Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Filmař Tomáš Bojar má zvláštní dar vrhnout nové světlo na jakékoliv téma, které si vybere. Už vykolejil sebevědomé špičky české rapové scény, podílel se na snímku o fotbalovém derby, kde nebyl jediný záběr na hřiště. Nyní se v novince Good Old Czechs ponořil do archivů druhé světové války. A vytvořil z nich strhující deník o životě letců, jenž funguje jako teleport do minulosti.
Odyseu dvou českých letců britského královského letectva RAF, kteří bojovali na západní i východní frontě druhé světové války, odvypráví dokumentární film Tomáše Bojara nazvaný Good Old Czechs. Složen je výhradně z dobových záběrů, které tvůrci shromáždili z archivů po celé Evropě. Spousta jich dosud nebyla k vidění.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
"Jsem štábní kapitán František Fajtl a přiletěli jsme vám na pomoc," představil se 15. září 1944 po přistání na letišti Tri Duby velitel 1. československého stíhacího leteckého pluku v SSSR. "Všichni napjatě pozorovali každý můj pohyb při vylézání z kabiny, začali mi pomáhat a na zem mě takřka snesli na rukou. Lidem to vyrazilo z hrdel jásot a z rukou čepice," popsal legendární stíhač.
Před 77 lety začalo Slovenské národní povstání. Výraznou úlohu v něm hráli i čeští letci v čele s Františkem Fajtlem. Přinášíme unikátní snímky pilotů stíhaček, kteří 15. září 1944 přistáli na slovenském letišti Tri Duby, aby z něj po 41 dnů startovali ke stovkám akcí proti letounům nacistické Luftwaffe či jednotkám wehrmachtu, které decimovaly povstání Slováků.
Josef Koukal byl elitní český stíhač RAF, sestřelený v boji o Británii. Dokázal se dostat z neovladatelného hořícího stroje, utrpěl popáleniny na 72 procentech těla. Po 23 plastických operacích se vrátil na frontu a znovu usedl do stíhačky. Jeho státní vyznamenání schválily sněmovna i Senát. Prezident Zeman jejich návrh nevyslyšel. Letcův syn Josef Koukal ml. přitom dostal echo, že tatínek Řád bílého lva obdrží. "Zajistil jsem si odvoz do Prahy a naleštil lakýrky. Je mi smutno nad mým tátou. Českému národu věnoval svůj život. Do Británie odcházel jako zdravý mladík, vrátil se jako válečný invalida. Bojoval i navzdory těžkým zraněním, chtěl zkrátka pomoct národu," líčí s lítostí v hlase.
V Praze 6 byl ve středu odhalen pomník legendárního československého stíhacího pilota Františka Fajtla. Má podobu siluety Spitfiru a je umístěn v parku mezi ulicemi Vokovická a K Červenému vrchu. Slavnostního odhalení se zúčastnili i rodinní příslušníci včetně Fajtlovy manželky Hany a dcery Jitky. Generál Fajtl byl během druhé světové války stíhacím pilotem v Polsku, Francii a Británii. Za komunistického režimu byl perzekvován, svůj příběh popsal v několika knihách.
Jeden z nejúspěšnějších stíhačů legendární strategické bitvy o Británii, Čech Josef František, sestřelil od 2. do 30. září 1940 sedmnáct letounů nacistické Luftwaffe. Zahynul právě před pětasedmdesáti lety - 8. října 1940. Přesto má stále smysl si stíhače připomínat. "Mnohým lidem to zní asi otřepaně, ale Františkův charakter či příklad - stejně jako stovek či tisíců jiných Čechoslováků v druhé světové válce - vyniká právě dnes kvůli jejich odhodlání bránit vlast," připomíná Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Byl to tehdy dechberoucí pohled, když 13. srpna 1945 přistála na pražském letišti v Ruzyni padesátka nových stíhaček Spitfire. Přiletěli s nimi českoslovenští letci, kteří za války sloužili v britském Královském letectvu RAF. Po válce se do vlasti mohli vrátit až tři měsíce po podepsání německé kapitulace. O návrat usilovali už dříve, ale nedostali souhlas Sovětského svazu.
Praha - Země se rozloučila s generálem Františkem Fajtlem. Aktuálně.cz vám přináší smuteční obřad s legendárním letcem ve fotografiích.
Praha - "Byl jako můj starší bratr," vzpomíná na Františka Fajtla jeho přítel, letec RAF Stanislav Hlučka. Uvnitř: FOTOGALERIE
