"Ve škole se naučí základy, ale samotná teorie jim k pochopení dnešního světa nestačí," říká Anna Dvořáková z Nadace České spořitelny o mladých Češích. Její slova potvrzuje i čerstvý průzkum Ipsos: 47 procent lidí ve věku 15 až 20 let hodnotí své finanční znalosti jako podprůměrné. Data ukazují, že výuka ve školách zůstává v některých oblastech odtržená od reality a nereflektuje požadavky doby.
Školy už několik let mají prostředky pro výuku finanční gramotnosti. Podle ekonoma Michala Skořepy však reálný přínos pro děti často troskotá na lidech. "Řekl bych, že to bude jako jinde, tedy otázka generační obměny, kdy mladí učitelé budou více otevření novinkám a dětem tyto informace o ekonomice a financích snáze předají," říká Skořepa.
Studenti ve Vlámsku, Dánsku, Kanadě, Nizozemsku a Česku patří k nejlepším, pokud jde o finanční gramotnost. Vyplývá to z dnes zveřejněných srovnávacích testů PISA, které ve dvaceti zemích a regionech provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Nad průměr států se dostaly ještě Rakousko, Polsko a Spojené státy. Nejhůře si vedli žáci v Brazílii, Saúdské Arábii a Malajsii.
Většina škol se dostatečně nevěnuje výuce o financích, přestože je součástí vzdělávacích plánů, ukazují průzkumy. Podle učitele Davida Lopaura ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci dětem často chybí povědomí o hodnotě peněz. "Jsou překvapené, kolik úsilí rodičů je za vydělanou stovkou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Učí děti jak zacházet s penězi nebo spořit. A také jak o úspory nepřijít.
V Česku čelí exekuci téměř 650 tisíc lidí. Jedním z hlavních důvodů, proč se tolik lidí propadá do dluhů, jsou podle odborníků chybějící znalosti, jak zacházet s penězi. Problém začíná už na školách. I proto vznikl projekt Rozvoj finanční gramotnosti, který má naučit středoškoláky správně nakládat s financemi. První školy nyní začínají unikátní výukové materiály testovat.
Finanční vzdělávání patří už deset let do osnov středních škol. V prvních ročnících je přitom téměř pětina žáků finančně negramotných, zjistila Česká školní inspekce. Ředitelé i učitelé vidí problém v neznalosti základů matematiky. "Má se od útlého věku učit jako dril," myslí si někteří. Studentům často nabízí volitelné semináře, které je naučí se ve financích orientovat.
Už potřetí letos stát vyhlásil akci Milostivé léto, při které se lidé mohou výhodně zbavit svých dluhů. Na základní škole v České Lípě věří, že by podobné iniciativy nebyly nutné, pokud by se o financích učilo už ve školách. Se svými žáky se proto v hodinách matematiky i češtiny baví o tom, za co je vhodné utratit milion korun, jak reklamovat zboží nebo co si může dovolit jejich rodina.
Finanční vzdělávání je už deset let součástí školní výuky. Více než polovina Čechů si přesto myslí, že se jí školy věnují málo nebo vůbec a že ani rodiče nepomáhají dětem pochopit svět financí. "Pakliže se rodiče s dětmi o penězích doma nebaví, škola to nezmění," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz finanční poradce Pavel Najman.
Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.
Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina, zjistila Česká školní inspekce.
Finanční tíseň je něco, co zažila již naprostá většina Čechů. Pětina Čechů dokonce na konci měsíce nevyjde s penězi. Chybí jim obvykle kolem 2000 korun. Nejde přitom jen o lidi s nižším vzděláním a příjmem, problémy mají také obyvatelé větších měst. Ukazují to aktuální průzkumy pro české finanční instituce.
Pandemie koronaviru měla velký finanční dopad na mnoho českých domácností. Více než dvě pětiny musely sáhnout do rodinných úspor. Přitom celá pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc. Všechny toto alarmující údaje mají i jedno pozitivum: rapidně stoupá zájem o finanční výchovu, neboť učitelé i rodiče vidí, jak důležité je děti vést k povědomí o spoření, půjčkách či splátkách.
"Finanční gramotnost je nutnou výbavou do současného života, přesto se na ni dlouhá léta zapomínalo. Nyní se naštěstí situace zlepšuje a téma nedostatečné finanční gramotnosti ve společnosti čím dál více rezonuje," upozornili na konferenci PREF Adam Daniel a Jan Vlček z projektu České spořitelny Abeceda peněz.
