Michal Tittl si splnil svůj dětský sen, když se stal na pražském letišti hasičem. Jenže po dvou letech začal mít zdravotní problémy a lékaři mu oznámili, že trpí zvláštní formou rakoviny krve. Nutně potřeboval dárce, začal boj o holý život. Do registru dárců krvetvorných buněk začaly kvůli němu vstupovat desítky hasičů.
Památkově chráněný železniční most na pražské Výtoni je v dezolátním stavu. A zatímco Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) usiluje o to, aby most byl památkové ochrany zbaven, památkáři bojují za jeho záchranu. Stejně k ocelové konstrukci z počátku minulého století přistoupili i studenti architektury. Původní mostní strukturu zachovali přesunutím na jiné místo. Výběr jejich projektů si můžete prohlédnout v galerii.
Omlazovací špenát, cestování v čase díky noční košili, děti narozené jako staříci, kteří postupně mládnou, či čarodějný svět, do něhož se leze studnou. To byly nápady z filmů a seriálů režiséra Václava Vorlíčka. Takřka fenoménem se také v Německu stala Vorlíčkova pohádka Tři oříšky pro Popelku. Oblíbený tvůrce zemřel před pěti lety ve věku 88 let. Připomeňte si jeho nejlepší snímky.
Již 35 let mají pacienti, kterým selhalo srdce, šanci na záchranu života. Lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny jako první v tehdejším Československu 31. ledna 1984 úspěšně transplantovali srdce. Prvním pacientem byl 44letý Josef Divina, který žil s novým srdcem celých 13 let. Historicky třetím v pořadí a zároveň v současnosti nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v České republice je dnes již 83letý Rudolf Sekava.
Knížku A taky jsem vařila u Werichů křtila jejich někdejší hospodyně Eva Tůmová přímo na místě činu - ve Werichově vile na Kampě. Křtil ji také Jiří Werich Petrášek, nemanželský syn populárního umělce. Ten ve vile nikdy nebydlel. Veřejnosti neznámá matka ho odložila do kojeneckého ústavu, zde se ho ujala rodina Petráškových.
Česko si připomíná čin Jana Palacha, který se přesně před půl stoletím upálil na protest proti komunistickému režimu, sovětské okupaci a pasivní občanské společnosti. Podívejte se, jak to vypadalo na místech událostí padesát let starých. Galerie je aktualizovaná o fotky z večerního pochodu několika tisíc lidí centrem hlavního města.
Zima ani letos nezastavila recesisty po celém světě, kteří si v lednu dopřávají tradiční jízdu metrem bez kalhot. První happening proběhl už v roce 2002 v New York City a za tu dobu se rozšířil do desítek metropolí včetně Prahy. Před třemi roky se akce poprvé zúčastnili i lidé v moskevském metru, kde se jízda ve spodním prádle nesetkala s pochopením a účastníky vyšetřovala policie. Smyslem každoročního lednového cestování MHD v trenkách a kalhotkách je pobavit běžné cestující. Podívejte se na fotky recesistů z New Yorku.
Revitalizace náměstí, nový most, ale i stavba domova důchodců. Nejen tyto projekty představí výstava s názvem Praha zítra? v multifunkčním prostoru Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Celkem 76 projektů v různých stadiích přípravy od prvních nápadů až po ty, které se momentálně dokončují, vybral architekt a popularizátor architektury Adam Gebrian. Prohlédněte si výběr 11 z nich, které v budoucnu ovlivní podobu Prahy.
V příštím roce začne v Praze v areálu mezi autobusovým nádražím Na Knížecí a vlakovým Smíchovským nádražím stavba obřího developerského projektu Smíchov City. Už nyní je v prostoru téměř vše srovnáno se zemí. Dávno zmizely železniční budovy a koncem roku i železniční koleje. Smíchov City nabídne bydlení, obchody, restaurace a bary i kanceláře, nové sídlo zde bude mít Česká spořitelna a coby o své nové adrese o tomto místě přemýšlí i pražský magistrát.
Na pražském Žižkově stojí unikátní betlém, kde místo koledníků najdete proslulé osobnosti této proslulé čtvrti. Autorem je výtvarník Richard Pešek spolu se studenty Střední uměleckoprůmyslové školy na Žižkově náměstí. Chtěli vzdát hold všem slavným obyvatelům této pražské čtvrti i fiktivním postavám, které se tu vyskytují. Betlém je stylizován do 20. let 20. století a jeho atmosféru dokresluje, že se tu střídá den a noc. Podívejte se.
Zhruba 200 lidí v úterý v podvečer šlo z náměstí Václava Havla v centru Prahy na Hradčanské náměstí v pochodu s názvem Srdce na Hrad 2018. Akce se konala v den sedmého výročí úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla a měla připomenout jeho odkaz. Účastníci nesli velké molitanové srdce pokryté růžovou látkou a došli s ním k pomníku Tomáše Garrigua Masaryka, kde zazněla česká hymna a projevy politika Daniel Hermana, režisérky Olga Sommerové nebo tlumočníka Hayata Okamury.
"Mít v pumovnici jen dvě bomby a oběma za doslova strašných povětrnostních podmínek, hustého deště a v úporné palbě z Alsteruferu tuto manévrující loď trefit, to byl skutečně mimořádný výkon hodný opravdového mistra," hodnotí historik Jiří Rajlich potopení nacistické lodi Alsterufer československými letci. Připomeňte si ojedinělou akci, od níž uplyne 27. prosince už 75 let, sérií snímků člena posádky, bočního střelce Josefa Koska.
Záběry z připravovaného dokumentárního filmu Petra Jančárka, v němž zachytil poslední více než dva roky života Václava Havla. Premiéru by měl mít snímek příští rok před 30. výročím sametové revoluce.
V Praze ho skauti znali jako Pavla Cifku, Američané jako Paula Dycka a jeho milovaní indiáni jako Duhovou ruku. Stal se přítelem Siouxů a vzal si dceru jejich šamana. Vypracoval se na uznávaného malíře a největšího odborníka na indiány z oblasti Velkých prérií. Vlastnil největší sbírku artefaktů tamních původních obyvatel na světě, včetně zbraní účastníků slavné bitvy u Little Bighornu. Štěstí mu přálo, desítky unikátních předmětů archeologové našli v jeskyních přímo na jeho rozlehlém pozemku.
Elektrické bedýnky, počítače, sem tam i klasické nástroje, které ale vyluzují zvuky, jež mohou být sluchu i duši nepříjemné. A pak taky klarinetisté jezdící výtahem, dechaři na ochozech Veletržního paláce a videomapping na zdech. Výrazné osobnosti mladé české skladatelské generace propojily své vize světa 22. století v unikátním site-specific projektu. Předvedli je 10. prosince ve Veletržním paláci. Podívejte se, jak to vypadalo.
Odvážní bratři Jan a Oldřich Bláhovi mezi lety 1922 a 1929 podnikli dobrodružnou cestu kolem světa. Vyrazili téměř bez prostředků, odhodláni živit se nádenickou prací. Nejvíce času strávili v Kanadě a USA, kde se z nich stali zálesáci a trapeři. Všude šířili slávu Československa a skautského přátelství.
Projděte si ojedinělý život George Bushe staršího, 41. prezidenta USA, jenž zemřel 30. listopadu 2018 v Houstonu.
Ze dřeva, kovu, udržované nebo zchátralé. Jan Vrabec za posledních sedm let zachytil podobu tisícovky autobusových zastávek z celého Česka. Záliba, která původně začala nevinnou fotku jeho syna, se přeměnila ve sběratelskou vášeň a nakonec i knihu Zastávky, která vyšla na konci října. "Hodně nových zastávek mi připadá vyloženě nudných a sterilních. Proto budu mít vždycky radši ty staré plechové," říká.
Výstava Retro zima za socíku v pražském Tančícím domě se věnuje zimě a vánočním svátkům v 70. a 80. letech minulého století. Expozice Jany Sommerové a Nadi Klempířové nabízí 1300 předmětů ze soukromých sbírek, barrandovských ateliérů i archivů České televize. Podívejte se na ukázku z výstavy, která potrvá do 3. března.
Fotograf a novinář Tomáš Vocelka získal za soubor snímků Pod pražskými věžemi prestižní cenu Czech Press Photo v kategorii Pražské proměny. Z věží nemířil na známá gotická a barokní panoramata, ale přímo dolů, do ulic. Zaznamenal geometrické linky dopravního značení, provoz, cyklisty proplétající se mezi auty, protože to vše odráží pravou, každodenní tvář města.
