Čínské technologie v tuzemských solárních elektrárnách jsou potenciální bezpečnostní hrozbou, varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V Česku má tyto technologie přes 90 procent malých fotovoltaik.
Při rekonstrukci se většina lidí zaměřuje na to, co je vidět - nová kuchyňská linka, podlahy, okna. Přitom právě chytré a dlouhodobé úpravy a vychytávky, které nejsou hned vidět, rozhodnou o komfortu i výdajích na bydlení na dalších patnáct až dvacet let. Navíc některé z těchto úprav podpoří i zdravější vnitřní prostředí nebo se vám finančně vrátí v podobě úspor za energie.
Možná už za dva roky bude muset Česká republika podle společnosti ČEPS začít dovážet elektřinu ze zahraničí.
Bývalá členka vedení Energetického regulačního úřadu žádá po ministerstvu spravedlnosti odškodnění 133 milionů korun za to, jakou zátěž jí způsobilo trestní stíhání. Strávila více než sedm měsíců ve vězení, soud ji ale osvobodil. Do jejího nároku na kompenzaci promluvil tento měsíc Nejvyšší soud. Aktuálně.cz jeho verdikt prostudovalo a popisuje tuto kauzu.
Ruské útoky na energetiku znamenají pro nemocnice na Ukrajině přechod do krizového režimu. Ukrajinští lékaři musí počítat s tím, že raketa vypálená nepřítelem může kdykoliv přerušit elektrický proud. Natalja Cholodovová a Julia Huzijová, pocházející z města Rivne, obstarávají v rámci ukrajinské organizace Ekoklub nákup a instalaci solárních panelů do nemocnic.
Kolem jedné z nejznámějších černých staveb v Česku došlo k novému vývoji. Rozlehlá fotovoltaická elektrárna v Krušných horách se měla bourat, ale její vlastník si sehnal nové povolení. Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, protestuje proti němu přilehlá obec i jedna z místních chalupářek. Za vznikem elektrárny stála firma sdružující vlivné členy ODS, z nichž někteří skončili ve vězení.
Podvodní obchodníci, takzvaní energošmejdi, začali zneužívat prudký nárůst zájmu o obnovitelné zdroje energie. Někteří dodavatelé lákají zákazníky na nereálnou návratnost solárních elektráren. Ta může být v některých případech až čtyřikrát delší, než slibují. Upozornila na to poradenská společnost EGÚ Brno.
Pro stavbu elektráren z obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů, hlavně malých fotovoltaických elektráren, nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu. Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Ve středu to schválili poslanci.
Energetická krize, kterou provází raketové zdražování a obavy o nedostatek plynu, obrátila pozornost k alternativním zdrojům. Výrobci potvrzují růst zájmu o solární panely i tepelná čerpadla. Energetický expert a člen dozorčí rady firmy Columbus Energy Petr Vaverka v týdnu radil čtenářům Aktuálně.cz, kdy se montáž solárů a čerpadel vyplatí i kolik si připravit peněz.
Solární panely byly ještě donedávna vnímány hlavně jako výsada bohatých. Kvůli raketovému zdražování energií k nim ale otáčí pozornost stále více firem. Solární elektrárny jsou momentálně nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii. Přehled ukazuje, co už umí a jakou podporu mají u státu.
Ústavní soud odmítl stížnost firmy Talwin, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu v Moldavě na Teplicku. Neoprávněně si nárokovala vyšší výkupní cenu elektřiny. Státu tak vznikla škoda zhruba 97,6 milionu korun. Justice v trestním řízení zabrala firmě jako náhradní hodnotu přibližně 56 milionů korun. Ústavní soudci stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou.
„Odbavovali jsem i tři a půl tisíce telefonátů a poptávek měsíčně, firmy nestíhají a třeba baterie mají osm měsíců zpoždění. Zájem rostl už během covidu, navíc se zvýšila státní podpora, vzrostly ceny energií a pak začala válka na Ukrajině,” vysvětluje zájem o soláry majitel S-Power Energies Jaroslav Šuvarský.
Situace na trhu s energiemi zůstává nejistá. Topení je pro české domácnosti kvůli prudkému zdražování energií stále palčivější téma, řada z nich tak ještě nevyměnila starý kotel na tuhá paliva za povinnou ekologičtější variantu. Stát proto učinil v rámci energetických dotačních programů některé změny, kterými chce nejistotu na trhu omezit. Podívejte se, o jaké úpravy se jedná.
S šéfkou jaderného dozoru o startovním poli v předvečer závodu o dostavbu atomové elektrárny na jihu Moravy a o trvalosti zákonů lidských i fyzikálních.
Někoho na fotovoltaice láká finanční úspora, jiného ekologická udržitelnost a soběstačnost. Faktem ale je, že solární panely na střeše domu se nevyplatí vždy. Kdy dokáže domácí elektrárna ušetřit peníze, jak komplikované je její pořízení a kolik místa potřebuje? Na vše kolem fotovoltaiky odpovídal čtenářům on-line deníku Aktuálně.cz expert společnosti innogy Petr Kalčev.
Výkon nově instalovaných solárních zdrojů v prvním pololetí v Česku meziročně vzrostl zhruba o desetinu na 25,2 megawattu (MW). Po několika letech strmého růstu nyní tempo zpomalilo a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren.
Energetická soběstačnost nebo šetrnost k životnímu prostředí. To jsou některé z nejčastějších argumentů expertů, proč by podle nich domácnosti měly investovat do zřízení vlastní fotovoltaické elektrárny. Solární panely na střechách domů ale s sebou nenesou jen benefity. Projděte si náš návod, jak si zřídit domácí solární elektrárnu, a zjistěte, zda se to ve vašich podmínkách vyplatí.
Na úsporné domácnosti lze ušetřit tisíce korun ročně. Stačí jen vědět, jak na to. Přizpůsobit se energeticky nenáročnému způsobu života přitom znamená úlevu nejen pro rodinný rozpočet, ale také pro životní prostředí. A nemusí jít přitom o velké investice. Připravili jsme pro vás celou řadu jednoduchých tipů, jak uspořit na elektrické energii, plynu či vodě napříč celým domem.
Poslanci budou rozhodovat o podpoře obnovitelných zdrojů. Vládní návrh jde ale tvrdě po slunečních elektrárnách. Těm z let 2009 a 2010 chce vzít miliardy, které dostávají na podpoře. A zatímco novým větrným či vodním elektrárnám plánuje povolit v dalších letech dotované výkupní ceny, těm slunečním už ne.
Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Součástí materiálu jsou podle zakladatele projektu Ondráše Přibyly i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Převážnou většinu z 150 až 200 miliard korun z Modernizačního fondu (MdF) získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Uvedli to zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie na základě podkladů ministerstva životního prostředí (MŽP). Záměr komora kritizuje a považuje ho za nepřístupný.
Státu se z výnosů solárních elektráren vrací zpět polovina, tedy okolo 14 miliard korun ročně, vyplývá z čerstvé analýzy společnosti EY pro Solární asociaci. Mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvod a daně právnických osob. Podpora tohoto často kritizovaného obnovitelného zdroje elektřiny je tak dle asociace podstatně nižší, než uvádí vláda. Ta letos dotace opět snížila.
S manažerem ČEZ o budoucnosti obnovitelných zdrojů, uhlí z Počerad i o tom, jak přesvědčit Brusel, že se český stát může stát jadernou bankou.
