Včera pozdě odpoledne, již po uzávěrce Finančního deníku, koruna skokově oslabila až k 32,60 korunám za euro. Během pátku se z této úrovně prakticky nevzdálila a po celý den kolísala kolem 32,60 CZK / EUR. Řada ekonomů či investorů připisovala toto náhlé a skokové oslabení pouze politické nejistotě. My se však domníváme, že důvod byl o něco prozaičtější. K tomuto názoru nás vede fakt, že koruna bez obtíží přečkala hned dvě nepříznivé informace v předešlých dnech. Ve středu byla vládou odložena diskuse o státním rozpočtu a ve čtvrtek byly zveřejněny údaje o platební bilanci, která také nebyly příliš potěšující. Navzdory tomu koruna pokračovala v mírném posilování. Ve čtvrtek odpoledne pak bylo dosaženo dohody mezi poslancem Hojdarem a ministrem Sobotkou a šance vlády na přežití se zvětšily. Tedy dobrá zpráva. Krátce poté však koruna překvapivě oslabila. Vysvětlovat její náhlý pokles pouze politikou by za této situace bylo poněkud zvláštní. Domníváme se, že ve skutečnosti kdo z investorů mohl opustit český trh, ten to již udělal. Trh je tedy velmi málo likvidní. A v okamžiku, kdy je trh nelikvidní, může s ním výrazně pohnout i sebemenší obchod. Několik zahraničních investorů tedy včera prodalo relativně malý obnos korun, ale reakce kurzu byla za této situace extrémně silná. Událost v sobě skrývá jedno nebezpečí a jednu naději (chápáno ovšem z pohledu toho, kdo si přeje silnější korunu). Nadějí je, že menší obava z politické nejistoty by mohla v příštím týdnu dovolit koruně posílit zpět pod 32,60 korun za euro, a to až zhruba k 32,40 CZK / EUR. Naproti tomu nebezpečím je, že může přijít jediný nečekaný obchod a koruna se nejen vrátí k 32,60, ale dokonce může ztratit ještě více. Výsledkem tedy bude v každém případě nezvykle vysoká vrtkavost kurzu. Za této situace se nevyplatí žádné spekulace, protože jsou velmi rizikové. V pondělí budou zveřejněny údaje o hrubém domácím produktu (HDP) za 2. čtvrtletí. Domníváme se, že by mohly být určitým zdrojem optimismu. HDP podle nás ve druhém čtvrtletí mírně zrychlil svůj meziroční růst na 2,3% z 2,2% ve čtvrtletí prvním. Není to sice velká změna, ale pozitivní tendence naznačuje. Motorem růstu zůstaly domácnosti, jejichž spotřeba nadále rostla. Také spotřeba vlády představovala pozitivní stimul. Naproti tomu investice stále zůstaly slabé. A konečně deficit zahraničního obchodu se již přestal tak rychle nafukovat a tak jeho negativní dopad na HDP nebyl tak výrazný jako ve stejném období loňského roku. Pro celý rok 2003 odhadujeme růst HDP ve výši 2,5%. Ten již bude odrážet nastupující oživení v zahraničí. Markéta Šichtařová