Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině, rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.
Pod záštitou nových zákonů získává ruská tajná služba FSB zpět kontrolu nad vězeňským systémem. Tento krok vyvolal obavy z návratu represivních praktik připomínajících sovětské gulagy. Podle lidskoprávních organizací se situace výrazně zhoršuje zejména pro ukrajinské civilisty z okupovaných území.
V červnu 1940 sovětské Rusko anektovalo území dnešního Moldavska, tedy Besarábii, a Severní Bukovinu, která je dnes součástí Ukrajiny. Co tehdy tento akt agrese znamenal a jaký vliv mají tyto dějinné události na dnešní dobu vysvětluje pro Gulag.cz Petr Kypr.
Ruské sociologické centrum Levada zveřejnilo výsledky průzkumu, který zjišťoval, koho Rusové považují za nevýznamnější osobnost všech dob a všech národů. Anketu ovládl diktátor Josif Vissarionovič Stalin před současným prezidentem Vladimirem Vladimirovičem Putinen a "otcem" Sovětského svazu Vladimirem Iljičem Leninem.
Vojenská kontrarozvědka SMERŠ se do Československa dostávala jen pár hodin za osvoboditeli z Rudé armády. Cíl byl jediný. Chytit a pozatýkat co nejvíc těch, jež utekli před bolševickým terorem, a odvézt je do sovětských lágrů. Ústav pro studium totalitních režimů však zjistil, že SMERŠ na území Československa i vraždil. Příběh Ukrajince z Mladé Boleslavi teď exkluzivně popisuje deník Aktuálně.cz.
Před sto lety přijel do Sovětského Kyrgyzstánu první transport početné skupiny Čechoslováků. Celé rodiny se tehdy vydaly do zaostalého kouta Sovětského svazu, aby v rámci družstva Interhelpo budovali lepší zítřky. "Byla to komuna lidí, kteří se rozhodli odcestovat za lepším životem do Sovětského svazu,“ říká spoluautor dokumentárního filmu Pohřbené naděje Štěpán Černoušek.
V Rusku pokračují represe proti opravdovým i domnělým odpůrcům režimu. V úterý moskevský soud odsoudil čtyři novináře k pěti a půl letům vězení za údajnou spolupráci s Navalného protikorupčním fondem, petrohradský soud zase potrestal kadeřnici za údajnou diskreditaci ruské armády. Usnesení soudu ukazují na zhoršující se lidskoprávní situaci v zemi.
Tým české organizace Gulag.cz v Kyrgyzstánu navštívil někdejší tajný uranový gulag ze sovětských dob. Těžba u horského jezera v krásné přírodě měla naprostou prioritu a řízena byla z Moskvy přímo obávaným šéfem NKVD Lavrentijem Berijou. Deník Aktuálně.cz nabízí třetí díl zápisků z expedice do této středoasijské země.
Česká organizace Gulag.cz ve spolupráci s bývalým důstojníkem KGB získala dosud utajované dokumenty z archivů sovětských tajných služeb o perzekvovaných Češích na území dnešního Kyrgyzstánu. A na základě těchto materiálů upřesnila počet obětí represí. Deník Aktuálně.cz nabízí první díl jejich zápisků z expedice do této středoasijské země.
Před sto lety se více než tisícovka Čechů a Slováků vydala budovat komunismus do dalekého středoasijského Kyrgyzstánu. V rámci družstva Interhelpo vyslyšeli volání sovětské vlády po pomoci při vytváření nového, lepšího světa. Včetně rodičů tehdy tříletého Alexandera Dubčeka.
Čtyřicet dní zažívali vězni euforii, zbavili se dozorců, založili vlastní republiku vězňů, propojili mužskou a ženskou zónu a po letech prožívali velké milostné vztahy. "Nikdy předtím a ani potom jsem necítil takový pocit svobody jako tehdy," vzpomínal později jeden z nich. A i když tato vzpoura předznamenala konec systému Gulagu, samotné povstání bylo nakonec brutálně potlačeno.
Režisér Jiří Strach se poslední dobou projevuje hlavně silnými společenskými názory. V oblasti umělecké tvorby už je to komplikovanější. Čím ambicióznější věci natáčí filmař, který není schopen zvládnout ani pohádku, aby se z ní člověku neprotáčely panenky, tím bolestivější to bývá podívaná.
Současná česká próza často spoléhá na atraktivní témata vzbuzující rychlé emoce a postoje, které lze snadno deklarovat na sociálních sítích nebo ve čtenářských databázích. Románový debut Aleny Machoninové Hella, jenž byl minulý týden nominován na cenu Magnesia Litera a 18. dubna bude na předávání patřit k favoritům, oproti tomu působí jako z jiného světa.
Příběh ruského básníka, který se postavil sovětským tankům ještě osaměleji než světoznámých osm osamělých. A také za to tvrději zaplatil.
Podle scénáře Marka Epsteina vzniká nový film České televize, v němž hlavní roli ztvárnila populární Jiřina Bohdalová. Drama pracovně nazvané Svatá režíruje Jiří Strach, premiéru by mělo mít příští rok.
Na jejích praktikách staví i dnešní ruské tajné služby. První sovětská tajná policie Čeka vznikla před 105 lety a má na svědomí nejméně 250 tisíc obětí. Čekisté mučili a popravovali "nepřátele státu" a nepotřebovali k tomu žádné soudy.
Po pádu Polska v roce 1939 nacisti plánovali zřídit v bažinách okolo Lublinu „židovskou rezervaci“. Později do odsunu zařadili také Židy z okolí Ostravy. Na mapě deportací se tak objevilo další místo, návrší u Niska nad Sanem ve východní části okupovaného Polska. Osobně je vybral vedoucí židovského referátu Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Adolf Eichmann. Historici zmapovali osudy těchto lidí.
Ruští vojáci v uniformách sovětské Rudé armády osvobozovali v roce 1945 Československo, jejich následovníci dnes vedou na Ukrajině stejně nemilosrdnou válku jako tehdy německý wehrmacht. Jak si tedy 8. května připomenout Den vítězství nad nacismem, když navíc 1., 2. a 4. ukrajinský front Rudé armády, který bojoval v okupovaném Československu, tvořili až ze 60 procent Ukrajinci.
V červenci 1942 vznikl v ruském Buzuluku pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem Svobodovy armády, která v roce 1944 z východu osvobozovala Československo. Připomeňte si události a osudy lidí ve fotogalerii Aktuálně.cz.
Z okupované republiky prchaly desetitisíce Čechů, Slováků i Rusínů. Ti, kteří vstoupili do bolševického Sovětského svazu, zpravidla skončili nespravedlivě v trestaneckých táborech. Sověti 3. ledna 1942 rozhodli, že vězněné čs. státní příslušníky amnestují, aby se mohli zapojit do boje s nacistickým Německem, jehož vojsko tehdy Rudou armádu drtilo. Mnoho vězňů zemřelo na vysílení či padlo.
Publicista Štěpán Černoušek shromažďuje informace o utrpení Čechoslováků v sovětských lágrech. Při takzvaném stalinském Velkém teroru z let 1937 a 1938 bylo zavražděno přes 1300 Čechů. "Jde o nové a neprobádané téma," popisuje Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz i české pobočky ruské organizace Memorial. Rozhovorem deník Aktuálně.cz zakončuje seriál Češi a Velký teror.
Vězeňský memoár, vydaný nakladatelstvím Rybka Publishers, vypravuje příběh Ujgurky Gülbahar Haitiwaji, kterou dva a půl roku bezdůvodně věznily čínské úřady. Kniha osvětluje hned několik stránek systematického útlaku Ujgurů a dalších etnik z provincie Sin-ťiang.
Nikdo se v Rusku nezastává lidí a jejich práv déle než legendární nevládní sdružení, u jehož zrodu stál jaderný fyzik Andrej Sacharov. Teď však organizaci zvoní hrana. Putinův režim utahuje smyčku a pokouší se ji zničit. Ti, kteří pomáhají, dnes potřebují pomoc. Evropa jim ji dluží. Už proto, že se Memorial přes třicet let nepřestává snažit prosazovat i v Rusku její hodnoty.
Spolupracovnice českého vynálezce polarografie Jaroslava Heyrovského a talentovaná ruská vědkyně Jevgenija Varasovová studovala v Praze. Pak se ale i s manželem vrátila do Sovětského svazu, krátce před takzvaným Velkým terorem. Varasovovou zastřelili jako údajnou německou špionku v červnu 1938, manžel Jevgenij Vasilijev skončil v gulagu.
Jde o jednu ze starších fotografií Jaroslava Heyrovského. Lze ji vidět i v článku - vynálezce polarografie sedí uprostřed svého vědeckého týmu. O tři dekády později se stal prvním československým laureátem Nobelovy ceny. Jedinou ženou na snímku je Jevgenija Nikolajevna Varasovová, ruská vědkyně, která přijela studovat do Prahy. Po návratu do Sovětského svazu zemřela po vykonstruovaném procesu.
Československých legionářů bylo v Rusku přes 60 tisíc. Až dva tisíce z nich se ale rozhodly nevrátit se do původní vlasti. Mnozí založili v Rusku i rodiny. Zanedlouho však dostihl i je Velký teror: vykonstruovaná obvinění, mučení, odsun do gulagu či likvidace. O tragických osudech většiny z těchto legionářů nic nevíme.
