Ponižující zacházení s dětmi v ústavní péči zjistil v několika dětských domovech a výchovných ústavech zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm. Šlo o facky, klečení u zdi či výhrůžky. V některých případech proto Schorm podal trestní oznámení na zaměstnance ústavů. Kancelář ombudsmana to oznámila v úterý.
Naposledy mě matka fyzicky napadla, když mi bylo 30 let. Držela jsem v ruce svého sedmiměsíčního chlapečka a v duchu si říkala, že to snad ani není možné. To je střípek výpovědi, s nímž se do debaty o fyzickém trestání dětí rozhodla vstoupit i spolupracovnice Aktuálně.cz. Redakce se její zpověď kvůli dodnes trvajícímu traumatu rozhodla zveřejnit anonymně.
I lehké plácnutí přes zadek při výchově dítěte nezůstává bez následků. “Ono to má sice okamžitý efekt, zafunguje to a dítě většinou přestane s tou činností, ale má to závažné dlouhodobé dopady,” upozorňuje ředitelka Centra Locika Petra Wüsnchová s tím, že i nepatrný tělesný trest dá dítěti signál, že by rodič mohl přitvrdit a minimálně to v něm zanechá vůči rodičům ambivalentní pocity.
Poslankyně za KDU-ČSL Nina Nováková navrhuje vypustit pasáž o nepřijatelnosti fyzických trestů na dětech z novely občanského zákoníku, na které se shodla koalice. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že plácnutí přes zadek ve výchově může fungovat. Nemá ale na mysli opakované tresty. Mluví i o tom, že ustanovení může být zneužitelné a narušit normální vztahy v rodině.
Narážení na kůl, lámání kolem nebo vaření zaživa. I když si lidskou vynalézavost spojujeme s pozitivními přínosy, historie je o dost temnější. Lidstvo svou invenci použilo k zdokonalení dovedností, které mu nejdou k užitku. Například k efektivním popravám, galerie dějiny usmrcovaní přináší.
Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu zákona, která označí fyzické a psychické tresty dětí za nepřijatelné. Postihy rodičů třeba za výchovné pohlavky ale nezavádí. Smyslem zákona má být, aby si rodiče sami uvědomili, že je vhodnější na neposlušné dítě zareagovat jinak. Česko je jednou z posledních evropských zemí, kde podobná úprava chybí.
V Česku je stále několik skupin obyvatel, jejichž lidská práva nejsou zcela ochráněna, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Klára Šimáčková Laurenčíková, která je od května vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Podle ní chybí například výslovný zákaz fyzických trestů dětí anebo dostupná péče pro seniory, která výrazně omezuje možnost prožití kvalitního a důstojného stáří.
„Má to být o určité míře svobody rodičů, kteří jsou zodpovědní za výchovu svých dětí. I já vidím, že u každého dítěte funguje trochu něco jiného. Nechci rodičům říkat, jestli pohlavek v mezní situaci je, nebo není špatná výchova,” odmítá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka kritiku za svoje výroky o fyzických trestech.
Až bude nějaký otec či matka v tramvaji fackovat dítě a jiný pasažér ho/ji napomene, ať to nedělá, může odseknout: Ministr Jurečka taky pohlavkuje... Nebo: Vláda s tím souhlasí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo do svého názvu dostat také termín rodina. Právě na tuto oblast se chce nový ministr Marian Jurečka soustředit. Plánuje například zatraktivnění částečných úvazků. Naopak nechce po vzoru jiných států zákonem výslovně zakázat fyzické trestání dětí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že sám je rád, že od rodičů v pravý okamžik facku dostal.
Každý tu větu dobře zná. „Já jsem úplně klidný!“ ozývá se v domácnostech, když se schyluje k hádce. V takové chvíli je podle psychologa Davida Čápa lepší vyklidit bitevní pole, aby se vlna frustrace nevyvalila ven. V kurzech Zvládání vzteku to učí muže, kteří nejdou pro ránu daleko, ale i ty, co v sobě vztek dusí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, co dělat, aby ve společnosti násilí ubývalo.
Česko by mělo zvážit zákaz fyzických trestů u dětí, řekla ombudsmanka Anna Šabatová na konferenci k 30. výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) uvedla, že by se k případnému zákazu klonila, záleželo by ale na jeho formulování v legislativě.
Není potřeba, aby dítě cítilo, že prohrálo. Rodič by měl svoji moc využívat k tomu, aby do výchovy vnesl vyspělejší přístupy mezilidských vztahů, a ne aby díky tomu získal jen to, co zrovna potřebuje, míní terapeut a lektor kurzů Výchovy bez poražených Jan Vávra. Dítěti se snažím naslouchat, když mu dám pohlavek, tak jen ukážu, že jsem silnější, říká. Rodičovství máme tendenci buď reprodukovat tak, jak jsme ho sami zažili, nebo dělat úplný opak, ale ani tahle snaha nefunguje, dodává.
Dříve bylo součástí výchovy, že se mlátily i ženy, že je třeba je vychovávat, dnes je to mimo normu. Když rodiči ujedou nervy a dítě plácne, tak si to nemusí do konce života vyčítat, radši bych dal dítěti na zadek, než abych se mu vysmíval, slovní napadání je ještě horší, zákon nemá smysl, vzdělávání je cesta. Rodič musí být silnější než to dítě, musí vyhrát a musí docílit svého, nejsou situace, kdy by fyzický trest dítěte měl smysl, říká dětský psycholog Václav Mertin. Prý děti pak přebírají agresivitu od rodičů v dospělosti. Dodává, že by se rodiče při výchově neměli bát chválení.
Zahraniční úřady odebraly od roku 2010 z rodin 338 českých dětí. Nejvíce případů bylo v Británii, následovalo Německo či Norsko. Vyplývá to z údajů Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Přibližně dvě pětiny odebraných dětí se vrátily zpět do rodin. Častým důvodem odebírání bývá hlavně ohrožení dítěte, týrání či pouhé podezření, jelikož v některých evropských zemích zákony zakazují fyzické tresty dětí.
Pokud dovolíme fackovat žáky a žákyně, pak ať se soudy vrátí k praxi, jež umožňovala vyplatit dospělému sto ran lískovkou.
Prezident Miloš Zeman při návštěvě Libereckého kraje uvedl, že velmi podrobně sleduje řešení případu šikany na pražské průmyslové škole Na Třebešíně, kde šikanovaná učitelka zemřela. On sám by se fyzickým trestům ve školách nebránil. "Mohou lecčemu zabránit," řekl. Při diskusi s občany připomněl také učitele z filmu Obecná škola Igora Hnízda. Ten byl svými fyzickými tresty známý. O tom, jestli ředitel školy Na Třebešíně zůstane dál ve vedení průmyslovky, by měla ve čtvrtek rozhodnout Rada hlavního města Prahy.
Fyzický trest ve škole akceptovatelný není, ale může se to stát, říká dětská psycholožka Masáková. Dodává, že dřív když žák poničil plot, tak ho natřel, dnes neví, jestli bychom neporušili jeho práva.
Jak se srovnává moderní hyperprotektivní společnost s Mikulášem a čertem? Má smysl strašit děti?
Za fyzické trestání dětí by mělo hrozit trestní stíhání, navrhuje šéfka úřadu
