Tváře odvahy a bolesti: čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu

Kyjev, 25. dubna 2025: Kostiantyn Byček sedí v nemocnici s tváří plnou ran po ruském útoku.

Mariupol, 9. března 2022: těhotnou ženu s rozdrcenou pánví odvážejí z vybombardované porodnice, do jiné už nedojela.

U Kreminné, 9. března 2023: raketomet „Grad“ pálí další salvu na nepřátelské pozice.

Bobrovycja, 4. října 2024: žena v hlubokém žalu při pohřbu padlého vojáka Ihora Kusohčeka z brigády Azov.

Irpiň, 5. března 2022: davy lidí se ukrývají pod zničeným mostem přes řeku Irpiň.

Kostjantynivka, 6. září 2023: voják křičí na zdravotníky mezi troskami tržiště zasaženého ruskou raketou.

Kyjev, 12. března 2024: sníh tiše zakrývá fotografii padlého vojáka na pamětním místě v centru města.

Buča, 3. dubna 2022: žena prochází ulicí plnou vraků ruské vojenské techniky po bojích na přístupu do hlavního města.

Andrijivka, 16. září 2023: ukrajinský voják kráčí spáleným lesem.

Avdijivka, 17. března 2023: policista se kryje před hořícím domem po ruském náletu.

Kyjev, 24. dubna 2025: záchranáři nesou zraněnou ženu z trosek domu zničeného ruským náletem.

Charkov, 25. března 2022: muž zachraňuje z hořícího obchodu poslední zbytky svého majetku.

Cherson, 24. listopadu 2022: zraněná žena je transportována do bezpečí.