Na finančních trzích dnes panoval relativní klid. Koruna v průběhu dne postrádala jakékoli významné podněty. Po raním zahájení na 30,76 CZK/EUR mírně oslabovala až k odpoledním 30,86 CZK/EUR. Ani vývoj dolaru k euru nebyl příliš zajímavý, když v průběhu dne jen mírně kolísal k silnějším a zase slabším hodnotám. Euru nikterak výrazně nepomohla ani nízká spotřebitelská inflace v některých spolkových zemích Německa. Statistiky totiž naštěstí zatím nepotvrdily obavy z dramatického nárůstu cen potravin v těch spolkových zemích, které byly postiženy povodněmi. Dolaru naopak napomáhaly akciové trhy poté, co se včera indexu Dow Jones Industrial Average podařilo překonat hranici 9000 bodů, kde se naposledy pohyboval začátkem července. Opět se tím potvrdila závislost dolaru na vývoji na akciových trzích. Dokud se současný růst na akciových trzích nezastaví, nemůžeme očekávat, že by dolar oslabil a navrátil se směrem k paritě s eurem. Ačkoli by se mohlo zdát, že finanční trhy přežily povodně bez větší újmy, stále se spekuluje, jaké dopady bude mít velká voda na ekonomiku jako celek. V této souvislosti se nejvíce mluví o možnosti opožděného vstupu do EU a zvýšení daní. Zatímco načasování vstupu do EU by podle nás povodně ovlivnit neměly, větší obavy máme z neúměrného navýšení daní. Vyšší daně by totiž mohly ve svém důsledku paradoxně znamenat nižší příjmy státu a zároveň i zpomalení HDP. Ekonomické subjekty by se totiž snažily dani vyhýbat a přesouvat se do tzv. šedé ekonomiky. Záměry vlády pomoci vyššími daněmi ekonomice by se tak mohly v konečném důsledku obrátit proti ní. Některé státy si to uvědomily a již dnes naopak mluví o daňových prázdninách pro postižené oblasti. Nižší daně podnikatelského sektoru by totiž povzbudily investice v regionu, což by se odrazilo i v postupném nárůstu potenciálu celé ekonomiky. K tomu je však třeba nejdříve snížit zákonem dané výdaje státu, které dnes neúměrně zatěžují veřejné finance. Povodněmi postižené obyvatelstvo by tak nepřišlo zkrátka a ekonomika by mohla rychleji růst.