Pojišťovny mohou krátit plnění. Třetina majitelů domů neřeší povinnou kontrolu komína

Téměř třetina majitelů rodinných domů v Česku pravidelně nezajišťuje odbornou kontrolu spalinových cest, případně vůbec netuší, kdy u nich kominík byl naposledy. Ukázal to podzimní průzkum KB Pojišťovny mezi více než tisícovkou respondentů. Majitelé přitom riskují nejen bezpečnost rodiny a majetku, ale i to, že jim pojišťovna v případě požáru nevyplatí škodu v plné výši.

Proč Češi kominíka nevolají

Podle průzkumu je hlavním důvodem absence pravidelných kontrol prostá neznalost předpisů – tuto odpověď zvolilo 19 procent respondentů. Dalších 18 procent dotázaných žije v přesvědčení, že odbornou kontrolu nepotřebuje, protože si komín čistí svépomocí. Šestnáct procent majitelů považuje návštěvu kominíka za příliš drahou, 13 procent na ni zapomíná a 12 procent ji nepokládá za nutnou, dokud komín funguje bez zjevných problémů.

Odborníci před takovým přístupem důrazně varují. „Pravidelné kontroly spalinových cest odborníkem mají předcházet požárům a chránit majetek i lidské životy. Hasiči v roce 2025 evidovali v České republice celkem 19 031 požárů. Z toho téměř každý patnáctý souvisel s nevyhovujícím technickým stavem komínů. Ve většině těchto případů, celkem u 1 146 požárů, se vznítily saze uvnitř komínového tělesa,“ upozorňuje Josef Bělina, člen Rady Společenstva kominíků ČR a cechmistr pro Prahu.

Statistiky dokládají, že kontroly nejsou pouhou formalitou. „Podle naší vlastní statistiky v roce 2025 odhalilo při kontrolách 85 členů Společenstva kominíků ČR celkem 5 278 závad spalinových cest. Ve více než tisícovce případů hrozil přímo požár, v dalších více než 1 400 případech otrava oxidem uhelnatým. Mezi závažné nálezy patřily nadměrné dehtové usazeniny, hořlavé konstrukce příliš blízko komína, netěsnosti, praskliny nebo nedostatek vzduchu pro spalování,“ doplňuje Bělina.

Kdy pojišťovna škodu proplatí a kdy peníze strhne

Zanedbání zákonných revizí a kontrol se vlastníkům vymstí ve chvíli, kdy dojde k nehodě. „Pojištění má lidem pomoci, když se stane něco nečekaného. Pojištěný je ale vždy povinen se o nemovitost řádně starat, k čemuž provádění povinných kontrol patří. Pokud to vlastník domu zanedbá a toto pochybení má podstatný vliv na vznik nebo rozsah škody, může pojišťovna pojistné plnění přiměřeně snížit. V závažných případech může pojišťovna plnění úplně zamítnout,“ vysvětluje Martin Svoboda, produktový manažer KB Pojišťovny.

Pojišťovny při likvidaci škod posuzují příčinnou souvislost. Samotný fakt, že majitel nepředloží platnou zprávu o kontrole, neznamená automatické odmítnutí výplaty. Klíčové je, zda mělo porušení povinnosti prokazatelný vliv na vznik či rozsah požáru.

Do Česka míří nová pojišťovna. Převezme činnost ztrátové Youplus a fungovat bude z mobilní aplikace

Byznys

Praxe ukazuje různé scénáře:

• Požár zanedbaného komína: Při požáru sazí v komíně, který nebyl tři roky čištěn ani kontrolován, dosáhla škoda 60 tisíc korun (vyvložkování a oprava). Protože vznik škody přímo souvisel se zanedbanou údržbou, pojišťovna plnění zkrátila.
• Dodržená prevence a plné plnění: Klient včas odhalil doutnání konstrukcí u komína a hasiči omezili škodu na 51 tisíc korun. Jelikož majitel spalinovou cestu pravidelně udržoval a předchozí kontrola skryté poškození neodhalila, pojišťovna uhradila částku v plné výši.
• Neodborný zásah a revize: Majitel svépomocí zateplil starý komín hořlavými OSB deskami a neschválenou vatou. Žár způsobil požár přístavku se škodou 300 tisíc korun. Jelikož na úpravu navíc chyběla povinná revizní zpráva, pojišťovna plnění krátila.

Lidé řeší mráz a vodu, bezpečnostní výbavu přehlížejí

Před zimou se majitelé rodinných domů soustředí především na provozní části stavby. Podle dat KB Pojišťovny prověřuje zdroj vytápění 45 procent lidí, rozvody vody ohrožené mrazem 36 procent a stav střechy, okapů či těsnění oken a dveří shodně 28 procent respondentů.

„Je ale zajímavé, že téměř každý pátý respondent, tedy 19 procent, před zimou pravidelně nedělá žádnou z těchto kontrol. U majitelů ve věku 18 až 26 let je tento podíl 30 procent, mezi lidmi ve věku 54 až 65 let jen 12 procent. To by mohlo naznačovat, že zodpovědnost roste s věkem a zkušenostmi,“ uvádí Svoboda. Mezi časté zimní pojistné události přitom patří stržené okapy, promrzlé pergoly nebo škody způsobené prasklým neuzavřeným zahradním potrubím.

Zdaleka nejhůře však v českých domácnostech vychází prevence vnitřní bezpečnosti:

• Autonomní kouřový hlásič má jen 25 procent domů.
• Detektor oxidu uhelnatého (CO) vlastní pouze 20 procent domácností.
• Hasicí přístroj se nachází v 51 procentech nemovitostí, jeho kontrolu před zimou však provádí pouhých 6 procent majitelů.

Nové rodinné domy s povolením po 1. červenci 2008 přitom musejí být autonomní detekcí a přenosným hasicím přístrojem vybaveny povinně ze zákona. U starších staveb tato povinnost často nastává při stavebních úpravách. Přístroj je navíc nutné pravidelně kontrolovat (tlak, platnost revize) a u hlásičů testovat baterie.

Kontrolní seznam před topnou sezonou:

1. Spalinové cesty: Zajistit odbornou kontrolu kominíkem v intervalu podle typu používaného paliva a zdroje.
2. Kotel a topidlo: Provést servis zdroje tepla podle pokynů výrobce a ověřit zákonné revize.
3. Detektory a hlásiče: Otestovat funkčnost kouřového hlásiče i detektoru CO a vyměnit baterie.
4. Hasicí přístroj: Zkontrolovat jeho přístupnost, neporušenost těsnění, tlak a platnost tlakové zkoušky/kontroly.
5. Voda a rozvody: Uzavřít a vypustit venkovní rozvody vody náchylné k promrznutí.
6. Plášť budovy: Vyčistit okapy od listí a prověřit stav střechy a těsnění oken před příchodem mrazů.