"Náš milovaný kolumbijský bratr Andres Felipe Aguilar Ceballos, který sloužil na Ukrajině jako dobrovolník, padl na bojišti. Čest, sláva a vděčnost našemu bratrovi," objevilo se v listopadu na stránce mezinárodních dobrovolníků na Ukrajině.
Čtyřiadvacetiletý Kolumbijec se teď dočkal další připomínky. Agentura Reuters totiž na nejnovějších fotografiích z Ukrajiny ukazuje, jak jeho matka Aydee umisťuje jeho fotografii do kolumbijské sekce památníku padlých na náměstí Nezávislosti (takzvaný Majdan) v Kyjevě. Podobně jako to dělají příbuzní dalších stovek kolumbijských padlých.
Ceballos není jediný cizinec, který se ze zákopů rusko-ukrajinské války už nevrátí. Ukrajina podle listu The Wall Street Journal uvádí, že do řad její armády vstoupilo víc než 20 tisíc vojáků ze zahraničí. Pocházejí z Kavkazu, z indického subkontinentu, východní Asie i Jižní Ameriky. Mezi rekruty patří Argentinci, Brazilci, Alžířané nebo Keňané.
Přestože oficiální čísla neexistují, Kolumbijců jako Ceballos je podle ukrajinského webu TSN možná nejvíc. "Už jsme jich přivedli víc než tisíc, číslo se dokonce blíží dvěma tisícům," řekl TSN arménský "Hamlet", velitel jedné zahraniční jednotky.
Důvodů, proč se lidé rozhodnou přejet tisíce kilometrů a bránit Ukrajinu, je víc. Někdy to je adrenalin, ideologie, jindy jsou to osobní zájmy nebo peníze. Řadoví vojáci mají v Kolumbii základní plat kolem 400 dolarů měsíčně, což je v přepočtu asi 8,5 tisíce korun. Na Ukrajině má ale každý příslušník ozbrojených sil, bez ohledu na státní občanství, nárok na měsíční plat až 3300 dolarů (70 tisíc korun), což je osmkrát tolik. Mají nárok za odškodnění při zranění a rodiny dostanou přes 400 tisíc dolarů (8,5 milionu korun), když zemřou.
Někdy je to pak kombinace více důvodů. "Jsem Kolumbijec, je mi 27 let. Moje vojenská kariéra profesionálního vojáka začala v Kolumbii. Dělám to, abych pomohl ukrajinskému lidu a také abych pomohl své rodině a zajistil si ekonomický příjem," řekl TSN bojovník Di Oscar.
Zahraniční vojáci ovšem bojují i na druhé straně, tedy za Rusko. Aktuálně.cz nedávno přineslo příběhy zajatého Čecha Jakuba Jurčagy či Američana Dereka Huffmana, další cizí státní příslušníci ovšem pocházejí ze Severní Koreje, Číny, Íránu, Kolumbie, Keni a Ghany.
