Daňové přiznání: Více zaměstnavatelů v roce 2023? Na co máte nárok a jaké máte povinnosti

Daňové přiznání a dvě zaměstnání hned po sobě

Žádné daňové starosti nemají zaměstnanci, kteří pracovali v roce 2023 pro více zaměstnavatelů postupně za sebou, přičemž u každého zaměstnavatele bylo podepsáno prohlášení k dani. V případě, že byly příjmy pouze ze zaměstnání, je možné požádat posledního zaměstnavatele klasicky o roční zúčtování daně a všechny daňové záležitosti jsou vyřízeny.

Poslednímu zaměstnavateli je samozřejmě nutné doložit potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích zaměstnavatelů a doklady pro čerpání daňových odpočtů a některých daňových slev (např. školkovného či slevy na manželku či manžela). Při čerpání některého z daňových odpočtů vznikne zaměstnanci nárok na zajímavou daňovou vratku.

Více: Daňové doklady a jak vyplnit daňové přiznání >>>

Daňové přiznání a dva zaměstnavatelé současně

V případě zaměstnání v některém měsíci roku 2023 pro dva zaměstnavatele současně, když z obou zaměstnání je odvedena zálohová daň z příjmu, musí i zaměstnanci podat daňové přiznání.

Daňoví poplatníci pouze s příjmy ze závislé činnosti vyplňují zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání. K daňovému přiznání je nutné přiložit potvrzení o zdanitelných příjmech od všech předchozích zaměstnavatelů.

Daňové přiznání v roce 2024

V roce 2024 podávají daňové přiznání za rok 2023 nejen lidé, kteří se živí jako OSVČ, ale také mnozí zaměstnanci, studenti, důchodci nebo brigádníci. V našem velkém shrnutí se dozvíte jak a do kdy podat daňové přiznání, kdo má povinnost daňové přiznání vyplnit a co dělat, pokud v něm uděláte chybu.

Daňové přiznání 2024: Termín, kdy a jak přiznat daně za rok 2023

Daňové přiznání

Kdy se odvádí za zaměstnání zálohová daň z příjmu?

Ze zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu se odvádí zálohová daň z příjmu vždy, i když se jedná o práci na zkrácený úvazek. Zaměstnanci pracující současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek alespoň v jednom měsíci roku 2023 musí za rok 2023 vyplnit daňové přiznání.

Zálohová daň se však odvádí i z pracovních dohod, když není podepsáno prohlášení k dani a hrubá měsíční odměna je nad limit, který u dohody o provedení práce činí více než 10 tisíc korun.

Daňové přiznání a brigáda na DPP

V praxi velmi oblíbeným způsobem přivýdělku pro zaměstnance pracující na standardní pracovní smlouvu jsou činnosti na základě dohody o provedení práce. V těchto případech však má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani u hlavního zaměstnavatele. U zaměstnavatele, u kterého pracuje na dohodu o provedení práce, již prohlášení k dani podepsat nemůže, takže při hrubé měsíční odměně alespoň 10 001 korun a více v jednom měsíci vzniká povinnost vyplnit daňové přiznání i kvůli brigádě.

Nárok na vratku daně z brigády

Pokud je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 tisíc korun a méně a není podepsáno prohlášení k dani, tak je z hrubé odměny odvedena 15% srážková daň z příjmu. Odvedenou srážkovou daň z příjmu z dohody o provedení práce je v některých případech možné obdržet v plném rozsahu či v částečném rozsahu zpět.

A to za předpokladu, že veškeré daňové slevy a daňové odpočty, na které má zaměstnavatel nárok, nejsou v plném rozsahu využity pro příjmy z hlavního zaměstnání. Zaměstnanci s nižšími příjmy, kterým vzniká nárok na daňovou vratku srážkové daně, si však musí sami vyplnit daňové přiznání. Srážkovou daň z dohod o provedení práce není možné nárokovat v rámci ročního zúčtování daně.

Zaměstnání nenavazují? Kdy máte nárok na daňový přeplatek

Někteří zaměstnanci pracovali v roce 2023 pro více zaměstnavatelů, přičemž i v některých měsících současně, ale mezitím byli třeba měsíc či dva měsíce bez zaměstnání. Tito lidé mají pak nárok na daňový přeplatek za rok 2023. V těchto případech není přitom rozhodující, zdali byli uvedené období v evidenci na úřadu práce či nikoliv.

Důvodem daňového přeplatku je skutečnost, že zaplacené daňové zálohy během roku jsou vyšší, než činí vypočtená roční daň z příjmu. Při „pracovní mezeře“ během roku 2023 totiž nebyla v plném rozsahu využita sleva na poplatníka. Za každý takto neodpracovaný měsíc vzniká nárok na daňový přeplatek ve výši 2 570 korun.

Daňové slevy a odpočty - příklady

V tabulce níže máme vypočteno, kolik dostane zaměstnanec zpět na daních v závislosti na uplatněných daňových slevách a odpočtech. V případě více slev a odpočtů může být částka daňového přeplatku vyšší. Pokud nevznikne nárok na daňový bonus, tak vždy maximálně do částky, jakou jste zaplatili na dani z příjmu.

Daňový bonus je v praxi vlastně „minusová“ vypočtená daňová povinnost. Využije ji ale jen poplatník, který v daňovém přiznání uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě. Poté, pokud je v daňovém přiznání vypočten daňový bonus, finanční úřad jej vyplatí.

Více: Daňové slevy a odpočty >>>