Aukce paláce Broadway v centru Prahy skončila úspěšně, zájemce nabídl vyvolávací cenu 878 milionů korun. Znamená to nejvýnosnější prodej, který Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uskutečnil. Majetkový úřad nyní nabídne současnému nájemci nemovitosti nabídnutou cenu dorovnat. Pokud tak nájemce neučiní, získá palác vítěz aukce, řekla mluvčí Tereza Frančová.
Na jihovýchodním svahu pražského Barrandova, kde kličkujete mezi elegantními vilami, stojí dům, kterému se říkávalo Indiánská loď. Před sedmi lety se vila znovuzrodila, a to díky citlivé rekonstrukci spojující minulost, přítomnost i budoucnost. A není divu, že její tvary evokující trup velké dřevěné lodi plující krajinou i po téměř devadesáti letech dokážou okouzlit každého, kdo projde kolem.
Funkcionalistická Volmanova vila v Čelákovicích u Prahy se letos v srpnu stane opět kulisou inscenace Malvína divadelního spolku Pomezí. Imerzivní představení, na které právě začal předprodej, je další formou, jak mohou lidé nahlédnout do interiérů jednoho ze skvostů moderní meziválečné architektury. Spolek Volmanova vila vedle toho láká na koncerty a komentované prohlídky objektu.
Z řadového ševce se vypracoval na krále obuvnického průmyslu. Zaměnitelné valašské maloměsto povýšil na moderní průmyslovou metropoli. Od okamžiku, kdy Tomáš Baťa položil základy svého podnikatelského impéria, v září uplyne 130 let. Příběh firmy dobře ilustrují architektonické dominanty, které v rodném Zlíně spolu se svým nevlastním bratrem Janem Antonínem zanechali. Vydejme se po jejich stopách.
Dříve Sevastopol, dnes Palác Brodway. Dům Na Příkopě, který ve 30. letech minulého století navrhli architekti Bohumír Kozák a Antonín Černý, je na lukrativní adrese a nese status největší funkcionalistické památky v centru Prahy. Vlastnit ho ale nikdo nechce. Stát se ho snaží prodat už od roku 2021 a ani na letošní šestý pokus, kdy šel s cenou o sto milionů korun dolů, ho neudal.
Pozoruhodná stavba na pražském Žižkově patří mezi ukázkové příklady meziválečné avantgardní architektury. Dům Radost navrhli mladí projektanti Karel Honzík a Josef Havlíček na přelomu 20. a 30. let minulého století a uplatnili tak nejnovější dobové poznatky. Tehdy proto vznikla nadčasová budova, která i dnes překvapí svou promyšleností.
Patří k dominantám české architektury a dobře známá je i v zahraničí. Brněnskou Vilu Tugendhat navrhl v roce 1928 architekt Ludwig Mies van der Rohe pro průmyslníka Fritze Tugendhata a jeho ženu Gretu. Budova na Černých polích je unikátní svou konstrukcí, prostorovým uspořádáním, vybavením interiéru i začleněním do přírody.
Funkcionalistický hotel v centru Brna od architekta Bohuslava Fuchse stále láká hosty nejen svou jedinečnou architekturou. Největší zajímavostí na Hotelu Avion, který vznikl roku 1928, je parcela, na které stojí. Má totiž pouhých osm metrů. Původně na místě stával klasicistní dům s malým vnitřním nádvořím. Fuchs proto musel vymyslet úsporné řešení, jak prostor na hotel předělat.
Slavná kavárna Era na Černých polích v Brně sídlí v drobné nenápadné budově od architekta Josefa Kranze z roku 1927. Po architektonické stránce jde o velmi zajímavý příklad funkcionalismu, který byl ovlivněný poetickou architekturou avantgardního hnutí De Stijl z Holandska. Po několika letech chátrání se v roce 2011 stavba dočkala rekonstrukce. Získala tak zpět svou původní funkci i podobu.
Hradci Králové se přezdívá Salon republiky. Právem. Kromě impozantních budov, jakou je například Muzeum východních Čech, či nápaditých architektonických zajímavostí, jakou je Gočárovo schodiště, oplývá množstvím pozoruhodných vil. Z nich vyčnívají zejména ty, které vyznávající modernu či funkcionalismus. Tyto domy se zařadily mezi to nejlepší, co v první třetině 20. století v zemi vzniklo.
Nová radnice Ostrava se nachází v centru města na Prokešově náměstí. Projekt vznikl ve 20. letech minulého století na základě architektonické soutěže, kterou vyhrál brněnský architekt Vladimír Fischer. Jedná se o největší radniční komplex České republiky. Nyní je sídlem Statutárního města Ostravy, Moravskoslezské vědecké knihovny, pobočky České spořitelny a turistického informačního centra.
Stánek umění od architekta Otakara Novotného je funkcionalistický komplex staveb vybudovaný na místě bývalých Šítkovských mlýnů v letech 1928–1930. Za původním secesním návrhem stojí Jan Kotěra, pozdější podobu ve stylu art deco má na starosti Josef Gočár.
Pražské Bubny jsou bývalá obec, která se v 80. letech 19. století spojila se sousedními Holešovicemi a stala se součástí tzv. Velké Prahy. Od té doby byla tato lokalita systematicky zastavována bloky činžovních nebo družstevních domů. Autory staveb byli především architekti židovského původu, kteří zde žili.
Jedna z největších pražských staveb, Veletržní palác, vznikla v meziválečném období. Jedná se o skvost české funkcionalistické architektury. Původním záměrem bylo postavit budovu, kde se budou konat veletrhy, od roku 1976 zde sídlí Národní galerie Praha.
Školní areály architekta Josefa Gočára v Hradci Králové patří k mimořádným urbanistickým i architektonickým dílům 20. let minulého století. Čím stavby ve stylu takzvaného holandského racionalismu vynikají? Podívejte se na další díl Skrytých pokladů architektury Zdeňka Lukeše.
Území, kterému se říká Baba, najdeme v Dejvicích. Jedná se o místo s impozantní vyhlídkou na město. V letech 1931 a 32 tady Svaz československého díla, které propagovalo moderní formy bydlení, nechalo vystavět tzv. výstavní kolonii. Jednalo se o urbanizační projekt, kde si zájemci mohli vybrat dům a ten si koupit, anebo si podle vybraného objektu nechat postavit vlastní sídlo.
Laichterův dům na okraji Riegrových sadů na pražských Vinohradech je vrcholnou stavbou architekta Jana Kotěry. Dům ve stylu moderny postavil pro svého kamaráda, nakladatele Jana Laichtera, jako zázemí pro nakladatelství a vlastní bydlení.
Pedagogické působení architekta Jana Kotěry, čelného představitele české moderní architektury, přibližuje výstava na UMPRUM v Praze. Jmenuje se Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole, jak se škola dříve jmenovala, a potrvá do 19. února. Připomeňte si v této infografice život a dílo “zakladatele moderní české architektury”.
Kousek odtud se táhne třída Milady Horákové a ústí výjezdy z tunelu Blanka, za rohem vede železniční trať. Přesto je v luxusní vilové čtvrti v jižní části Bubenče klid. Honosné rodinné domy v místě ohraničeném ulicemi Pod Kaštany, Korunovační a tratí směřující na Kladno, začaly vznikat na přelomu 19. a 20. století. V žádné jiné pražské čtvrti není taková koncentrace zvučných jmen jako právě tady.
K vile Tugendhat či domu Low-Beerů se brzy zařadí i funkcionalistický byt, který nedávno objevil zastupitel Michal Doležel v centru Brna. Interiér z 30. let minulého století je od začátku komunismu v majetku města a vystřídalo se v něm několik nájemníků. Přesto to uvnitř působí, jako by se v něm zastavil čas. Dobu přečkalo původní vybavení, jako je krb, úložné prostory i podlaha. Podívejte se.
Bydlet v ulici Černopolní v Brně něco znamená. Prestižní adresu znají lidé z celého Česka, a to hlavně díky vile Tugendhat. Rezidenční čtvrť, která začala vznikat před první světovou válkou, skrývá ale i další méně známé poklady, jako je například čtyřpatrový dům s benátskými žaluziemi a parapety z mramoru. Nemovitost z 40. let v těsném sousedství nejslavnější vily je teď na prodej, podívejte se.
Stát na třetí pokus prodal vilu na pražském Barrandově, kterou navrhl architekt Max Urban pro Miloše Havla, strýce prvního českého prezidenta Václava Havla. Nový majitel koupil funkcionalistický dům v ulici Lumiérů v dražbě za 21,9 milionu korun. Informoval o tom server HlídacíPes.org.
Desítky tisíc žáků a studentů zamířily tento týden zpět do školních lavic. Mnozí z nich dochází každý den do architektonických skvostů postavených v uplynulých stoletích. Obecní a měšťanské roubené školy postupně vystřídaly několikapatrové budovy se zdobenými fasádami, které v lidech vzbuzovaly úžas. Později začalo hrát roli světlo, prostor a důraz se kladl i na funkci budovy. Podívejte se na příklady nejkrásnějších škol v Česku.
Rekonstrukce Barrandovských teras se opozdí kvůli rozsáhlým pracím na funkcionalistické historické budově z roku 1928 i kvůli komplikovanému podchycení svahu pro stavbu nové budovy komplexu. První hosté si v jedné z plánovaných restaurací na místě, kde se ve 30. letech 20. století scházela pražská smetánka i herecké hvězdy, objednají jídlo nejdříve za dva roky. Podívejte se, jak zatím probíhá rekonstrukce.
Funkcionalistická budova bývalých Elektrických podniků v Praze, která je chráněna jako kulturní památka, byla až do konce letošního října centrem umělců a kreativců. Zázemí zde našla řada architektů, grafiků, ale i The Chemistry Gallery. Nyní je budova prázdná a má projít rekonstrukcí. Právě ta by měla být podle historika architektury Jakuba Potůčka vedena citlivým způsobem, který by stavbě vrátil zašlý lesk. "Jde o vskutku mimořádné dílo funkcionalistické architektury. Je to tak významná stavba, že její hodnotu lze srovnávat s těmi nejsmělejšími stavbami v kontextu celé evropské scény," vysvětluje s tím, že bez větších stavebních zásahů může fungovat jako moderní polyfunkční budova.
Do černého zahalil loni v listopadu svoji funkcionalistickou vilu v Praze na Petřinách její majitel Jiří Šalda. Netradičním způsobem tak protestoval proti tomu, že mu ji úřady zakázaly zbourat, přestože s tím původně souhlasily. Minulý týden však ministerstvo kultury po zásahu šéfa resortu Daniela Hermana rozhodlo, že vila není tak cenná a kulturní památkou se nestane. Postup úřadů, které mění neustále stanoviska, podle Hermana "podrývá důvěru v systém památkové péče". Šalda tak může pokračovat v plánech na její zbourání a postavení nového domu na stejném místě.
