Eduard tu pracoval bez ochranných pomůcek na ruční třídírně rudy. Se spoluvězni se snažili míchat ji s kamením tak, aby prošla kontrolou, ale zároveň obsahovala cenné suroviny co nejméně: „Čistej smolinec jsme do Ruska neposílali. Každý týden jely dva vlaky – strašný množství,“ vzpomínal pro Paměť národa.
