Rozdíly v kupní síle obyvatel českých regionů se mírně snižují a nejsou tak vysoké jako ve většině evropských zemí. Nejvyšší kupní sílu na obyvatele v Česku mají Pražané - 128,7 procenta celostátního průměru, nejnižší lidé v Moravskoslezském kraji, 89,2 procenta průměru. Nejhůře je na tom okres Bruntál. Vyplývá to z analýzy společnosti GfK Kupní síla 2018.
Češi bohatnou a díky rostoucí ekonomice si mohou nakoupit více zboží než před rokem. Životní úroveň regionů se však zvyšuje jinou rychlostí.
Průměrný Čech má ročně k dispozici o tisíc eur více než před dvěma lety. Kupní síla těsně překonala tři pětiny evropského průměru.
Už 49 procent domácností – dosud rekordní podíl – uvádí hypermarkety jako místo, kde utrácí nejvíce peněz za potraviny a základní nepotravinářské zboží. Nejmenší prodejny mají podle studie GfK Shopping Monitor už jen desetinu trhu.
Kaufland, největší řetězec v Česku podle výše tržeb, začal lidem na účtenkách rozřazovat zboží do různých nákupních kategorií. Usnadňuje tak práci spotřebitelům, kteří si hlídají, za co přesně utrácejí, nebo třeba matkám, které evidují výdaje kvůli výživnému. Lepší komfort při nakupování se snaží přinést i Tesco či Albert.
Velké řetězce s potravinami a dalším rychloobrátkovým zbožím upevňují svou pozici na trhu. Nejsilnějších deset zvedlo své tržby meziročně o 22 miliard na 327 miliard korun. Největší obrat má podle údajů shromážděných společností GfK řetězec Kaufland.
Průměrný Čech si může koupit jen 57 procent toho, co průměrný Evropan. Česko je na 26. příčce žebříčku společnosti GfK porovnávajícím 42 zemí. Nejlépe se daří obyvatelům Lichtenštejnska. Lépe než Češi jsou na tom tradičně i Slovinci, letos podruhé také Slováci. Českou republiku letos předběhli dokonce i obyvatelé Estonska a Litvy. Z tuzemských regionů je tradičně nejsilnější Praha, nejslabším Bruntál.
Před dvaceti lety se otevřel první hypermarket v Česku. Od té doby se změnil nejen sortiment nabízeného zboží, vzhled, počet i plocha prodejen, ale také chování zákazníků. Zatímco dříve stačilo, aby hypermarkety lidi levně zasytily plnými vozíky, dnes už to kupujícím nestačí. „Lidé už nechtějí jen nízkou cenu a nákup na jednom místě, ale požadují prvotřídní kvalitu a příjemný nákupní zážitek,“ říká v rozhovoru Zdeněk Skála ze společnosti GfK, který proměny maloobchodního trhu dlouhodobě sleduje.
Mezi uživateli internetu ve 22 zemích světa mírně převažují lidé, kteří si chtějí spořit na budoucnost, nad těmi, co si chtějí hlavně užívat života. Čísla jsou však velmi vyrovnaná, ukazuje průzkum společnosti GfK. Jedinou zemí, kde se většina přiklání ke spoření, je Hongkong. Hned po něm následuje Česko.
Už 48 procent domácností – dosud rekordní podíl – uvádí hypermarkety jako místo, kde utrácí nejvíce peněz za potraviny a základní nepotravinářské zboží. Podle studie GfK Shopping Monitor nadále klesá podíl menších prodejen. Už druhý rok za sebou výrazně posílil význam šíře nabízeného sortimentu při rozhodování zákazníků o výběru hlavního nákupního místa.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru zhruba 200 tisíc korun ročně a patří na 26. místo mezi 42 evropskými státy. Ukazuje to studie společnosti Gfk. Největší kupní sílu v Česku mají lidé v Praze. Nejslabší naopak v Bruntále - o téměř pětinu nižší, než je celostátní průměr.
Kupní síla jednoho obyvatele České republiky dosahuje v průměru 7313 eur ročně. Česko si letos udrželo loňské 26. místo mezi 42 státy, propad kupní síly z předchozích let - mimo jiné způsobený měnovou intervencí České národní banky - se zastavil. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Lichtenštejnska, kteří mají 4,5násobně větší kupní sílu, než je evropský průměr.
Podle letáků s akčními nabídkami potravin nakupuje sedm z deseti domácností, ukázal nový průzkum společnosti Gfk. Přítomnost českého a regionálního zboží je při výběru nákupního místa důležitá pouze pro šest procent domácností. Obliba řetězců u spotřebitelů meziročně mírně vzrostla.
Obliba hypermarketů v Česku stále roste. Podle průzkumu společnosti GfK jsou hlavním nákupním místem potravin a základního nepotravinářského zboží už pro 47 procent domácností. Na druhém místě jsou diskontní řetězce s 23 procenty. Při výběru prodejny, v níž domácnosti utrácí za rychloobrátkové zboží nejvíce, jsou stále ještě důležitější akční ceny a slevy, které prodejna nabízí, než příznivé ceny v prodejně celkově.
Zatímco v západní Evropě je tržní podíl pěti největších řetězců na rychloobrátkovém trhu zpravidla mezi 60 až 75 procenty, v Česku jen 46 procent.
Nálada mezi německými spotřebiteli se dále zlepšuje a ocitla se nejvýše za šest let.
Fenomén vkladní knížky se dědí z generace na generaci, rizikovější investice netáhnou
Předběžná čísla za listopad ukazují několikaprocentní propad
Výzkum GfK mapoval vztah Čechů ke společenské odpovědnosti firem
Lidé mají zájem především o výpočetní techniku, ploché televizory již nejsou v kurzu.
Rozhovor s Ondřejem Tomasem, ředitelem společnosti GfK Czech
Časopis Svět balení zjistil, že dvě třetiny čárových kódů jsou nekvalitní.
Lidé u vyšších částek považují za pravděpodobnější výhru než výdělek.
Průzkum: Přes 40 procent Čechů si myslí,že přijetí eura by teď ekonomice nepomohlo
Praha - Češi patří mezi nadprůměrné konzumenty alkoholických nápojů v Evropě, úplní rekordmani ale v této oblasti nejsou.
Podle průzkumu nespokojenost se zdravotnictvím stoupla
