Aktualizováno: Konec rychlých nákupů na dluh. Odložené platby čekají přísná pravidla jako u běžných půjček

Trh s odloženými platbami (tzv. BNPL – Buy Now, Pay Later) čeká nejvýraznější legislativní proměna za poslední roky. Transpozice revidované evropské směrnice o spotřebitelském úvěru (CCD2) do českého práva definitivně smaže hranici mezi rychlým nákupem „na třetiny či na zkoušku“ a klasickou půjčkou. Pro zákazníky to bude znamenat více kontrolních mechanismů v e-shopech, pro menší poskytovatele pak nákladnější provoz.

Směrnice CCD2 ukládá členským státům začít nová pravidla uplatňovat od 20. listopadu 2026. Česká republika směrnici transponuje skrze novelu zákona o spotřebitelském úvěru, kterou již schválili poslanci i senátoři a nyní ji dostane k podpisu prezident. Zákon počítá s tím, že se novými, přísnějšími pravidly začne trh řídit od února 2027.

Konec regulatorní výjimky

Dosud mohla řada nákupních platebních metod fungovat ve volnějším režimu. S příchodem CCD2 se však pravidla sjednocují.

„Transpozice revize Consumer Credit Directive 2 do zákona o spotřebitelském úvěru znamená konec regulatorní výjimky, kterou poskytovatelé historicky využívali. Odložená platba bude plnohodnotně regulovaným spotřebitelským úvěrem se všemi povinnostmi, které k tomu patří – tedy posouzení úvěruschopnosti, rozšířené předsmluvní informace, přísnější pravidla reklamy, kapitálové a reportovací nároky na poskytovatele a povinnost licence až na úzké výjimky, které se týkají v podstatě jen e-shopů. To pravděpodobně povede k určité konsolidaci trhu,“ vysvětluje Michal Kročil, finanční a rizikový ředitel (CFO a CRO) služby Skip Pay.

Podle Kročila budou moci tyto služby nabízet pouze subjekty s potřebnou licencí a odpovídajícím zázemím. „Regulace sama o sobě zvyšuje fixní náklady a povede ke složitějším schvalovacím procesům. A to jak na straně backendu – tedy poskytovatele, tak samotného uživatelského zážitku. Zákazník zkrátka bude muset dodat údaje, které doposud nemusel,“ dodává.

Twisto expanduje do prémiových segmentů. Odložené platby nově nabízí Vermont či Gant

Banky a účty

U nákupů přibude ověřování příjmů

Zásadní změna, kterou spotřebitel pocítí v praxi, se týká schvalování nákupu. Zatímco dosud často stačilo zadat telefonní číslo či e-mail, nově musí poskytovatel doložit, že zákazník na splacení skutečně má.

Smyslem tohoto kroku je ochrana konkrétního spotřebitele, nikoliv ochrana zdraví portfolia poskytovatele. To znamená, že poskytovatel bude muset být schopen prokázat, že klient je schopen závazek splnit bez nepřiměřeného zatížení své finanční situace a zásahu do finančního zdraví rozpočtu jeho domácnosti.

V praxi to bude znamenat intenzivnější napojení na registry dlužníků a případně využití otevřeného bankovnictví (napojení na bankovní účet). U poskytovatelů, kteří nedisponují pokročilou automatizací, to může nákupní proces u pokladny e-shopu prodloužit nebo vést k častějšímu zamítání žádostí.

Novela nicméně dává procesu ověřování jasné mantinely. Poskytovatelé například nesmějí bonitu klienta posuzovat na základě údajů z jeho sociálních sítí. Zcela zapovězeno je také využívání informací o rasovém původu nebo politických názorech. Senátem schválená verze zákona zároveň vychází vstříc i samotným poskytovatelům – ztěžuje praxi takzvaných "lovců neplatných smluv", kteří se snažili zpětně napadat úvěry s tvrzením, že poskytovatel žadatele nedostatečně prověřil. Pokud klient už v minulosti bez problémů uhradil jinou půjčku, případně má za sebou minimálně rok a půl řádného splácení hypotečního úvěru, bude se na něj podle zákona pohlížet jako na člověka schopného splácet.

Zůstanou nákupy na třetiny zdarma?

Pro spotřebitele je klíčovou otázkou cena. Zavedení stropů pro RPSN u běžných úvěrů se samotného principu bezplatného odložení nedotkne, protože při včasném splacení klient neplatí žádný úrok.

„Strop RPSN nemá dopad na bezplatné produkty, tedy na model, kdy klient při řádném splácení neplatí úrok ani poplatek. Samotná existence stropu tedy cenu nemění, samotné BNPL transakce zůstanou nadále zdarma. Princip tak zůstává stejný – v případě platby tlačítkem bude možné zdarma odložit platbu na 30 dní nebo ji zdarma rozložit do tří plateb: jedna při nákupu, druhá po 30 a poslední po 60 dnech,“ uvádí Michal Kročil.

Přesto mohou nová pravidla nepřímý vliv na trh mít. Vyšší fixní náklady spojené s licencemi a výkaznictvím mohou podle Kročila přimět některé hráče k přenesení nákladů na e-shopy v podobě vyšších poplatků, případně k úpravě struktury produktů. Důkladnější prověřování bonity navíc může část zákazníků odradit od dokončení nákupu.

Zda nová směrnice odradí nakupující od využívání odložených plateb, bude záviset především na tom, jak hladce dokážou poskytovatelé legislativní povinnosti integrovat do rozhraní e-shopů.

Cenový strop pro drahou elektroniku

Přestože princip bezúročného odložení platby při včasném splacení zůstane zachován, zákazníci narazí na novou, velmi striktní bariéru, a sice limit na maximální výši nákupu. Schválená podoba zákona stanovuje, že celková částka u odložené platby narazí na strop v podobě průměrné mzdy. Rozhodující bude průměrná mzda za první tři kvartály předchozího roku.

Tento limit zásadně omezí možnost financovat skrze BNPL nákupy prémiové spotřební elektroniky, například nejdražších modelů mobilních telefonů nebo výkonných notebooků, které se často pohybují vysoko nad hranicí průměrné hrubé mzdy.