Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za pomoc k teroristickému útoku a financování terorismu odpyká 14,5 roku ve vězení. Muž v úterý uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, kterou následně potvrdil pražský městský soud. Shehadeh byl již loni pravomocně odsouzen za podobné činy k desetiletému trestu, toto rozhodnutí ho tedy o 4,5 roku prodlužuje.
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh se bude u soudu zodpovídat z terorismu. Chtěl se v Sýrii přidat k teroristické organizaci, která bojovala proti tamější vládě. Svému známému pak umožnil se k teroristům připojit. Vyplývá to z obžaloby, kterou deník Aktuálně.cz získal. Shehadeh už si v minulosti za podobné zločiny vyslechl pravomocný trest deseti let vězení.
Bývalý pražský imám Samer Shehadeh si za účast na teroristické skupině a financování terorismu odpyká deset let ve vězení. Trest mu potvrdil odvolací Vrchní soud v Praze. Samerovu bratru Omarovi uložil trestní senát jedenáctileté vězení, Samerova švagrová Fátima Hudková má za mřížemi strávit šest let. Manželé jsou však stíháni jako uprchlí, soud vynesl rozsudek v jejich nepřítomnosti.
Státní zástupce Marek Bodlák navrhl potrestat bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha deseti lety vězení. Podle něj se podařilo prokázat, že Shehadeh pomohl svému bratrovi Omarovi a jeho družce Fátimě Hudkové odejít do Sýrie a přidat se k teroristické organizaci an-Nusra. Zároveň skupině poslal finance vybrané na sbírkách v Česku. Shehadeh se přiznal, jednání však nepovažuje za trestné.
V provincii Idlíb na severozápadě Sýrie se vyskytuje ještě kolem 10 tisíc ozbrojených islamistů z řad radikální fronty an-Nusra a al-Káidy. Odhad ve čtvrtek zveřejnil zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura, podle kterého takovéto množství "teroristů" je zapotřebí ještě porazit. Již několik týdnů se spekuluje, že se syrská armáda chystá s ruskou vzdušnou podporou k ofenzivě v oblasti, kterou kromě radikálních skupin ovládají také umírněnější oponenti Damašku. De Mistura označil za nezbytné, aby se v očekávaném střetu jak syrské vládní síly, tak bojovníci an-Nusry vyvarovali použití chemických zbraní. Řekl, že obě strany mají zásoby chloru, který jsou s to použít k bojovým účelům.
Zabere další porce strašení? Kandidát na Hrad Jiří Drahoš opakovaně ujišťuje, že není žádný "vítač", nemá sebemenší pochopení pro terorismus.
Německá policie v pondělí zadržela syrské bratry ve věku 39, 41, 44 a 51 let, které podezírá z napojení na teroristickou organizaci Al-Káida. Přinejmenším dva z nich podezírá, že jako členové organizace Fronta dobytí Sýrie vyháněli z území pod její kontrolou obyvatele loajální syrskému režimu a rabovali jejich domy.
Asi padesát zraněných bojovníků radikální Fronty dobytí Sýrie bude evakuováno z palestinského uprchlického tábora Jarmúk v Damašku do provincie Idlib. Dohodla se na tom syrská vláda a povstalci. O dohodě informovala libanonská televize Al-Manar, která má blízko k hnutí Hizballáh.
Útok na evakuační konvoj u Aleppa, při kterém v sobotu zemřelo na 126 lidí, provedla podle syrského prezidenta Bašára Asada Fronta dobytí Sýrie (dřívější An-Nusra). Uvedla to libanonská televize Al-Majadín. K sebevražednému atentátu se však zatím nikdo oficiálně nepřihlásil. Fronta dobytí Sýrie vznikla letos v lednu z bývalé fronty An-Nusra a nyní je součástí aliance radikálů Tahrír aš-Šám. Atentátník v sobotu odpálil vůz plný výbušnin v blízkosti asi 75 autobusů, v nichž byli hlavně šíitští civilisté. Konvoj byl součástí evakuace, která začala v pátek a v jejímž rámci se přemisťují civilisté a opoziční bojovníci ze čtyř obléhaných lokalit.
Ruští vyšetřovatelé prohledávají několik adres ve městě Petrohrad. Tím v pondělí otřásl teroristický útok v metru, kdy zemřelo 14 lidí. Tajné služby ve středu zatkly sedm přistěhovalců ze Střední Asie. Podezírají je, že verbovali své krajany do řad teroristických organizací Islámský stát a An-Nusra. Prověřují také možné spojení mezi útočníkem a těmito lidmi. Podle ruských médií není vyloučeno, že měl atentátník společníky.
Radikálové z teroristické organizace Islámský stát kladou velký důraz na propagandu na internetu. Videa, která na internetu zveřejňují, mají dobrý střih a záběry přímo z bojiště. Divák se tak může s hrdiny snadno ztotožnit. Místo draze vybaveného studia přitom extremistům stačí dobrý počítač a schopný grafik. To vše pak silně propagují kampaněmi na sociálních sítích. Propagandu současných džihádistů představuje i dokument "Kyberdžihád" režiséra Hanse Busstry, který se v Česku nedávno objevil na festivalu Jeden svět.
Syrská armáda v pondělí zaútočila na pozice povstalců na východě metropole Damašku. Odrazila tak útoky z neděle, kdy rebelové bojovali hlavně v oblasti čtvrti Džobár. Podle agentury AP povstalci použili podzemní tunely i sebevražedné atentátníky.
V Německu momentálně vědí o zhruba 570 lidech, kteří by mohli chystat atentát a jsou bezpečnostní hrozbou. Asi 90 z nich je právě ve vazbě. Podle německých kriminalistů se země musí připravit na růst těchto čísel i kvůli méně častým vojenským úspěchům islamistů v Sýrii nebo Iráku. Lidé, kteří tam odešli bojovat po boku džihádistů, se totiž čím dál více vracejí zpátky do Německa.
Na pomezí provincií Idlib a Aleppo na severu Sýrie se v úterý rozpoutaly boje mezi několika povstaleckými skupinami. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci sleduje z Británie, boje začaly brzy rány a pokračovaly ještě odpoledne. O život při nich přišla pětičlenná rodina. V bojích se střetli nejprve členové Fronty dobytí Sýrie - bývalé fronty An-Nusra napojené na teroristickou síť Al-Káida - a povstalecké skupiny Džajš al-Mudžáhidín. Fronta dobytí Sýrie podle SOHR viní tuto skupinu, že poskytovala informace o jejích pozicích koalici, která bojuje proti radikálům. K bojům se připojila také skupina Ahrár aš-Šám která má silné zastoupení v Idlibu.
Sýrii bude v mírových rozhovorech zastupovat vyslanec při OSN Bašár Džaafarí a vojenská delegace. Oznámila to agentura AP. Jedna z hlavních opozičních skupin Ahrár aš-Šám však oznámila, že se jednání v Kazachstánu nezúčastní kvůli tomu, že příměří není dodržováno. Jednání se zúčastní Rusko, Turecko a Írán, dalšími možnými účastníky jsou Saúdská Arábie a Katar. Zatím není jasné, zda budou zástupci obou stran jednat přímo, nebo pomocí prostředníků
Podle prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina podepsali povstalci se syrskou vládou dohodu o příměří. Garanty dohodnutého klidu zbraní jsou Rusko a Turecko. Damašek i rebelové jsou prý rovněž připraveni zahájit mírová jednání. Součástí příměří nebudou kurdské milice YPG.
Vraždu ruského diplomata Andreje Karlova v Ankaře má na svědomí teroristická organizace Armáda dobytí (Džajš al-Fatah). Tvrdí to egyptský tisk, podle něhož se extremisté z této islamistické aliance k činu přihlásili. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že by se mělo počkat spíše na závěry vyšetřování než podléhat různým teoriím.
Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.
Syrská vláda otevřela humanitární koridor, kterým mohou povstalci a civilisté opouštět obléhané oblasti na východě města Aleppo. Informovala o tom agentura AP. Místní obyvatelé se ale nechali slyšet, že množství z nich nemá v plánu odejít, protože neexistují žádné záruky, že evakuovaní nebudou zadrženi vládními silami. Televizní stanice Majádín vysílala přímý přenos z klíčové silnice Castello. Na záběrech byly vidět buldozery, které komunikaci zpřístupnily, a následně autobusy a sanitky připravené pro evakuované. Přestávku v bojích v Aleppu oznámilo Rusko. Cílem je umožnit evakuaci civilistů a bojovníků, včetně těch zraněných. Rebelové nabídku odmítli.
Jedna z nevládních organizací oznámila, že nejméně dvě barelové bomby dopadly na největší nemocnici ve východním Aleppu. V útocích na povstalce tam pokračují letadla ruské a syrské armády. O Aleppo se intenzivně bojuje od minulého čtvrtka a od té dob tam přišlo podle Světové zdravotnické organizace z život přes 330 lidí. Syrská armáda ohlásila další postup, ale povstalci to popřeli.
Rusko posílilo svou leteckou základnu Hmejmím v Sýrii o několik bombardérů Su-24 a Su-34. Znásobilo tak podporu syrské armády poté, co na začátku minulého týdne zkolabovalo příměří. Syrský režim spolu se svými spojenci minulý týden obnovil boje ve východním Aleppu, kde zahynulo přes 300 lidí. Rusko se do syrské války zapojilo přesně před rokem. Při jeho náletech zahynulo na 9 tisíc lidí.
Prodloužení příměří v Sýrii o dalších 48 hodin podporuje Rusko i Spojené státy. O příměří spolu telefonicky hovořili ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry. Během dosavadního klidu zbraní, který začal platit v pondělí večer, však bylo příměří porušeno asi šedesátkrát především opoziční skupinou Ahrár aš-Šám a dalšími povstaleckými hnutími. Syrské vládní síly jejich útoky neopětovali. Žádný civilista ani bojovník ale během příměří zabit nebyl.
Příměří, které v Ženevě minulý týden dojednaly USA a Rusko, má začít platit od pondělního západu slunce. Bojující strany se do té doby snaží posílit svá postavení a stupňují střety. Příměří s výhradami přijala značná část ozbrojené opozice i režim prezidenta Bašára Asada. Dohoda se ale nevztahuje na teroristické organizace. Vypadla z ní i Fronta dobytí Sýrie, jejíž předchůdkyně Fronta an-Nusrá se až donedávna hlásila k al-Káidě. Umírnění povstalci přitom se zmíněným uskupením mnohdy spolupracují během bojů proti Asadovým jednotkám i proti džihádistům z teroristické organizace Islámský stát.
Velkou povstaleckou ofenzivu zřejmě umožnilo sjednocení sil, které nastalo poté, co se islamistická skupina Fronta al-Nusrá přejmenovala na Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie) a oficiálně se odstřihla od Al-Káidy. Koridorem ale zatím nemohou do východního Aleppa proudit potraviny. Je příliš úzký.
Navzdory několikadennímu příměří pokračují boje o druhé největší syrské město Aleppo. Zahynula třicítka povstalců při snaze znovu získat přístup k silnici zvané Castello. Ta byla jejich jedinou zásobovací trasou, než jim k ní ve čtvrtek syrské vládní síly odřízly přístup.
Radikálové z organizace Islámský stát byli na severu Sýrie ve městě Manbidž odříznuti od cesty na tureckou hranici. V pátek o tom informovala syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). IS má pod kontrolou stále jeden úsek na turecké hranici a vedlejší silnice vedoucí do Turecka, ale podle SOHR jde o méně bezpečné a dostupné trasy, než byla silnice z Manbidže. IS touto trasou zásoboval své oddíly v provincii Rakka, kde má hlavní sídlo.
