


Rozdrobené české kraje potřebují reformu, jinak nebudou svým obyvatelům dobře sloužit
Podvyživenost a rozdrobenost české veřejné správy ohrožuje čerpání fondů Evropské unie i plnění dalších záměrů českých i unijních politiků.



Podvyživenost a rozdrobenost české veřejné správy ohrožuje čerpání fondů Evropské unie i plnění dalších záměrů českých i unijních politiků.



Do ekologizace dopravy v Česku putují z fondů Evropské unie miliardy korun. Finance podporují například nákup nízkoemisních vozidel či výstavbu dobíjecích stanic nebo cyklistické infrastruktury. Jak se zelené proměně v tuzemském dopravním sektoru daří? A která města by mohla jít příkladem? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz Michal Hrubý, pracovník Výzkumného centra Škoda Auto Vysoká škola.



Nezisková organizace Rubikon Centrum už téměř 30 let podporuje lidi, kteří chtějí překročit svou trestní minulost. Pomáhá jim se znovu začlenit do společnosti nebo si najít práci. Jak se za více než čtvrtstoletí proměnilo fungování organizace? A jak jí pomáhají fondy Evropské unie? Nejen o tom hovořila v podcastu Aktuálně.cz spoluzakladatelka Rubikon Centra Lenka Ouředníčková.



Evropská komise oficiálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz.



Skotské město Glasgow stálo u počátku britské průmyslové revoluce. Dalších téměř 200 let se zde vyráběly lodě a lokomotivy, rozvíjel se textilní a chemický průmysl. Industriální minulost s sebou však přinesla znečištění řeky nebo kontaminaci půdy. Přesto Glasgow hostilo klimatickou konferenci COP26. Má totiž ambiciózní plány, jak minulost těžkého průmyslu proměnit na udržitelnou budoucnost.



Úřad vlády ČR dostatečně neprověřoval využití peněz z fondů Evropské unie na podporu hospodářství ve strategii "Evropa 2020". Tato strategie byla reakcí na celosvětovou hospodářskou krizi z roku 2010. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky v pondělí v tiskové zprávě oznámil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Česko si také podle NKÚ stanovilo velmi nízko národní cíle strategie Evropa 2020.



Před zraky běžných chodců zůstává na Praze 8 skryta komunitní zahrada Kotlaska. Ti, kdo ji znají, si tu užívají klid nedaleko městské zástavby. A lidé po výkonu trestu si sem chodí pro druhou šanci.



V hospodaření Česka s penězi z Evropské unie chybí podle Nejvyššího kontrolního úřadu jasné vize. Stát nemá jasno, kam se chce do budoucna posunout, ať už jde o dopravu, průmysl, sociální věci, zemědělství nebo životní prostředí. NKÚ to uvedl v každoročním hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU. Kontroloři rovněž poukázali na to, že řadu projektů brzdí byrokracie.



Slovenský nejvyšší soud ve čtvrtek uložil vysoké tresty dvěma bývalým ministrům za machinace při miliardovém tendru. Proti jeho rozhodnutí v kauze, jež sahá do minulého desetiletí, se nelze odvolat. Na Slovensku jde o první velký případ, ve kterém soud pravomocně potrestal někdejší ministry.



Peníze z Evropské hospodářského prostoru a Norska slouží na ochranu životního prostředí, opravy památek, nebo na podporu výzkumných projektů.



Dostálová připomněla, že Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost má takzvanou prioritní osu na vysokorychlostní internet.



Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si nepřeje po roce 2020 velké škrty v unijní politice soudržnosti, tedy v evropských fondech. Uvedl to v pondělí na úvod konference o budoucím finančním rámci EU. Zdůraznil ale zároveň, že je potřeba tyto fondy modernizovat. Mezi příjemce peněz z fondů patří i Česká republika. Evropský rozpočet bude muset, pokud bude chtít unie po odchodu Británie zvládnout všechny své priority, být vyšší než současné jedno procento evropského hrubého domácího produktu (HDP), upozornil také Juncker. Podle komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera nechá britský odchod v rozpočtu EU každoroční mezeru 12 až 13 miliard eur (300 až 325 miliard korun).



Do konce října vyhlásí všechny kraje další vlnu kotlíkových dotací, zatím tak učinily čtyři. Na výměnu kotle mohou majitelé rodinných domů nebo obyvatelé domů, kde jsou maximálně tři byty, získat příspěvek až 127 500 korun. Oproti minulosti už není možné získat dotaci na nový kotel, který je určen čistě na pálení uhlí.



Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 39,5 miliardy korun a odvedla do něj 22,8 miliardy korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 656 miliard korun více, než do ní odvedlo.



Společnost CETIN se chce obrátit na Evropskou komisi. Vadí jí postup ministerstva při rozdělování dotací na rychlý internet nové generace. I když jde v první výzvě o 11,5 miliardy, zatím se nikdo nepřihlásil. Podle resortu průmyslu je na přihlášky ještě čas. Končí až v září.



Česko se snaží uhájit peníze, které mu plynou z fondů Evropské unie. Těch by v příštích letech mohlo být v unijním rozpočtu méně. Brusel chce postupně nahradit nenávratné dotace půjčkami a zárukami. Změny může přinést i vytvoření zvláštního rozpočtu pro státy, které jsou členy eurozóny. Přinést nové peníze ale můžou nové zdroje pro rozpočet EU. Mezi ně může patřit třeba zdanění paliv nebo korporací.



Policie se zabývá vyváděním peněz z neziskovky, která po celém Česku učí děti, jak bezpečně využívat internet. Z organizace Národní centrum bezpečnějšího internetu se mohly ztratit až miliony korun. Podle vedení společnosti za to může účetní. Někteří svědci a bývalí zaměstnanci však upozorňují, že o zpronevěřování vedení vědělo a mělo se na něm podílet. Neziskovka působí v Česku už 10 let a spolupracuje s ní ministerstvo vnitra, policie i velké technologické firmy jako Microsoft či Google.



Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního dubna stoupl na 6,3 miliardy korun z březnových 4,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna byl rozpočet v rekordním přebytku 30,5 miliardy korun. Důvodem výrazného meziročního poklesu je menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.



Takzvaná čistá pozice byla v roce 2015 třetí nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004. Největším přispěvatelem je Německo a největším příjemcem Polsko. Od roku 2004 získalo Česko z EU o 639 miliard korun více, než do ní odvedlo.



Evropská komise souhlasila s penězi na tři velké infrastrukturní projekty v Česku. Peníze půjdou na železniční trať mezi Plzní a Rokycany, na vylepšení dálnice D35 a na silnici na Třinecku.



Podle studie poradenské firmy KPMG měla Česka republika mezi lety 2007–2015 třetí nejvyšší dotace z EU na obyvatele, a to v rámci jedenácti zemí střední a východní Evropy. Dotace celkem činily 67 467 korun, což je o 35 procent více než průměr daného regionu. Analýza také ukazuje, že se Česko nedokázalo včas připravit na efektivní čerpání těchto prostředků. Na programové období 2014 až 2020 je v rámci fondů EU pro Česko připraveno 525 miliard korun.



Česká vláda vypracovala studii, podle níž odchod Británie z EU zasáhne nejvíc automobilový průmysl. Do roku 2020 by Česko také mohlo přijít o desítky miliard z eurofondů, až Londýn přestane platit své příspěvky do rozpočtu EU. Česko by rovněž ztratilo vlivného spojence v otázkách vnitřního trhu a dramaticky by se snížil vliv zemí mimo eurozónu.



Premiér Bohuslav Sobotka chce po ministru financí Andreji Babišovi vysvětlení, proč minulý týden nepřišel na jednání o čerpání evropských dotací. Napsal mu proto třístránkový dopis, který má Aktuálně.cz k dispozici. Podle předsedy vlády má Babišův resort zpoždění s přípravou klíčového auditu, který je důležitý pro zahájení čerpání financí z Evropské unie. Babiš v den, kdy se jednání konalo, rozdával v Karlových Varech koblihy a sešel se s lékaři v místní nemocnici.



Majitel Agrofertu dostal na Primě obří prostor, aby vysvětlil, kdo vlastnil Čapí hnízdo, když získalo dotaci EU. Nevysvětlil nic.



Majitel Agrofertu nevysvětlil anonymní mlhu, jež v roce 2008 na pět let zahalila jeho firmu. Místo toho tvrdí, že jde o pomstu. Ubohé.



Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu získali nový důkaz, díky němuž nabrala kauza rozdělování evropských dotací obrátky. Jde o několikastránkový ručně psaný text, v němž hlavní aktér případu - Petr Kušnierz - označil konkrétní projekty, které měly být podle něj zmanipulovány. K nim připojil také jména zhruba deseti politiků. Ti se podle Kušnierze měli údajně na ovlivňování podílet. Kušnierz začal s policií spolupracovat poté, co si již odseděl ve vězení zhruba polovinu z pětiletého trestu za přijetí úplatků při rozdělování dotací. Teď stojí bývalý ředitel úřadu, který rozděluje evropské peníze pro Ústecký a Karlovarský kraj, před soudem znovu.