Včerejší prudké zpevňování koruny k euru se dnes prozatím zastavilo a koruna se odpoledne pohybovala na stejných hodnotách, na jakých ráno otevřela. Skutečně se však podle našeho názoru jedná jen o dočasnou mezihru. Ve prospěch silnější koruny nyní svědčí více faktorů než ještě před několika dny. Především je to znatelné uklidnění politické situace. Poté, co rebelující poslanec M. Bielesze bude nahrazen novým poslancem loajálním dosavadní tříbarevné koalici, zdá se především zahraničním investorům konec vládní krize na dosah ruky. Druhým faktorem svědčícím silnější koruně je nižší než očekávaný schodek zahraničního obchodu. Podtrženo a sečteno, koruna bude zřejmě již brzy šplhat vůči euru k silnějším hodnotám. To dozajista potěší ty, kdo mají zahraniční dovolenou ještě před sebou. Jestliže koruna bude v dalších týdnech postupně zpevňovat k euru, pak k dolaru bude toto posilování zřejmě ještě markantnější. Již na počátku roku jsme uváděli, že někdy v průběhu roku se koruna alespoň na okamžik podívá pod úroveň 25 korun za dolar a nyní na to opět upozorňujeme. Do této mety jí nyní zbývá pouhých 40 haléřů. Dolar je pod tlakem, protože z USA přichází málo optimistické zprávy. Ani americký trh práce, ani americký sektor služeb nejsou v takové kondici, jak řada investorů předpokládala, a tak je pryč vize rychlého nárůstu amerických úrokových sazeb, které by dolar zatraktivnily. Zajištění se proti silnější koruně k dolaru je podle našeho názoru stále aktuálním tématem. Úrokové sazby nejsou v centru pozornosti jen v USA, ale i v domácích vodách. Člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha dnes totiž naznačil, že české úrokové sazby sice porostou, ale nikterak agresivně. ČNB by se totiž podle jeho slov měla snažit "neudusit" hospodářský růst. Ten ostatně zřejmě nebude tak rychlý, jak ČNB ještě nedávno předpovídala. Podle P. Racochy zřejmě v červenci dojde k přehodnocení některých prognóz směrem dolů. Podtrženo a sečteno, z různých signálů vyplývá, že na konci roku by klíčová úroková sazba ČNB měla zřejmě dosáhnout 2,50 - 2,75%, tedy o čtvrt až půl procentního bodu více než nyní. Ministerstvo financí dnes zveřejnilo údaje o státním dluhu ke konci června. Celkový dluh vlády vzrostl z 452,3 miliard korun v pololetí 2003 na 599,8 miliard. Jediný rok tak znamenal nárůst státního zadlužení o téměř 150 miliard. Zároveň je však patrný další trend. Drtivá část dluhu má podobu státních dluhopisů s různě dlouhou splatností. Stále větší část dluhu je přesouvána z krátkodobých dluhopisů do dlouhodobých. V praxi to stát provádí tak, že dluhopisy s velmi krátkou splatností (tzv. státní pokladniční poukázky) vyměňuje v době jejich splatnosti za dluhopisy s velmi dlouhou splatností (až 14 let). Na první pohled se sice nezávislému pozorovateli může zdát, že se tak problém splácení státního dluhu odsouvá až příliš daleko do budoucna. V realitě je však obhospodařování státního dluhu v podobě dlouhodobých státních dluhopisů finančně výhodnější. Markéta Šichtařová