Dýška bez daně a pojistného. Výhoda pro zaměstnance v gastru má ale i svůj háček
- Dobrovolné spropitné v gastronomii bude do stanoveného limitu osvobozeno od daně z příjmů i sociálního a zdravotního pojištění.
- Osvobození se vztahuje na spropitné do výše sedmi procent příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb
- Novinka má platit od 1. ledna 2027 v rámci zákona označovaného jako EET 2.0.
Dobrovolné spropitné zaměstnanců v gastronomii má být od příštího roku do stanoveného limitu osvobozeno od daně z příjmů i pojistného. Změna může zvýšit transparentnost skutečných výdělků a zatraktivnit práci v oboru, kde dýška tvoří podstatnou část příjmu. Pro provozovatele podniků však bude klíčové zavést jasná pravidla pro evidenci a rozdělování těchto peněz. Spropitné přitom zůstává příjmem zaměstnance a nemůže jednoduše nahrazovat mzdu.
Do limitu sedmi procent
Úprava je součástí zákona označovaného jako EET 2.0. Poslanecká sněmovna 9. září odmítla změny navržené Senátem a setrvala na svém původním znění. Norma nyní míří k podpisu prezidenta a počítá s účinností od 1. ledna 2027.
Osvobození se týká výhradně dobrovolného spropitného zaměstnanců ve stravovacích službách. Nevztahuje se na příjmy provozovatele restaurace, spropitné podnikajících OSVČ ani na poplatky za couvert účtované podnikem. Daňové osvobození je navázáno na příjmy zaměstnavatele ze stravovacích služeb a odpovídá až sedmi procentům těchto příjmů.
„Pro uchazeče není při rozhodování o práci důležitá jen částka uvedená jako základní mzda, ale to, kolik si mohou reálně vydělat. V gastronomii může spropitné tvořit významnou část příjmu. Pokud bude tato část výdělku transparentnější a zaměstnanec ji bude moci oficiálně vykázat, může to pomoci i zaměstnavatelům při náboru a udržení lidí,“ říká Michal Španěl, analytik pracovního portálu JenPráce.cz.
Spropitné bude příjmem zaměstnance, nikoli restaurace
Navrhované osvobození dopadá na dobrovolné spropitné, které zaměstnanec obdrží v přímé souvislosti s poskytnutím stravovací služby. Při projednávání ve Sněmovně byla pravidla pro daňové účely upřesněna tak, aby se za plátce tohoto příjmu považoval zaměstnavatel.
Pro restaurace a kavárny proto změna nepředstavuje pouze daňovou úlevu. V praxi bude nutné nastavit funkční systém rozdělování spropitného – například mezi obsluhu, bar a kuchyň – a zajistit jeho správné zaúčtování pro mzdové i daňové účely.
„Osvobození od daně a pojistného neznamená, že se ze spropitného stává prostor pro nahrazování mzdy. Musí jít skutečně o dobrovolné spropitné poskytnuté zákazníkem. Zaměstnavatelé by proto měli mít transparentně nastaveno, jak spropitné evidují a rozdělují a jak jej následně vykazují u jednotlivých zaměstnanců,“ upozorňuje Kateřina Poláková, advokátka kanceláře Dostupný advokát.
Z šedé zóny do oficiálních příjmů
Jedním z hlavních cílů úpravy je přesunout spropitné z šedé zóny do oficiálních příjmů. Ministerstvo financí uvádí, že přes 90 procent spropitného v Česku vzniká právě v gastronomii a pro řadu pracovníků tvoří zásadní část výdělku. Oficiálně přiznaný příjem navíc zaměstnancům pomůže například při prokazování bonity v bance při žádostech o úvěr či hypotéku.
Z pohledu trhu práce může změna vytvořit tlak na otevřenější komunikaci odměňování. Pokud zaměstnavatel při náboru uvádí očekávané spropitné jako součást celkového výdělku, bude pro uchazeče důležité znát nejen orientační sumu, ale i systém, jakým se peníze v týmu dělí.
„V pracovních nabídkách v gastronomii se často pracuje s celkovým možným výdělkem. Pro uchazeče je ale zásadní vědět, co z této částky tvoří garantovaná mzda a co proměnlivé spropitné. Transparentnější systém může být konkurenční výhodou zaměstnavatele, neměl by ale tyto dvě složky příjmu směšovat,“ doplňuje Michal Španěl.
Osvobození má i druhou stránku
Vyšší čistý a oficiálně vykázaný příjem s sebou nese i nevýhody. Pokud se z této části výdělku neodvádí sociální pojištění, nepromítne se do budoucího důchodu, nemocenské ani dalších dávek sociálního zabezpečení stejným způsobem jako standardní zdaněná mzda.
Zaměstnanci by proto měli i v novém režimu důsledně rozlišovat mezi garantovanou mzdou a proměnlivým spropitným. Pro zaměstnavatele představuje změna příležitost zatraktivnit pracovní místa, zároveň ale klade vyšší nároky na interní pravidla pro evidenci a vyplácení spropitného.
Po schválení Poslaneckou sněmovnou nyní zákon čeká na podpis prezidenta republiky. V případě dokončení legislativního procesu vstoupí nová pravidla v platnost 1. ledna 2027.
