Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
Na věšáku visí esenbácké uniformy, zdi zdobí plakát s reklamou na výkup ovoce, fotky Husáka a Novotného i vlaječka oceňující vzorné družstvo. Na stolech jsou ubrusy přikryté igelitem, příbory cinkají a celý bufet voní znojemskou a výpečky z bůčku. „Nápad, že bufet bude retro, se zrodil jednoduše. Když jsem začínal, neměl jsem žádné prostředky,“ usmívá se David Konrád, majitel Retro bufetu 1982.
Všech šest dosavadních českých prezidentů mělo k Rusku silné vztahy. I ten poslední je má. Proč šest? Nepočítám ty, kteří měli k Rusku (Sovětskému svazu) vztah vazalský, daný jejich stranickými, funkcionářskými pouty k Moskvě jako k mocenskému centru mezinárodního komunistického hnutí. Václav Havel byl z těch šesti jediný, kdo měl k Rusku vztah vždy obezřetný.
Každou nešťastnou lásku bych vyřídila tím, že bych ji popsala. Když trápení dáte tvar, odejde to z vás, konstatuje prozaička a scenáristka Eva Kantůrková. „Spisovatel se pokouší věci přesně formulovat, vlastně je v písemné podobě vytvoří a tím se jich zbavuje, přestávají ho strašit. Téma a postavy odejdou do knihy a já můžu jít dál,“ říká v rozhovoru.
Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.
Bývalý komunistický předseda vlády Lubomír Štrougal zemřel ve věku 98 let. Působil také ve funkcích ministra vnitra a ministra zemědělství. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení komunistické strany a 19 let stál v čele federální vlády. Štrougal dlouhodobě trpěl vážnou duševní poruchou, neúčastnil se soudu o jeho spoluvině na zabíjení lidí na hranicích.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
V roce 1954 odsoudili Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou k 25 letům za mřížemi. Mučili ji, ale k vykonstruovaným obviněním se nepřiznala. Zachránila si tím život. O dva roky dříve byl popraven její šéf Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Ten se přiznal k nejabsurdnějším skutkům. Souzen měl být za jiné. "Příběh mé mámy je svědectvím o fanatismu a manipulaci s lidmi," říká Martin Potůček.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Chystáte se na víkend v Praze, nebo máte v hlavním městě volný den a přemýšlíte, co s ním? V srpnovém vedru není nutné proplétat se mezi turisty u Karlova mostu, na Kampě nebo v uličkách Starého Města. Zajímavá místa nabízejí i vilové čtvrti, kam většina turistů vůbec nezavítá - bubenečské návrší nad Stromovkou či pestrá směs domů na smíchovských Malvazinkách.
Sedmdesátá léta minulého století se nesla v duchu intenzivní výstavby panelových sídlišť. Bytovou politiku bral přitom tehdejší totalitní režim zejména jako nástroj k upevnění své moci. Ceny bydlení sice byly nízké, soukromé vlastnictví ale prakticky neexistovalo a na byty se vedly pořadníky. Na posun v nich se čekalo i roky. Podívejte se, jak se bydlení v Česku za posledních 50 let změnilo.
Václav Malý působil vedle Václava Havla v klíčových okamžicích sametové revoluce. Stal se prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval na podzim 1989 demonstrace na Letné nebo na Václavském náměstí. Celoživotním tématem obou mužů je obrana lidských práv. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří biskup Malý o tom, jaká byla Havlova duchovní stránka a jakých vlastností si na něm nejvíce cenil.
Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
Krvavá země je nazýváno území Evropy, které si nejprve rozdělil Stalin s Hitlerem, aby o něj později soupeřili. Týká se Polska, Běloruska, Ukrajiny, pobaltských států a západního okraje Ruska. Přibližně od poloviny 30. let se na další desetiletí stalo předmětem nevídaného politicky motivovaného násilí na civilním obyvatelstvu, jež si vyžádalo kolem 14 milionů obětí. Mezi nimi i Čechů.
Agenti donašeči komunistické Státní bezpečnosti jako její oběti? S provokativním pohledem na vynucené udavačství přichází Ústav pro studium totalitních režimů v ojedinělé studii Člověk v soukolí StB. Jak ale dodává historik Martin Tichý: "Určitě neplatí, že každý spolupracovník StB byl její obětí. Mezi agenty byly i lidské bestie."
Komunisté museli mezi roky 1970 a 1989 prokázat, že se dovedou ohnout až pod podrážky svých bot a prolhat ještě níž. Přesto dnes v mnoha klíčových funkcích ovládají demokratické Česko. Neměli bychom být už dál?
Kancléř Vratislav Mynář jistě objedná roušky s českým národním znakem (dvouocasý lev se covidem mimochodem nemůže nakazit, stejně jako panda a Krteček) od nějaké schopné čínské firmy.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.
V srpnu 1969 zastřelil milicionář fabriky Okula Nýrsko jeho čtrnáctiletého bratra Bohumila Siřínka. O 19 let později přišel o bratrance, jehož jako člena posádky amerického dopravního letadla "sestřelila" z nebe bomba nastražená teroristou. Navíc komunistický režim držel jeho malého syna jako rukojmí. Až moc tragédií a příkoří, aby to jeden zvládl. Roman Syřínek nyní poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistická milice, armáda i policie do demonstrantů. Režim na své občany poslal i tanky. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Aktuálně.cz přináší dosud nepopsané příběhy některých z nich. Dochovaly se v podobě svědectví zúčastněných v dobových vyšetřovacích spisech.
Velkolepá, celonárodní oslava socialistické společnosti. Tak komunisté pojímali spartakiády, monstrózní hromadná cvičení, kterých se na různých úrovních účastnily miliony lidí. Od zahájení první spartakiády na Strahově 23. června uplynulo 68 let.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Smrt Karla Gotta se v jistých ohledech podobná úmrtí Václava Havla. Byť jejich osudy i postoje byly zcela odlišné, i on se stal pro mnohé lidi nepřehlédnutelným symbolem. I s ním se lidé poměřovali. I jeho odchod představuje v mnoha smyslech konec určité etapy, podobný zásah do společenského vědomí.
Máme v naší čtvrti souseda, jehož zahradu hlídá obří bílý trpaslík. Nic zvláštního, řekli byste, ale tahle pomalu se rozpadající postava z kašírované sádry má za sebou slavnou disidentskou historii. Sochař Kurt Gebauer ji vymodeloval v polovině 80. let. Trpaslík byl jeho posměvačným komentářem k patosu tehdy všudypřítomné propagandy.
Čemu by se věnovali vizionáři? Mysleli by na budoucnost a ze všech sil by se snažili hasit maléry, které nás sužují.
