americké ambasády v Havaně, vyhostily Spojené státy dva kubánské diplomaty ze země. Podle agentury AP utrpěli američtí diplomaté závažné poškození sluchu. Způsobit je mohlo zřejmě zvukové zařízení nainstalované nedaleko jejich domů. Kubánské úřady případ vyšetřují. Vztahy mezi oběma zeměmi ale opět ochladly.
Po více než půlstoletí trvající občanské válce v Kolumbii přišel loni na podzim klid zbraní. Mírová dohoda, kterou uzavřeli povstalci z FARC s prezidentem Juanem Manuelem Santosem, obsahuje i termín odzbrojení povstalců. Ten vyprší ve středu. Odzbrojování však nabralo zpoždění, z něhož povstalci viní vládu.
Jorge Enrique Botero, který už přes 20 let pokrývá občanskou válku v Kolumbii, si vysloužil přezdívku "Novinář FARC". Jako jediný získal takovou důvěru partyzánů, že mu umožnili přístup do svých stanovišť v džungli. Byl u čtyřletého procesu mírových vyjednávání FARC s kolumbijskou vládou a prezidentem Juanem Manuelem Santosem, který loni v listopadu vyústil v ukončení přes 52 let dlouhého krvavého konfliktu. Prahu navštívil jako jeden z hostů filmového festivalu Jeden svět, který se minulý týden přesunul do dalších českých měst. Na festivalu je k vidění film o něm s názvem Ukončit válku.
Mnohokrát jsem přemýšlela o tom, jestli z Kubánců právě režim a chudoba, která se jim za patami táhne jako věrný pes, dělají tak výjimečně lidské bytosti. Kdykoliv jsem se Kubáncům podívala do očí, uviděla jsem smutnou, často až letargickou tvář. Když jsem se však do téže tváře podívala podruhé, uviděla jsem usměvavého člověka, který nepřestal doufat. Naděje je tím slovem, které jako by bylo vytesáno do jejich čel.
Americký prezident Barack Obama minulý týden náhle ukončil dlouholetou migrační politiku, kdy Kubánci, kteří se dostali na půdu USA, automaticky získali povolení k trvalému pobytu. Stovky Kubánců ale tato zpráva zaskočila na cestě do Spojených států, a zůstali tak uvázlí například v Mexiku. Není navíc jasné, zda nový americký prezident Donald Trump zruší Obamovo rozhodnutí. Komentátoři to ale vidí jako velmi málo pravděpodobné.
Týdenní loučení Kubánců se zesnulým revolučním vůdcem Fidelem Castrem vyvrcholilo uložením urny s popelem na hřbitově v Santiagu de Cuba. Nedělního pohřbu se účastní pouze blízcí příbuzní a přátelé. Již je ovšem jisté, že například Fidelova sestra Juanita Castrová se nedostaví.
Uvnitř památníku lidé procházejí třemi místnostmi, v nichž visí Castrovy portréty obklopené bílými květinami. Urna s popelem je ale podle kubánských státních médií uložena jinde.
Nejméně jedenáct obětí způsobil hurikán Matthew, který přešel přes Haiti, Kubu a přes Bahamy míří směrem k USA. Dosud nejsilnější karibská bouře za poslední léta zasáhla západní část Haiti, kde lidé po ničivém zemětřesení z roku 2010 žijí stále v nouzových příbytcích, což je činí zranitelnějšími vůči záplavám či sesuvům půdy, které se kvůli prudkému lijáku a větru očekávají. Značné škody se dají očekávat i na Kubě.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dosáhl podepsáním dohody s gerilou FARC historického úspěchu. V nedělním referendu se ale ukázalo, že nenávist vůči ozbrojencům je mezi obyvateli mnohem silnější než touha po míru. Lidé chtějí spravedlnost, kterou jim dohoda nenabízela. Santos ale nemá žádný náhradní plán. Stejně jako vůdce FARC však Kolumbijce ujišťuje, že mírová jednání budou pokračovat.
Více než pět desetiletí trvající konflikt má ukončit dohoda mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie. Během ceremonie v Havaně ji podepsali šéf kolumbijské delegace Humberto de la Calle a hlavní vyjednavač povstalců z FARC Iván Márquez. Mírové ujednání má ukončit násilí a přispět k budování stability a míru v zemi. Dohodu ještě musí schválit občané v referendu. Uskutečnit se má začátkem října.
Česko bude mít po bezmála třech desetiletích svého velvyslance na Kubě. Stane se jím zkušený diplomat Vladimír Eisenbruk. Zastupitelský úřad v Havaně byl dosud veden na úrovni chargé d'affaires, obdobně jako kubánský zastupitelský úřad v Praze. O povýšení vztahů s Havanou česká diplomacie intenzivně usilovala v posledních dvou letech, avšak Kuba schválení žádosti dvakrát zamítla. Kubánský velvyslanec v ČR by měl o schválení teprve požádat.
Bývalý kubánský vůdce Fidel Castro se po čtyřech měsících opět objevil na veřejnosti. V bílé teplákové soupravě a zelené košili se zúčastnil slavnostních oslav svých devadesátých narozenin. Žádný projev tentokrát nepřednesl, jen v dopise, který otiskla média, zavzpomínal na dětství a zkritizoval prezidenta USA Baracka Obamu. K devadesátinám mu popřáli spojenci Kuby z celého světa. Telefonoval mu ruský prezident Vladimir Putin. Nikaragujský prezident Daniel Ortega nazval Fidela svým starším bratrem. Bolivijský prezident Evo Morales na twitteru k blahopřání dodal, že "kubánská revoluce byla matkou revolucí v Latinské Americe".
