Zvláštní tribunál v Haagu odsoudil bývalého oblastního velitele Kosovské osvobozenecké armády Pjetëra Shalu k 18 letům vězení za válečné zločiny spáchané během války v Kosovu v roce 1999. Informovala o tom agentura Reuters.
Na vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech se podílel i český kriminalista Vladimír Dzuro. Na místo se po třech desetiletích vrátil a s režisérem Viktorem Portelem natočili dokument Vyšetřovatel. Podařilo se jim najít pamětníky konfliktu, mluvili s oběťmi i manželkou prvního dopadeného zločince. "Návrat byl pro pamětníky těžší, než jsem si myslel," přiznává Portel.
Soud v Haagu ve čtvrtek usvědčil ze sestřelení letu MH17 dva Rusy a jednoho Ukrajince. Podle ruského politologa Dmitrije Oreškina je tento rozsudek klíčový hlavně v tom, že tím Rusko právně uznává jako přímého účastníka dění na Ukrajině v roce 2014. "Jejich historka o tom, že na Ukrajině probíhá občanská válka, se kterou Rusko nemá nic společného, je tak tímto právně vyvrácena," uvádí.
Soud v nizozemském Haagu ve čtvrtek v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana, které shledal vinnými z vraždy všech 298 cestujících a členů posádky letu MH17. Čtvrtého obžalovaného, ruského občana, zprostil viny pro nedostatek důkazů. Informovala o tom agentura Reuters.
Tvrdil o sobě, že je brazilský vědec a měl ta nejlepší doporučení, na univerzitě v norském Tromsø se věnoval hybridním hrozbám a odváděl skvělé výsledky. Pak ale tajnůstkářského třicátníka s legračním přízvukem zatkla policie, která je přesvědčená, že ve skutečnosti špehoval pro Kreml. Muž je už osmý odhalený ruský agent v této skandinávské zemi za poslední týdny.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se do dvou týdnů chystá do Haagu, kde bude jednat o podrobnostech ohledně postupu při stíhání válečných zločinů na Ukrajině. Blažek to řekl před středečním jednáním vlády. Očekává, že válečné zločiny spáchané při ruské vojenské agresi budou i tématem českého předsednictví v Evropské unii v druhé polovině letošního roku.
Dehumanizace protivníka byla ve válkách vždy hlavním nástrojem k páchání zvěrstev. V armádách diktátorských režimů, jako nyní v případě Vladimira Putina, jsou vojáci indoktrinováni tím, že u civilních cílů tam nejsou matky s dětmi, ale jen nějací narkomani a fašisté. Tím se u vojáků snižuje jejich tendence soucítit s druhými, uvádí pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
„Miloševič taky nechtěl, ale zatím před soudem stanuli všichni. Putin by nebyl souzen sám, je to celý plán, který se teď na Ukrajině realizuje,” říká bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Ivana Janů. „Vypadá to, že k válečným zločinům dochází, ale s jistotou to říct nemůžu. Když zabloudí osamělá střela na sídliště, není to válečný zločin,” vysvětluje.
Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu.
Jen asi dvacet minut jízdy od bosenské metropole Sarajevo leží městečko Pale. Za války v 90. letech tu sídlila armáda bosenských Srbů, dnes jsou místní studentské koleje pojmenované po odsouzeném srbském válečném zločinci Radovanu Karadžičovi. Válka tu skončila přesně před 25 lety, ale boj o výklad dějin, "správný" způsob vzpomínání na mrtvé a konečně i smíření mezi národy tu trvá dodnes.
Bývalý velitel súdánských milicí, jež se podílely na genocidě v Dárfúru, poprvé stanul před Mezinárodním trestním soudem v Haagu. Alí Muhammad Alí Abdar Rahmán, který je obviněn z více než 50 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, byl k soudu převezen minulý týden po svém zatčení ve Středoafrické republice. Před soudcem vznesená obvinění označil za "lživá", uvedla agentura AP.
Fotbalový útočník Tomáš Necid dvěma góly zařídil vítězství Haagu ve 20. kole nizozemské ligy. Nad Heraclesem Almelo domácí vyhráli 2:0. Necid se přitom dostal na trávník až v 69. minutě, kdy vystřídal Erika Falkenburga. V 79. minutě si český útočník počkal na hranici vápna na přihrávku, rychlou kličkou do středu zmátl obránce a střelou k pravé tyči nedal brankáři šanci. Druhou branku pak Necid přidal těsně před koncem, kdy hlavou poslal do sítě centrovaný míč. Pro devětadvacetiletého útočníka to byl teprve třetí gól v soutěži. Do zápasu naskočil po čtyřech vynechaných duelech, které strávil pouze mezi náhradníky.
Zemřel bývalý generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak. Přímo v soudní místnosti v Haagu spáchal sebevraždu požitím jedu. Voják měl strávit 20 let za mřížemi za válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.
Generál Radko Mladić byl v Haagu odsouzen na doživotí. Pro příbuzné obětí válečného konfliktu, zejména pro ty, jejichž muže a syny Srbové zavraždili u Srebrenice, je to však chabou útěchou. V okolí Srebrenice pozabíjely Mladičovy jednotky v červenci 1995 během několika málo dnů přes osm tisíc bosenských mužů a chlapců.
Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Během válek na Balkáně zažil odkrývání masových hrobů a podílel se mimo jiné na zatčení Srba Slavka Dokmanoviče. To byla tehdy unikátní operace, od Norimberského procesu nikdo nezatkl člověka obviněného z válečných zločinů, vypráví Dzuro.
Nizozemští vojáci konali protiprávně, když v roce 1995 v obklíčené muslimské enklávě Srebrenica vytlačili ze svého tábora obyvatele, kteří u nich hledali ochranu před bosenskosrbskými jednotkami. Podle agentury Reuters tak v úterý rozhodl odvolací soud. Podle něj Nizozemci nesou část viny za tragický osud Muslimů – jsou odpovědní za smrt asi tří set mužů. Bosenští Srbové při následném masakru zabili zhruba osm tisíc chlapců a mužů.
Nizozemci od středečního rána hlasují pro své favority v důležitých parlamentních volbách. Volební místnosti se uzavřou v devět hodin večer středoevropského času. Hned poté budou známy první odhady. Čeká se především na výsledek krajně pravicové Strany pro svobodu politika Geerta Wilderse. Ten už svůj hlas odevzdal. Proč jsou tyto volby tak důležité nejen pro Nizozemce, ale pro celou Evropu? A jak se do nich promítne roztržka mezi nizozemskou vládou a Tureckem? Odpovědi na klíčové otázky najdete v přehledu.
Soud uznal krajně pravicového nizozemského politika Geerta Wilderse vinným z podněcování k rasové diskriminaci, ale nijak ho nepotrestal. Vůdce Strany pro svobodu nedostal ani pokutu. Wilders se nicméně podle soudu provinil tím, že v roce 2014 na mítinku povzbuzoval lidi ve skandování "Méně, méně, méně“ na svoji řečnickou otázku, zda by chtěli v Nizozemsku méně Maročanů. Přistěhovalce z této země politik označil za špínu. Soudce v rozsudku uvedl, že Wilders svými výroky Maročany paušálně urazil.
Rusko nepřistoupí k takzvanému Římskému statutu – zakládající smlouvě Mezinárodního trestního soudu (ICC) v nizozemském Haagu. Prezident Vladimir Putin již podle agentury TASS příslušnou rezoluci podepsal. V reakci na podpis bude nyní ministerstvo zahraničí informovat úřad generálního tajemníka OSN, která ustavení tribunálu iniciovala. ICC je první stálý nezávislý mezinárodní trestní tribunál. Soudí pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů a může také vydávat mezinárodní zatykače a předvolávat účastníky řízení. Pravomoce ICC kromě Ruska neuznávají například také Spojené státy, Čína nebo Izrael.
Filipínský prezident Rodrigo Duterte během své návštěvy v Pekingu oznámil, že se "rozchází" s USA a naopak se hodlá přimknout k Číně. Zatímco Washington dlouhodobě patří mezi úzké spojence Manily, vztahy s Čínou léta poškozovaly spory o ostrovy v Jihočínském moři. Duterte se nyní rozhodl dát teritoriálním sporům vale a nahradit je užší hospodářskou a obchodní spoluprací s Čínou.
Ahmad Mahdí Faki přiznal, že se v létě 2012 podílel na ničení památek v malijském historickém skvostu Timbuktu, napsala agentura AFP. Radikál ze skupiny Ansar Dine, napojené na Al-Káidu, je prvním člověkem, který kvůli podobnému obvinění stanul před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Ničení památek je považováno za jeden z válečných zločinů, a to podle haagské konvence z roku 1954.
Oficiální název Nizozemské království (Koninkrijk der Nederlanden) v současnosti zahrnuje ještě karibský ostrov Aruba a několik ostrovů v Nizozemských Antilách. Každý z členských subjektů má vlastní vládu i premiéra, ale všechny uznávají společnou hlavu státu - od roku 1980 je jí královna Beatrix.
Extremistické organizace jako Islámský stát (IS) a teroristická síť al-Káida začaly podle Europolu dávat přednost úderům na takzvané "měkké cíle", protože "vyvolávají ve veřejnosti větší strach". Evropská policejní agentura poukazuje na to, že extremisté se rychle zdokonalují ve využívání internetu a sociálních sítí k šíření propagandy a k získávání prostředků. Varuje před možnou novou vlnu fanatiků, kterou představují děti "cizích teroristických bojovníků, které žily se svými rodiči na územích ovládaných Islámským státem".
