Obchodování s korunou dnes nevybočilo z normálu. Koruna po zveřejnění hlubšího než očekávaného deficitu platební bilance mírně oslabila až na 32,15 CZK/EUR. Zatímco totiž trh očekával deficit jen kolem 14 miliard, zveřejněný deficit činil 22,1 miliardy korun. Překvapení z platební bilance ale brzo vyprchalo, a tak se koruna pomalu začala vracet k otevíracím hodnotám a nakonec i je překonala. Proražení úrovně 32 korun za euro je proto stále velmi pravděpodobné. Konec roku bude představovat nižší likviditu a kurz bude skákat více, než je obvyklé. Koruna nikterak nereagovala na dnes zveřejněnou průmyslovou výrobu a index výrobních cen. Stejně jako v září se v říjnu v meziročním porovnání zvýšila průmyslová produkce o 5,2%. Nejrychlejší růst jsme jako již tradičně viděli u výroby dopravních prostředků a plastů. Naopak k poklesu došlo u textilní výroby. Tržby z průmyslové činnosti mírně ztratily tempo, když zpomalily na pouhé 4,1% ze zářijových 7%. Nadprůměrné výsledky vykázaly podniky pod zahraničním kapitálem. U těchto podniků se totiž pozitivně projevuje jejich napojení na zahraniční matky a díky nim i na zahraniční trhy. Tržby ze zahraničí tak rostly rychleji než z domova. Podíváme-li se na průměrné tempo růstu průmyslu letos a vloni, je zde patrné zlepšení. Domníváme se, že rychlý růst průmyslové výroby bude pokračovat. Utvrzuje nás v tom jednak očekávání dalšího oživení západní Evropy a jednak i více než 7% růst nových zakázek. Podle dnes zveřejněné statistiky skončila v listopadu po 21 měsících deflace v průmyslu. Meziroční index cen průmyslových výrobců se vyšplhal na 0,4%. Stejně jako u indexu spotřebitelských cen stály za růstem indexu ceny potravin. Jejich ceny podle nás ještě porostou, ale v příštím roce by již neměly patřit k tahounům inflace. Dnešní statistika je již několikátou v řadě, která ukazuje, že ceny rostou rychleji, než se původně čekalo. Centrální banka proto bude pravděpodobně donucena zvýšit své úrokové sazby dříve, než se ještě před pár týdny trh domníval. Vzhledem k tomu, že se ale nyní stále ještě pohybujeme hluboko pod inflačním cílem, nemusí centrální banka se zvyšováním sazeb spěchat a může si ještě počkat na to, jak se v cenách projeví lednová a květnová úprava některých daní. Na základě toho se pak rozhodne, zda v druhé polovině roku 2004 zvýší sazby na 2,25% nebo 2,50%. Kdo uvažuje o úvěru, by proto neměl moc dlouho váhat. Trh již začíná do tržních úrokových sazeb započítávat očekávané zvýšení repo sazby. Vladimír Pikora