Díra v ozonové vrstvě, kterou na povrch planety proniká škodlivé ultrafialové záření, se postupně zaceluje. Kromě menšího množství škodlivých látek to také znamená, že se počasí na jižní polokouli vrací po desítkách let do stavu před zásahem člověka.
"Když se mi v Německu rozbila vývěva, došel jsem si do sklepa pro novou. V Česku musím zastavit výzkum a vyhlásit výběrové řízení," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz fyzik Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Na unikátním přístroji zkoumá, jak vznikají složitější molekuly ve vesmíru či jak dochází k ničení ozónu.
Jde o částečně fluorované uhlovodíky (HFC), které nahradily freony a využívají se například v ledničkách. Dohoda uzavřená v africké Rwandě rozděluje země do tří skupin. Každá ze skupin pak má vytyčený vlastní termín pro splnění podmínek ujednání. Rozvinuté země, jako jsou USA či většina Evropy, se zavázaly snížit používání průmyslově produkovaných HFC o deset procent do roku 2019, v roce 2036 pak snížení dosáhne 85 procent. Stanovení termínů bylo během jednání ve Rwandě jedním z hlavních sporů. O více času na přípravu žádala například Indie, která je třetím největším producentem skleníkových plynů.
Z vesmíru proniká na zeměkouli mnohem méně škodlivého záření než dříve
