Středoevropské měny dnes vůči euru buď stagnují nebo klesají. Mezi klesající patří slovenská koruna a maďarský forint. Stabilní přitom zůstávají jen česká koruna a polský zlotý. Ačkoli bychom zde mohli hledat nějakou paralelu, žádná zde není. Česká koruna se chová obdobně jako včera. To znamená, že po ránu oslabovala, ovšem později se navrátila k otevíracím hodnotám, když trh netrpělivě přešlapoval, zda centrální banka bude zítra intervenovat vůči silné měně. Polský zlotý rovněž zůstával nedaleko otevíracích hodnot. Zde to však bylo dáno tím, že včera již zlotý dramaticky oslabil poté, co odstoupil polský ministr financí Marek Belka. Důvodem jeho odchodu byl pravděpodobně vyšší deficit státního rozpočtu na rok 2003 než on sám navrhoval. Polsko tak ztratilo spolehlivého strážce umírněné fiskální politiky a hrozí mu to, co jinde. To znamená ještě vyšší tlak na centrální banku, aby snížila úrokové sazby a zároveň vysoký deficit rozpočtu. Výsledkem této politiky pak mohou být jen problémy v budoucnu, kdy bude mít Polsko větší problémy s přijetím jednotné měny. Politická nestabilita se negativně projevila na Slovensku, kde koruna oslabila s tím, jak se blíží dnešní hlasování o důvěře vůči Mikuláši Dzurindovi. HZDS, která toto hlasování vyvolala, tak jen stupňuje nervozitu před parlamentními volbami, které jsou plánovány na 20. a 21. září. Pokud by bylo hlasování pro HZDS úspěšné, hrozí, že by slovenská koruna mohla oslabovat až k hodnotám těsně pod 45 SKK/EUR, kde minulý měsíc centrální banka proti slabé měně zasahovala. Čistě ekonomické důvody tak zůstávají jen za oslabováním maďarského forintu, který se přiblížil svému šesti týdennímu minimu, když centrální banka zveřejnila předběžný schodek běžného účtu. Ten se měl prohloubit z 400 milionů eur v dubnu na 443 milionů v květnu, což bylo daleko více než se čekalo. Krom toho došlo v červnu k dalšímu prohloubení deficitu státního rozpočtu, jehož kumulovaná hodnota za první polovinu roku dosáhla 99% plánované částky pro celý rok. Na takto silný růst dvojího deficitu bude pravděpodobně muset centrální banka reagovat zvýšením sazeb ještě v průběhu léta. Pokud bychom se na českou korunou dívali optikou nadnárodních investorů měla by i koruna začít oslabovat. Ta však je nyní velmi pozitivně naladěna a zatím se jí ani nedotkla slova náměstka ministra financí Eduarda Janoty, že v příštím roce zažije ČR nejvyšší deficit státního rozpočtu v historii kolem 100 miliard korun. Navíc se podle něj nepodaří deficit zkrotit ani do roku 2006 tak, aby mohla ČR přijmout společnou evropskou měnu. Horší zprávu si koruna mohla jen těžko představit. Investice ji však zatím drží nedaleko historicky nejsilnějších hodnot.