Autoportrét mexické malířky Fridy Kahlo se v newyorské aukční síni Sotheby’s ve čtvrtek večer tamního času vydražil za 54,66 milionu dolarů (1,15 miliardy Kč). Obraz nazvaný Sen (Postel) z roku 1940 se tak stal nejdražším v aukci prodaným výtvarným dílem, jehož autorkou je žena.
Obrazy hýřící sytými barvami, husté obočí, láska k mužům i ženám, obdiv k levicovým myšlenkám a také románek se Lvem Trockým. Tím vším je známá malířka Frida Kahlo. Letos uplyne 100 let od těžké nehody, která ji na rok upoutala na lůžko a jejíž následky jí působily celoživotní bolesti. Fyzické utrpení ale svobodomyslnou Mexičanku přivedlo také k malování.
Toužili najít místo, ze kterého vytvoří domov s unikátní atmosférou. Neskromné přání se manželům splnilo a nyní vlastní vícegenerační dům, ve kterém si zrekonstruovali byt. Interiérová designérka Pavlína společně s manželem tíhne k originalitě, proto v bytě hrají prim etno prvky a rostliny. V domě, kde na ně čekaly nelehké dispozice i skrytá místnost, se tak cítí jako na dovolené.
Když Fridu Kahlo dopravní nehoda na dlouho upoutala k nemocničnímu lůžku, začala kreslit svět tak, jak jej sama viděla. Mexická malířka ve svých dílech zobrazovala útrapy i lásku, potraty i porody. Nejvíc ale kreslila sebe samotnou v odrazu nemocničního zrcadla. Frida Kahlo zemřela před 70 lety. Podívejte se na příběh ženy, kterou ani chronické bolesti neodradily od toho, aby žila naplno.
Většina lidí si ze školních lavic pamatuje, kdy se odehrála Velká francouzská revoluce nebo první světová válka. Znáte však i nejznámější malby z těchto období, které zásadně ovlivnily další vývoj výtvarného umění? Vyzkoušejte si, zda se orientujete v nejslavnějších obrazech všech dob a co víte o jejich tvůrcích, včetně několika světoznámých českých malířů.
Když žila Frida Kahlo, fotilo se jen černobíle. Snímky z její pozůstalosti jsou samozřejmě takové, otisk rtěnky na portrétu Diega Rivery se nepočítá. U některých fotografií to ale platit přestává. Portréty mexické malířky se tak silně dostaly do kulturního povědomí, že když se divák setká s černobílým předobrazem, jeho mozek si barvy sám dosadí.
S historikem umění Pavlem Štěpánkem o slavné mexické malířce, která svedla Lva Trockého, fotky svých oblíbenců označovala rtěnkovým polibkem a do konce svých dnů věřila komunismu.
Bolest není romantická, nýbrž nechutná. Věta, která zazní v novém dokumentu o Fridě Kahlo, je pravdivá. Ani režisér Giovanni Troilo ji ale nedokázal tak úplně respektovat. Ve snaze ozvláštnit všeobecně známý, dramatický a bolestí naplněný osud nejslavnější mexické malířky 20. století přidává melodramatické sekvence, bez kterých by se devadesátiminutový film docela dobře obešel.
Na to, že obrazovost moderního světa, mísení uměleckých žánrů a spojení poezie s racionalitou byly typické pro prvorepublikové sdružení Devětsil, poukazuje nová výstava v pražském Domě U Kamenného zvonu. Začala tuto středu, potrvá do 29. března 2020.
Vítězství Viktora Orbána v maďarských volbách si jeho spolupracovníci i provládní novináři vykládají jako signál, že nastal čas obrátit státní kulturu od "levicových a liberálních umělců" ke konzervativním hodnotám. Například recenze na výstavu děl malířky Fridy Kahlo v maďarském listu vyšla pod titulkem "Takto je ze státních peněz podporován komunismus".
Jaké šaty nosila, čím se krášlila, jakou kosmetiku používala a které léky užívala mexická malířka Frida Kahlo? To na dvou stovkách exponátů, jež pochází z jejího rodného domu a zároveň muzea, známého jako Modrý dům, ukáže od června do listopadu londýnské Victoria & Albert Museum na výstavě pojmenované Frida Kahlo: Making Her Self Up (Nalíčená Frida Kahlo). Součástí bude i 22 barevných tehuánských oděvů, náhrdelníků, jež si umělkyně sama navlékala, či barevných korzetů. Podle kurátorky Claire Wilcoxové nabídne výstava unikátní vhled do toho, jak Kahlo chtěla, aby ji svět vnímal. Připomíná také, že “londýnské” předměty ještě nikdy nebyly vystavné mimo Mexiko. Frida Kahlo zemřela v roce 1954.
V poznaňské galerii Zamek je nyní k vidění výstava obrazů mexické malířky Fridy Kahlo (1907-1954) a jejího manžela Diega Rivery. Kurátorka Helga Prignitzová-Podaová využila polského prostředí a ptá se návštěvníků, zda někde nezahlédli mistrovský surrealistický kousek, největší dílo Fridy Kahlo, pojmenované The Wounded Table. Díky rozměrům 2 x 1 metr pro ni byl atypický, na rozdíl od svého muže se totiž věnovala drobnějším formátům. Obraz beze stopy zmizel v roce 1955 po výstavě ve Varšavě. Své tipy mohou návštěvníci házet do modré schránky přímo v galerii. Kahlo a Riveru na výstavě doplňují práce spřízněných umělkyň, fotografky Bernice Kolkové a malířky Fanny Rabelové.
