Kolumbijský odvolací soud v úterý zrušil rozsudek nad bývalým prezidentem země Álvarem Uribem za podvod a braní úplatků v případu údajného ovlivňování svědků, informuje agentura Reuters. Exprezident byl v této kauze letos v srpnu odsouzen ke 12 letům domácího vězení. Tříčlenný soudní senát rozhodl, že důkazy, které stály za odsouzením bývalého prezidenta, nebyly právně platné.
Kolumbijská povstalecká organizace Vojsko národního osvobození (ELN) oznámila, že se s vládou dohodla na příměří. Informovala o tom v pondělí agentura AFP. Prezident Juan Manuel Santos vzápětí oznámil, že dohoda o příměří bude podepsána ještě před návštěvou papeže Františka, který přicestuje do Kolumbie ve středu. Podle Santose by příměří mělo vstoupit v platnost 1. října. Hnutí ELN jedná s vládou o míru od letošního února. Dosud se ale tato gerila nevzdala násilí a unášení lidí s cílem vymáhat výkupné, což bylo jednou z hlavních překážek dohody. ELN je poslední aktivní gerilovou skupinou v Kolumbii poté, co loni podepsala mírovou dohodu s vládou největší povstalecká skupina v zemi - FARC.
Povstalci z organizace FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie) po více než 52 letech slavnostně odevzdali všechny své zbraně. Od šedesátých let vedli guerillovou válku proti kolumbijské vládě a později i polovojenským organizacím. Představiteli Kolumbie, Spojených států a Evropské unie byli označováni za teroristy. Unášeli civilisty i turisty, obchodovali s drogami, útočili na vládní budovy a nebyly jim cizí ani bombové útoky v centrech měst. Členové levicové guerilly se nyní mají podle mírové dohody zapojit zpět do civilního i politického života v Kolumbii. Lidé ale příliš nejásají.
Jorge Enrique Botero, který už přes 20 let pokrývá občanskou válku v Kolumbii, si vysloužil přezdívku "Novinář FARC". Jako jediný získal takovou důvěru partyzánů, že mu umožnili přístup do svých stanovišť v džungli. Byl u čtyřletého procesu mírových vyjednávání FARC s kolumbijskou vládou a prezidentem Juanem Manuelem Santosem, který loni v listopadu vyústil v ukončení přes 52 let dlouhého krvavého konfliktu. Prahu navštívil jako jeden z hostů filmového festivalu Jeden svět, který se minulý týden přesunul do dalších českých měst. Na festivalu je k vidění film o něm s názvem Ukončit válku.
Novou podobu kolumbijské mírové dohody s levicovými partyzány z hnutí FARC už nebudou schvalovat lidé v referendu. Prezident Juan Manuel Santos ji pošle rovnou do parlamentu. To se nelíbí opozici v čele s exprezidentem Álvarem Uribem. Podle něj je nový text dohody skoro stejný jako ten z října. Tehdy Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu jako příliš mírnou. V zemi se nyní znovu vyzbrojují polovojenské skupiny, které dřív proti partyzánům z FARC bojovaly. Hrozí, že v případě potřeby vezmou spravedlnost do svých rukou.
Mír s největší gerilou FARC je prodloužen do konce roku a Bogota začíná jednat i s Národní osvobozeneckou armádou (ELN). Oči Kolumbijců se tak v tuto chvíli upínají zejména na rozhovory, které by měly ukončit dlouholetý krvavý konflikt. Do budoucna ale bude mír záviset především na efektivní spolupráci vládnoucích elit. Po odchodu geril z oblastí, které těží z pěstování koky a z napojení na obchod s drogami, bude muset stát místním obyvatelům nabídnout alternativní způsob obživy. Jinak hrozí, že pozice uvolněné ozbrojenci obsadí drogové kartely a vláda opět ztratí nad územím kontrolu.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v pátek získal Nobelovu cenu míru za svou "snahu ukončit více než 50letý konflikt v zemi, ve kterém přišlo o život nejméně 220 tisíc Kolumbijců". Mírové dohodě s levicovou gerilou FARC byl během svého funkčního období ochoten podřídit vše a přistoupil i na podmínky povstalců, které jeho předchůdci odmítali. Není to však dlouho, kdy on sám prosazoval politiku svého v současnosti největšího oponenta a kdy coby ministr obrany dokázal v boji proti gerile postupovat i na úkor civilních obyvatel.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dosáhl podepsáním dohody s gerilou FARC historického úspěchu. V nedělním referendu se ale ukázalo, že nenávist vůči ozbrojencům je mezi obyvateli mnohem silnější než touha po míru. Lidé chtějí spravedlnost, kterou jim dohoda nenabízela. Santos ale nemá žádný náhradní plán. Stejně jako vůdce FARC však Kolumbijce ujišťuje, že mírová jednání budou pokračovat.
Damaris se k Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC) připojila, když jí bylo pouhých čtrnáct let. Prý dobrovolně. Po ukončení půl století trvajícího konfliktu mezi kolumbijskou vládou a levicovými revolucionáři se teď ale pokusí o návrat do normálního života. Uzavřená mírová dohoda totiž mluví jasně – propusťte dětské vojáky.
Kolumbijská vláda slib ocenila, ale požaduje konkrétní závazky k dosažení konečného míru.
Dosavadní ministr obrany Juan Manuel Santos vyhrál volby s velkou převahou
Dosud proti sobě bojovaly, od nynějška chtějí postupovat společně
Agent CIA, který byl u jeho smrti, vypovídá
Ve středu debaty stojí izraelská válka s odolným Hizballáhem
K útoku v centru Athén se přihlásila levicová skupina Revoluční boj
Kolumbijec Isaza by mohl dostat i 400 000 dolarů
Co znamená pro partyzány ztráta Ingrid Bétancourtové?
Měly by propustit rukojmí a přestat bojovat
Manuel Marulanda zemřel na infarkt
Legislativa ignorovala původní obyvatele
Mezi poraženými se ocitli jen partyzáni z FARC a USA
Povstalec má dostat odměnu za vraždu a uříznutí ruky
Vláda tvrdí, že jej zabili spolubojovníci
Na protest proti FARC vyšly do ulic stovky tisíc lidí
Narodil se v džungli, žil v sirotčinci. VIDEO
Kolumbijská guerilla propustila ze zajetí dvě političky
