Každodenní život moravského přírodovědce Gregora Johanna Mendela, od jehož narození letos uplynulo 200 let, přibližuje nově otevřená část stálé expozice Muzea starobrněnského opatství. Mendel žil v klášteře jako řeholník a také zde prováděl své pokusy, jimiž položil základy genetiky. Návštěvníci uvidí původní nábytek, slavnostní roucho a insignie, skleničky či psací potřeby.
Než dojdou Češi k pokladně, sní aspoň jednu věc z košíku, jsou Všeználci a tykají Vietnamcům. Umělkyně Kateřina Šedá sbírá již od začátku léta zlozvyky a sestavuje z nich národní sbírku, nově mohou české nešvary přihlašovat i lidé ze zahraničí. Věří, že sdílení slabostí může společnost posunout. "Někdy se nám nechce, ale když se to řekne nahlas, vede to k pobavení a je nám to sympatické," říká.
„Překvapila mě pestrost zlozvyků, které lidi posílají. Chtěla bych sestavit Mendelovu tabulku zlozvyků a roztřídit je do kategorií. Už jich máme určitě sedm tisíc,” říká umělkyně Kateřina Šedá, která chce prostřednictvím Národní sbírky zlozvyků přiblížit zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, od jehož narození uplynulo 200 let.
Koncertem Filharmonie Brno v zaplněné starobrněnské bazilice tento pátek začala hlavní část Mendel Festivalu, který se koná u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Večer byl přenášen na obrazovky v okolí baziliky, kde se shromáždily další stovky lidí.
Česko bude disponovat Národní sbírkou zlozvyků. Kdokoli do ní může vložit ty své i ty, kterých si všímá na druhých. Nominovat je možné také zlozvyky rodinné a národní. Doposud se na seznamu nelichotivých obyčejů sešlo kolem 5000 položek. S nápadem sestavit svérázný katalog přišla umělkyně Kateřina Šedá, jež je hostem podcastu Petra Viziny.
Slavnostní bohoslužbou, kterou vedl pražský arcibiskup a český primas Jan Graubner, začal v brněnské bazilice Nanebevzetí Panny Marie týden oslav 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, katolického kněze a zakladatele moderní genetiky.
Gregor Johann Mendel byl vědcem světového významu, jemuž se podařilo položit základy celému vědnímu oboru – genetice. Od jeho narození příští rok uplyne 200 let. U této příležitosti tým vědců zkoumal Mendelovy ostatky, aby mohl "přečíst" jeho genom. "Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity.
Vědci, kteří se v uplynulých týdnech podíleli na zkoumání genů Gregora Johanna Mendela, potvrdili, že vyzvednuté ostatky patří skutečně jemu. Od narození vědce příští rok uplyne 200 let.
Čeští gymnazisté mohou slavit úspěch z mezinárodní biologické olympiády v Anglii. Po dvaceti letech se Česko stalo nejúspěšnější evropskou zemí díky úspěchu maturantky pražského gymnázia v Botičské Kateřiny Kubíkové. Čtveřice středoškoláků svými znalostmi předčila 245 soutěžících ze 70 zemí světa a umístila se na celkovém pátém místě.
Janáček, Mendel, Masaryk. Informace o nich budou předávat speciálně školení průvodci
Rukopisná přednáška Gregora Johanna Mendela z roku 1865 je v Salzburku
