V Anglii ve 12. století se u vlčí jámy znenadání objevily dvě děti se zelenou kůží. Chlapec a dívka mluvící neznámou řečí prý přišli ze země věčného soumraku. Jejich příběh zaznamenali dva kronikáři, kteří nám zanechali jednu z největších záhad historie. I proto, že se jejich texty lišily. Šlo o sirotky, víly, nebo něco docela jiného? Pátrejte s námi po pravdě, která dodnes uniká.
Vlčnov na Uherskohradišťsku po roce znovu ožil legendární jízdou králů. V čele krojovaného průvodu letos zářil jedenáctiletý František Dacík, v ženském kroji a s růží v ústech převzal královskou štafetu po svém otci. Atmosféru slavnosti si nenechaly ujít stovky diváků. Unikátní tradice, zapsaná na seznamu UNESCO, tak v rodině Dacíků pokračuje po 29 letech.
Už první květnový víkend startuje 25. ročník Poberounského folklorního festivalu Staročeské máje. Největší přehlídku folkloru ve středních Čechách letos bude hostit deset obcí a měst, ve kterých se představí bezmála pět desítek souborů z celé České republiky i ze zahraničí.
Nejsou tady jen Moraváci, ale je tady i pár poslanců z Čech, upozorňoval poslanec hnutí ANO Radek Vondráček, když se v úterý účastnil průvodu ke Dni lidových krojů a krajů. Poslanci se nejprve sešli na Malostranském náměstí, odkud za zpěvu a s doprovodem folklorních souborů přišli do hlavní sněmovní budovy. Aktuálně.cz přináší z této akce video sestřih.
Před 260 lety začala historickou provincii Gévaudan na jihu Francie sužovat děsivá příšera. Možná to byla obří šelma. Podle církve to byl zase vyslanec pekla. Ať už "to" bylo cokoliv, během tří let Gévaudanská bestie zabila přes 100 lidí a s tažením proti ní neuspěl ani francouzský král. Podívejte se na příběh o bestii, na jejíž skutečné podobě se s jistotou nikdo neshodne.
Lidové Velikonoce si dnes spojujeme především s pondělní pomlázkou. Tradičních zvyků však bylo ve skutečnosti mnohem více. Na Velký pátek se předly kouzelné nitě, na Bílou sobotu chodily po vesnicích průvody koledníků se zrádným Jidášem a v některých regionech měli dokonce i speciální velikonoční betlémy. Staré zvyky si o víkendu připomněli ve skanzenu lidových staveb v Kouřimi.
Celý život všechno dělá naopak. Studuje školy, které ho nezajímají, zpívá, i když to nikdy nezamýšlel, a maluje obráceně. Nový dokument České televize Perspektiva Ivana Mládka představuje frontmana Banjo Bandu nejen jako žertujícího komika, ale i coby svérázného malíře. V rozhovoru pro Aktuálně.cz prozrazuje, co ho nutí dělat věci po svém.
Verbuňk je dost soukromá záležitost, mám s tím spojený Strážnický festival, na který jsem se odmala hodně těšil. Atmosféra je tam neuvěřitelná, říká dvojnásobný vítěz soutěže o nejlepšího tanečníka verbuňku na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici Martin Vašulka. V mojí bublině je nás hodně verbířů, známe se odmala, dodává.
Bývalá ministryně financí a nynější šéfka poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová má nového koníčka. Folklor. Nechala si ušít kroj a v tomto týdnu si dokonce zazpívala lidové písničky s ženami z folklorního souboru. To vše v době, kdy vstoupila do hnutí ANO a vede buňku na jihu Moravy, kde je právě folklor nejpopulárnější. Načasování před volbami vysvětluje dosavadní pracovní vytížeností.
Když zpěvák Jožka Černý vystupuje před publikem, je odhodlaný nikoho nezklamat. Rád si zazpívá s místní cimbálovou muzikou na hodech, stejně jako s velkou kapelou na pódiu před stovkami diváků. Muž, kterého humor ani odhodlání neopouštějí, v pondělí oslaví osmdesátiny.
Lidi často slaví jen Velikonoce, Mikuláše a Vánoce, ale lidových i církevních svátků je plný kalendář, jen nejsou tak proslavené. Jak dobře znáte nejrůznější zvyky a tradice, které budou nyní postupně následovat?
Festival v tuniském městě Douz je gigantickou oslavou pouštní kultury. Jeho 53. ročník přilákal ve druhé polovině prosince přes 70 tisíc návštěvníků z celého světa i z regionu. Tradice festivalů je pokračováním pravidelného beduínského svatebního veletrhu a její počátky spadají do roku 1910. Fotografka Lucie Steinzová zachytila jejich okouzlující atmosféru.
O víkendu se na Hodonínsku konaly tradiční Vracovské hody, jako každý rok třetí víkend v říjnu. Na letošní krojovaný průvod si však obyvatelé Vracova museli počkat, loni se hody kvůli epidemii covidu-19 nekonaly. Nechyběla dechovka, tance a dobré jídlo. Tradičně se události účastní okolo 500 krojovaných, jde tak o největší akci svého druhu v celém Česku.
Uplynul měsíc od ničivého tornáda na jihu Moravy a lidé v tamních obcích nepřestávají pracovat na svých domech. A také na tom, aby se život alespoň trochu vrátil do zdánlivě běžných kolejí. Proto na svátek Jakuba uspořádali tradiční hody, byť ve skromné variantě. Tančilo se mezi poničenými domy, i přesto je to "aspoň malý návrat k normálu", říkají místní.
V Kunovicích ožívá tradice Jízdy králů každé dva roky, loni se však kvůli koronavirovým opatřením neuskutečnila. S o to větší vervou se tak účastníci vrhli do té letošní, ačkoliv konání museli odložit a doprovodný program výrazně zredukovat.
Jízda králů, před deseti lety zapsána jako unikátní moravská tradice na seznam světového dědictví UNESCO, opět ukázala svou krásu. Navzdory opatřením proti covidu král s pážaty a družinou projeli v neděli Kunovicemi, které leží jen pár kilometrů od moravsko-slovenských hranic. Jízda, která se měla uskutečnit už loni, proběhla v komornější podobě. Ta ale nic neubrala na její síle.
Slatinské hody se konají v září k výročí posvěcení místního kostela Povýšení svatého Kříže. Poprvé je uspořádal v roce 1903 místní Sokol. O 103 let později se organizace ujal spolek Slatinští stárci. Pomáhá radnice, hasiči, policie i církev. Uplynulé dva roky autor fotografií Tomáš Trojan mapoval, co všechno takové hody obnáší - nejen na "jevišti", ale i v zákulisí. Prohlédněte si v galerii.
Je jim mezi 15 až 25 lety a nikdy v životě nebyli v České republice. Přesto se 35 z nich schází čtyřikrát týdně ve vzdělávacím centru ve městě Presidencia Roque Sáenz Peňa na severovýchodě Argentiny, aby cvičili folklórní tance svých předků. Letos by se rádi podívali do České republiky, aby poznali své kořeny, potrénovali češtinu a zároveň si zatančili s ostatními moravskými soubory.
Podle křesťanských tradic skončilo v úterý období fašanků a masopustů, po kterém přichází Popeleční středa a čtyřicetidenní postní období. Redakce Aktuálně.cz mluvila s lidmi, kteří se v tomto období, jež končí Velikonocemi, různým způsobem postí. Zároveň mapovala rozdíly mezi fašanky a masopusty v městech a vesnicích, kde mají tyto tradice hluboké kořeny.
V Kolumbii jsou lidové tance povinným předmětem, tančit umí opravdu každý a každá škola má svůj folklorní soubor. V Peru je folklor povinný od tří do jedenácti let a děti se učí tance všech peruánských oblastí, aby si zvykly na jinakost a byly tolerantní. V Argentině jsou lidové tance tak populární, že v televizi běží i v hlavním vysílací čase. "Lidové zvyky, písně a tance se leckde vyučují na všech stupních škol. V dětech se tak buduje silná národní hrdost a také úcta k předkům a vlastní zemi," říká odbornice na český i světový folklor Blanka Slouková. "Od jihoamerických zemí se v pečování o národní tradice máme co učit," dodává.
Rituál, který je důležitým okamžikem v životě masajských mužů, se koná jen jednou za 15 let. Příslušníci kmene, kteří žijí v Tanzanii a Keni, dostanou právo oženit se a mít děti. Podívejte se, jak rituál vypadá.
Již po 58. slaví slovinské město Ptuj svátek Kurentovanje, týden plný masopustního veselí v tradičních maskách. Podle místních to ale není jenom obyčejný masopust. Chlupaté masky kurentů mají údajně magickou moc a svými tanci zahání zimu. Kořeny Kurentovanje sahají až k dobám Keltů a pro svou unikátnost byl tento svátek v roce 2017 zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Štětínský folklórní soubor Szczecinianie nazpíval cover slavné hitu Enjoy the Silence. Kapela příspěvek přidala na svůj oficiální profil na Facebooku a polští hudebníci se tak během pár dní stali slavnými. Video se také objevilo na oficiálním profilu britské kapely. Sdílelo jej více než dva tisíce lidí a like mu dalo celkem deset tisíc uživatelů.
Je to jedno z nejoblíbenějších míst mezi turisty v Rumunsku. Veselý hřbitov leží v městečku Sapanta nedaleko hranic s Ukrajinou. A je jiný než ostatní, jak už napovídá jeho název. Je plný barev, veselých obrázků a vtipných epitafů. Jeho tvůrce, rumunský lidový umělec Stan Ioan Patras, zaznamenal na náhrobcích příběhy těch, kteří zde odpočívají. Epitafy jsou vtipné, poučné a někdy i rýmované.
Na naši akci chodí děcka, co s folklorem neměla nic společného. Stačí se s lidmi potkat a už je máte, vysvětluje Anežka Konečná. Z Čech podle ní autentická forma folkloru vyčpěla, na Moravě je naopak hodně žitý.
Ve věku 90 let v sobotu zemřel slovenský choreograf Štefan Nosáľ, jehož jméno je neodlučně spjato s folklorním souborem Lúčnica. O úmrtí dlouholetého uměleckého vedoucího Lúčnice a jejího hlavního choreografa informoval slovenský portál aktuality.sk s odvoláním na Světové sdružení Slováků v zahraničí. Nosáľ, vystudovaný stavební inženýr, se v roce 1949 stal tanečníkem o rok dříve založené Lúčnice. V roce 1951 převzal funkci hlavního choreografa souboru a i jeho uměleckého vedoucího. Později absolvoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Pro soubor, jenž se pod jeho uměleckým vedením stal vlajkovou lodí slovenského folkloru, vytvořil více než 100 choreografií a celovečerních programů.
