Podle dnes zveřejněných statistik se zahraniční dluh České republiky v prvním čtvrtletí letošního roku snížil o 29,3 mld. Kč na 762,9 mld. Kč. V porovnání se stejným obdobím loňského roku zůstává ale zahraniční dluh téměř nezměněn. Devizový trh přešel zveřejnění indikátoru bez významnější reakce. Zahraniční dluh dosáhl totiž jen 33,3% HDP. Investoři se přitom začínají starat o výši dluhu až ve chvíli, kdy překročí přibližně 50%. Po překročení této psychologické hranice se totiž investoři začnou obávat dále půjčovat vysoce zadlužené zemi. Tato obava se pak negativně odráží v kurzu měny, protože do země přestávají proudit nové úvěry. Jak ale plyne ze statistiky, my se něčeho podobného zatím bát nemusíme. Struktura zahraničního dluhu odhalila, že se Češi zadlužují v zahraničí stále na delší období. Podíl dlouhodobých závazků na celkovém dluhu totiž vzrostl nad 62%. To je podle nás dáno spekulací domácích podniků, které se po zkušenosti z loňského roku snaží dluhem v cizí měně vydělat na posilování koruny. Tok myšlenek spekulantů je přitom prostý: pokud koruna v dlouhodobém horizontu ještě výrazněji posílí, pak budou dlužníci splácet v korunách méně, než si původně vypůjčili, ačkoli jistina vyjádřená v cizí měně zůstane nezměněna. Vezmeme-li v úvahu, že se očekává, že v průběhu několika let bude koruna stále silnější, je výhodnější spíš delší než kratší splatnost dluhu. Je třeba ale upozornit na to, že kurz bude i v budoucnu vrtkavý a bude stále až do přijetí eura představovat pro podniky určité riziko. Je proto vhodné takovéto strategie předem konzultovat, protože mohou být doplněny o další nástroje finančních trhů, které rizika minimalizují. Statistika dále odhalila, že hlavním dlužníkem vůči zahraničí jsou podniky a to především podniky se zahraniční majetkovou účastí. Tyto podniky totiž často čerpají prostředky od svých mateřských společností. To je kromě jiného dáno tím, že v porovnání s čistě domácími podniky v průměru více investují. Vladimír Pikora