Mohou dobré známky ve škole předpovídat, jak dlouho budete žít? Zní to jako přehnané tvrzení, ale věda naznačuje, že na tom může být kus pravdy. Nový průlomový výzkum z Edinburské univerzity poprvé přinesl přímý biologický důvod, proč tomu tak je. Vědci analyzovali geny statisíců lidí a zjistili, že inteligence je geneticky propojena s odolností.
Udeřil chladný podzim a mezi lidmi se začaly šířit viry. Podle imunoložky Jiřiny Bartůňkové, která letos dostala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy v oblasti vědy a zdravotnictví, to přitom naše imunitní buňky dávno tuší. Už od konce léta se na náročné období připravují.
Za odolností vůči koronaviru může stát zvýšená hladina genu HLA-DQA2. Vědci přítomnost genu sledovali u účastníků mezinárodní studie, ve které testovaným cíleně aplikovali vir covidu-19.
Nobelovu cenu za chemii letos získaly Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudnaová za vývoj takzvaných molekulárních nůžek CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů. Tato technologie přispívá kupříkladu k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob.
Geny, které někteří lidé zdědili po dávných neandertálských předcích, možná zvyšují riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19. Vyplývá to ze studie evropských vědců, kterou zveřejnil prestižní časopis Nature. Informovaly o ní agentury AP a DPA.
Jedním z mnoha projektů, které v minulých letech podpořily fondy EU, je i vědecký výzkum s poněkud krkolomným názvem Analýza českých genomů pro teranostiku. Jeho cílem je vytvořit národní referenční databázi, jež bude mapovat genetickou variabilitu české populace. Proč je to dobré a jak se Češi liší od jiných národů, vysvětluje pro Aktuálně.cz profesorka Šárka Pospíšilová z Masarykovy univerzity.
Přestože se zabývá tak složitým a dosud jen zčásti probádaným fenoménem, jakým je lidský mozek, knihy, které o jeho stavbě a funkci píše, jsou neobyčejně populární i u širší veřejnosti. Neuropatolog František Koukolík (77) totiž dovede o oboru svého zájmu vyprávět natolik vlídně, že si ani neurovědou nepolíbení lidé nepřipadají hloupě. Proč jsou pro naši společnost tak důležití altruisté, kteří upřednostňují zájmy skupiny nad vlastní cíle? Proč se někteří psychopati dostávají na vrchol společenského žebříčku a jiní končí ve vězení? I na tyto otázky odpovídá v rozhovoru pro Aktuálně.cz pořízeném na diskusním fóru Meltingpot, které bylo součástí festivalu Colours Of Ostrava.
Lidé si nechávají zjistit na základě své DNA, odkud pocházeli jejich předci. Z její analýzy lze již během těhotenství odhalit, že ještě nenarozené dítě trpí Downovým syndromem. Stopy DNA pomáhají odhalit pachatele závažných zločinů. Entomolog Dominik Vondráček, který je hlavním autorem výstavy v Národním muzeu s názvem Doba genová, však v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že ještě ani zdaleka nevíme o DNA všechno. V řádu několika let bude podle něj člověk schopný zasáhnout do genů tak, že by si rodiče mohli vybrat, jaké pohlaví má mít jejich dítě.
Někteří lidé si nedovedou představit začátek pracovního dne bez šálku kávy, jiní nedají dopustit na čaj. Tým složený z amerických a australských vědců nyní zjistil, že za to mohou částečně geny. Záleží totiž, s jakými předpoklady k rozeznávání hořkých chutí se člověk narodí.
Vědecký tým Michala Vinklera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě zkoumá schopnost bránit se infekcím a epidemiím. Jde na to přes vývoj ptačích genů pro imunitu. A přišel i na několik nečekaných záhad. Ptáci si vypnuli gen, pomocí něhož imunitní systém informuje tělo, že je v něm bakteriální infekce. "Možná to udělali záměrně," říká Michal Vinkler.
Ava Phillippe je dokonalou kopií své matky. Reese Witherspoon dceru porodila ve 23 letech. Otcem je Ryan Phillippe. Dcera hollywoodských hvězd má slušně našlápnutou kariéru modelky, svůj Instagram ale stále často plní i fotografiemi s matkou. Sledujte ve videu.
Koncem ledna obletěla svět zpráva, že čínští vědci naklonovali opici a otevřeli tím cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Vyplývalo to ze studie zveřejněné prestižním časopisem Cell (Buňka). Podle docenta Aleše Hampla, přednosty Ústavu histologie a embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně jde bezesporu o úspěch, nicméně slova o otevření cesty ke klonování lidí mu přijdou zbytečně silná a zavádějící.
Prvním člověkem, který podstoupil změnu DNA, byl 44letý Brian Madeux, který trpí Hunterovým syndromem. To je metabolické onemocnění, které způsobuje psychomotorickou retardaci a postihuje také skelet. První známky možného úspěchu by se měly projevit do jednoho měsíce.
Tým vědce Omara Šerého poprvé na světě popsal vztah mezi genem CD36 a Alzheimerovou chorobou. Článek o výzkumu zveřejní během několika dnů francouzský časopis Biochimie. „Příčina Alzheimerovy choroby se objeví deset až dvanáct let před vypuknutím samotné nemoci. Už takovou dobu předem se rozjíždí patologie v mozku, kterou nikdo běžnými dostupnými metodami nevidí ani nezastaví,“ říká Šerý v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejprestižnější české vědecké ocenění letos nejspíš získá expert na molekulární genetiku profesor Jiří Forejt. Na myších modelech se snaží objasnit podstatu takzvané hybridní sterility - tedy příčiny neplodnosti u kříženců. Na nejdetailnějších úrovních tak zkoumá zákonitosti vzniku nových druhů. Dvaasedmdesátiletý vědec publikuje v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, a hostoval jako profesor na americké univerzitě v Princetonu. O prestižním českém ocenění rozhodla vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace, volbu ještě musí schválit vláda. Forejt poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Proč někdo vysloveně nesnáší brokolici nebo růžičkovou kapustu? Proč je někdo na kávě závislý a jiný nemůže pozřít cokoliv kávového? Jednou z příčin může být mutace genu TAS2R38, jenž je jedním z více než desítky genů pro receptory hořké chuti. Kdo má tento gen zmutovaný, je tzv. "nechutnač", vnímá chutě jinak; hořkou látku PTC, jejíž přírodní obdoba se nachází právě v brokolici či kapustě, jako hořkou necítí, tudíž mu zelenina více chutná. Na stopě zákonitostem genové mutace a jejího výskytu u české populace je brněnský genetik RNDr. Pavel Lízal. Pomoci mu můžete i vy. Vyzvedněte si testovací papírek a zjistěte, zda jste "chutnači", nebo "nechutnači".
Rozsáhlý průzkum amerického think-tanku Pew Research Center ukázal, že veřejnost nesouhlasí s využitím moderních technologií k vylepšování lidských schopností. Výzkumníci se v něm 4700 respondentů ptali na názor na možnosti, které by mohla v budoucnu poskytnout moderní věda: upravování genů, implantaci čipů nebo využití transfuze syntetické krve. Ačkoliv by technologie prospěly v ochraně proti nemocem nebo k lepší fyzické kondici, většina se jich v otázce kultivace lidí děsí. Názory na technologické novinky podle výzkumníků ovlivňuje náboženství. Daleko progresivnější jsou ateisté, věřící technologiím tolik nedůvěřují.
Vědci z londýnské univerzity objevili gen, který je zodpovědný za šedivění vlasů. Výzkum provedli na šesti tisících dobrovolnících z Ameriky, Evropy i Afriky a v další fázi chtějí vyvinout lék, který stárnutí vlasů zastaví. Objev může ovlivnit i forenzní vědy, odborníci mohou z DNA určit hustotu vlasů pachatele nebo barvu jeho očí.
Využíváním ústředního topení a umělého osvětlení lidé oslabují svůj imunitní systém. Lidské tělo, které se po tisíce let vyvíjelo tak, aby reagovalo na změny ročních období, žije v domnění permanentního léta. Může být proto více náchylné k onemocnění civilizačními chorobami.
Američtí výzkumníci při svých pokusech podali ptákům alkohol, aby zjistili, jaký bude mít vliv na jejich zpěv.
Analýza DNA prokázala, že za dobu existence lidstva se stalo více žen matkami než mužů otci. Mohou za to reprodukční zvyky i ekonomická situace.
Američtí vědci zkoumali DNA u tisíce lidí a zjistili, že páry, které byly ve skutečnosti dobrými přáteli, mají společné některé geny.
Geny, které umožnily její rozvoj, mohou způsobovat také mozkové poruchy
Dobrá zpráva pro armádu. Vojáky náchylné k posttraumatické stresové poruše lze rozpoznat
Nová teorie popírá názor, že první živé organismy vznikly v mořské vodě
Mutace dvojice genů zapříčiňuje syndrom spojený s nežádoucími účinky řady léků
